Zelený dotek jara na vašem talíři

Zahrádka na okenním parapetu

Březen a duben je ideální čas pro výsev bylinek. Na překážku není ani absence vlastní zahrádky. Bylinky jsou nenáročné a bude se jim dařit i v truhlíku na okně nebo na slunném místě v bytě.

Chuť Středomoří nám přinese bazalka a oregano (dobromysl)

Bazalka je jednoletá bylinka s dobou klíčení dva až tři týdny, má ráda teplo, světlo a dostatek vody. Kromě klasické velkolisté bazalky jsou k dostání i semena trpasličí bazalky (má drobnější a chuťově výraznější lístky) a červené bazalky (je aromatičtější a barevně obzvláštňuje jídlo). Bazalka se hodí k rybám, masu, luštěninám, do salátů a těstovin. Bazalkou lze také ochutit olej a ocet.

Uštipovat lístky bazalky můžete v průběhu celého roku, nejaromatičtější jsou předtím, než rostlinka vykvete. Bazalku používejte čerstvou, lze ji ale i sušit a mrazit. Přidávejte ji až do hotových pokrmů, varem ztrácí chuť.

Oregano je vytrvalá rostlina s dobou klíčení tři až čtyři týdny, daří se jí na slunných stanovištích. Používá se především v italské a mexické kuchyni, je součástí provensálského koření a směsi koření na pizzu. Používáme ho rovněž k zvýraznění chuti masa telecího, skopového a kuřecího a plodů moře. Lístky oregana sklízíme v době květu a podobně jako bazalku je lze sušit a mrazit. Oregano má i léčivé účinky, uvolňuje křeče a pomůže nám tedy při bolestivé menstruaci.

Nenáročné bylinky, které můžete přidat téměř do každého jídla

Pažitka je nenáročná víceletá cibulovina, které se daří i v chladnějším klimatu. Klíčí dva až čtyři týdny. Sklizeň je možná po celý rok. Štiplavá nať je výborná na brambory, vajíčka, k rybám, v pomazánkách a salátových zálivkách, ochutí a barevně oživí polévky.
Přidáváme ji vždy až do hotových pokrmů, varem ztrácí chuť i vitamíny. Z důvodu ztráty chuti se také nehodí k sušení a je lepší pažitku mrazit.

Petržel pochází z východní části Středomoří, je to nenáročná dvouletá bylina s dobou klíčení dva až tři týdny. V kuchyni se dá použít celá rostlina, jako bylinka se ale používá petrželová nať, jež má ze všech natí nejvyšší obsah vitamínů a stopových prvků. Sklizeň je možná po celý rok. Petrželí můžeme ozdobit téměř jakékoli jídlo, nepostradatelná je v italské kuchyni, přidáváme ji do hotových polévek a pomazánek, hodí se do salátových zálivek. Petržel je možné sušit a mrazit. 

Za bylinkami do přírody

Některé bylinky je ovšem možné zjara nasbírat v přírodě. Jde především o medvědí česnek, mladou kopřivu a mladé pampeliškové listy.

Medvědí česnek najdeme v lužních lesích, kde od března do června vytváří zelené koberce. V půlce května medvědí česnek kvete bílým květem a krátce po odkvětu celá rostlina usychá. Od března do května sbíráme zelené listy rostliny, které jsou asi čtvrt metru vysoké a 3 – 5 cm široké. Vůní a chutí připomínají pažitku nebo nať jarní cibulky a v kuchyni mají stejné použití. Medvědí česnek obsahuje jód a látky snižující hladinu cukru v krvi, lze jej proto doporučit při redukční dietě.

Na jaře můžeme svou stravu ozvláštnit čerstvými mladými lístky pampelišky, které ještě neobsahují hořké mléko. Mladé lístky mají vysoký obsah vitamínu C a chuťově připomínají italskou rughettu, která se běžně přidává do salátů. Konzumaci pampeliškových lístků lze doporučit při detoxikačním půstu. Listy pampelišek jsou chutnou součástí nejen salátů, ale i polévek a tvarohových pomazánek.

Mladé listy kopřivy sbíráme od března do května a před použitím je vždy musíme spařit horkou vodou, abychom zničily žahavé trichomy na povrchu listu. Kopřivy by neměly chybět ve velikonoční nádivce, ale v kuchyni mají i další využití. Můžeme je přidat do polévek, omelet, salátů, sekaných, karbanátků, tvarohových pomazánek anebo připravit kopřivový „špenát“.
Mladé lístky opláchněte, spařte a nasekejte nadrobno. Pak už je příprava stejná jako příprava špenátu: podusit na cibulce, osolit, přidat česnek dle chuti a ve finále zjemnit smetanou.

Autor: Denisa Streublová
15. dubna 2009