Šátek jako top nebo šaty? Poradíme vám, jak ho uvázat!
Co se šátků týká, starověké národy nám mohou být v mnohém vzorem. Co na tom, že nás od Sumerů, obyvatel Babylonie nebo starověkého Egypta dělí několik tisíciletí? Jejich smysl pro krásu pěstěného těla, zahaleného tak, aby vynikly jeho přirozené půvaby, i cit pro oděv dovolující pohyb - to vše jsou i naše zcela současné požadavky. Naplnit tuto ideální rovnováhu mezi tělem a oděvem bylo ve starověku paradoxně snazší než dnes. Způsob výroby textilií totiž určoval i typ oděvu. Vzhledem k tomu, že se textilie vyráběla tkaním, určovala i způsob, jakým se oděv vytvářel a nosil. Žádný diktát módních návrhářů, žádné kopírování střihů a módních trendů - a dokonce žádné švadleny!
Oděv starověkých národů nebyl totiž šitý, ale volně kladený. Pravoúhlé čtverce nebo obdélníky utkané látky si každý aranžoval přímo na těle. Originalita byla zaručena! Šátky se poprvé objevily ve starověkém Římě jako prostředek pro udržení čistoty. Říkalo se jim sudarium, což lze volně přeložit jako „látka na pocení“, a používaly se k utírání potu z krku a obličeje za horkého počasí. Šátky byly zpočátku určeny pouze pro muže, kteří je nosili okolo krku nebo pasu.
Později se rozšířily také jako ochrana před prudkým sluncem a písečným prachem, jejich dekorativní funkce však byla nepřehlédnutelná. Zatoužily jste vyměnit konfekční šaty nebo halenku za vlastnoručně vytvořený model? Není nic snazšího! Nemusíte umět šít, nebudete potřebovat dokonce ani jehlu s nití a nároky na vaše finance i čas budou minimální.
V čem je to kouzlo? Stačí si opatřit rozměrný šátek nebo obdélníkový pruh tkaniny. A postupovat stejně jako ženy před staletími: pokládat tkaninu na tělo, obtáčet, řasit, spojovat uzly… Stačí chvíli experimentovat a samy budete překvapené, co se všechno dá z jednoduchého šátku „vykouzlit“. Ve fotogalerii vám nabízíme čtyři typy úvazů, včetně návodů (celý návod se zobrazí po kliknutí na obrázek).
Článek vyšel v časopise Moje Psychologie
