Projezte se mrkví ke krásné pleti a štíhlé linii

Tu mrkev jíst nebudu!

Není třeba připomínat, že zelenina tělu prospívá., ale co dělat když zrovna nepatříme k nadšeným konzumentům. Pak nezbývá než se zeleninu naučit jíst,

Podle nejnovějších poznatků obsahuje vařená mrkev asi o třetinu více antioxidantů a dokonce je stravitelnější než mrkev syrová, Tepelnou úpravou se totiž naruší pevné buněčné stěny mrkve a tělo tak dokáže vlákninu lépe zpracovat.

Vařená nebo dušená mrkev má ještě jednu dobrou vlastnost, kterou ocení hlavně vaše chuťové buňky - zvýrazňuje chuť Propagátoři syrové zeleniny sice namítnou, že tepelnou úpravu mrkev ztrácí na chuti a částečně přijde i o vitamíny a minerály. V tom mají malinko pravdu, ale ne úplně. Některé vitamíny se teplem zničí, jiné se vyplaví do vody, ale ne všechny a ne stejně. Nejvíce ubude vitamínů rozpustných ve vodě, obsah vitamínů A, D, E a K, které jsou rozpustné v tucích, se působením tepla nemění. Aby se v mrkvi zachovalo co nejvíce cenných látek je nejlepší způsob ji co nejkratší dobu upravovat v páře nebo narychlo orestovat. Mrkev nemusí být rozvařená, v jídle je atraktivnější mrkev pěkně křupavá, která si uchová i pěknou barvu.

Vynikající kombinace (i barevná) je mrkev s hráškem, fazolkami, listovou zeleninou, tykví či cuketou nebo v jakékoli směsi zeleniny doplněné například o houby či libové maso. Výborně si s mrkví rozumí i banány, jablka, citrusy, z bylinek listový celer a pro ty, kteří mají rádi ryby je strouhaná mrkev vítaným doplňkem koktejlů z mořských plodů. Komu v „pevné“ podobě mrkev nevoní, může zkusit kombinovat mrkvovou šťávu s medem a citrónem nebo ji upravit naslano s celerovou šťávou.

Mrkev platí (nejen) na dietu

Pokud považujete konzumaci za nutné zlo, budiž, je to vaše volba, ale nedivte se neustálé únavě, častému kašli a špatnému zažívání. V lidové medicíně se karotka používá proti nervozitě, astmatu, kožním onemocněním, při jaterních chorobách, žloutenkách a střevních zánětech. Známý je recept často využívaný při dětských potížích střevních katarů a průjmů, na které pomáhá vařené mrkvové pyré.

Karotka či mrkev se také používá při rakovině plic a slinivky břišní. Zajímavé studie ukazují, že omezená množství karotky, zvláště betakaroténu, který je v karotce obsažen, dokáže zastavit rozvoj rakoviny a také zastavit rakovinotvorný mechanismus měnící buňky ve zhoubná onemocněnÍ. A to není zdaleka všechno co mrkev v našem těle zvládne. Vláknina v mrkvi podporuje činnost zažívacího traktu a „čistí“ střeva, což má samozřejmě zdravotní význam, ale také vláknina výborně působí proti hladu, zvláště při redukčních a odtučňovacích dietách.

Ostatně, není na škodu si mrkvovou dietu „střihnout“ alespoň jednou ročně jako očišťující kůru, která tělu pomůže zbavit se všech škodlivých látek. Syrová karotka například pomáhá snižovat hodnoty cholesterolu. Podle jednoho výzkumu bylo prokázáno, že pokud pokusné osoby snídaly každé ráno 200 g syrové karotky poklesl krevní cholesterol v průměru až o jedenáct procent.

Kromě známých účinků proti šerosleposti mrkev pomáhá při mnoha kožních onemocněních. Proto se začaly vyrábět přípravky s betakaroténem, které jsou výborným pomocníkem k detoxikaci pokožky. Navíc vitamíny a minerály z mrkve dodají pleti novou energii a svěží vzhled. Optimální denní dávka je jedna mrkev denně, což je finanční zatížení ve srovnání s betakarotenovou kosmetikou zanedbatelný výdaj a kromě toho tělo vitamíny, minerály i vlákninu v přírodní podobě.

Mrkvový salát s kokosem a mandlemi

4 mrkve, šťáva z půlky citronu, lžíce medu, 1 dl vody, 3 lžíce strouhaného kokosu, 100 g mandlí. Mrkve nastrouháme na jemném struhadle, přidáme mandle, strouhaný kokos a zalijeme vodou s citrónovou šťávou a medem. Jemně promícháme. Tip: na zálivku smíchejte nízkotučný jogurt s medem.

Lehce pikantní salát pro štíhlou linii

6 mrkví, 200 g kysaného zelí, 1 cibule, 41žíce uvařené čočky, 1 lžíce za studena lisovaného oleje, mořská sůl. Nastrouhanou mrkev smícháme s pokrájenou cibulí, kysaným zelím, uvařenou čočkou, olejem, mírně osolíme a zamícháme.

Osvěžující koktejl Raketa

Šťáva z mrkve pomáhá a chrání proti rakovině, překyselení organismu, posiluje imunitu proti infekčním onemocněním, čistí krev při dně, chorobách sliznic a pokožky. Mrkvová šťáva se nejčastěji kombinuje se šťávou z červené řepy nebo celerovou šťávou, a to v poměru 3 díly mrkvové šťávy a 1 dl šťávy z ovoce či jiné zeleniny. Nápoj se pak ředí v rovnocenném poměru a pije nejlépe ráno. Jako prevence stačí čtvrt litru mrkvové šťávy denně.