6 důvodů, proč jíst nejen v létě ovoce a zeleninu

1. Obsahují velké procento vody

Některé druhy jako vodní meloun, okurka nebo cuketa jí v sobě skrývají dokonce více než 90 %.

Ovoce a zelenina mohou být součástí pitného režimu, kterého je v horkém počasí zapotřebí více než kdy jindy. Vybírejte si především ty druhy, které jsou doslova nabité vodou. Dejte si ke svačině vodní meloun nebo třeba okurkový salát. Kromě toho byste měli v horkém počasí vypít alespoň 2,5 litru tekutin, ideálně 80 % z toho v podobě neperlivé vody.

Můžete si ale připravit i vychlazený čaj nebo bowli, do džbánu dát půlku limetky, vhodit meduňku či mátu a dolévat si průběžně podle potřeby během dne novou a novou vodu.

2. Méně sacharidů

Díky vyššímu obsahu vody v nich najdete mnohem méně sacharidů než třeba v těstovinách, rýži, kuskusu apod. Ideální je však kombinace všech tří základních živin, podstatné je si pohlídat správný poměr sacharidů, bílkovin a tuků. Samotný salát nebo třeba jablko vás rozhodně nenasytí.

3. Jsou zdrojem rozpustné vlákniny

Ta pomáhá mimo jiné navodit pocit sytosti a pozitivně ovlivňuje peristaltiku střev. Její doporučené množství se pohybuje okolo 35 g denně. Čím více ale přijímáte vlákniny, tím více musíte zvýšit příjem tekutin.

4. Posilují imunitu

Obsahují řadu prospěšných látek, jako jsou vitaminy, především antioxidanty, jež chrání tělo před volnými radikály a slouží jako prevence proti rakovině, a minerální látky. Pravidelnou konzumací ovoce a zeleniny můžete posilovat imunitu a preventivně se chránit proti řadě civilizačních chorob.

Některé ovoce, jako je například banán, a zelenina třeba v podobě rajčat ve větší míře v sobě skrývají draslík, jenž pomáhá správné funkci buněk a udržovat krevní tlak v normě. V létě je potřeba dbát na dostatečný příjem hořčíku, vitaminu C a kyseliny listové.

I malé dítě ví, že ovoce a zelenina jsou nejzdravější, když se jedí syrové. Protože ale obsahují vitaminy rozpustné ve vodě (B a C), je třeba s nimi zacházet opatrně. V první řadě je správně skladovat, ideálně v chladu, ne na přímém sluníčku. Neměly by se krájet nožem, jakýkoli kontakt s kovem, vaření, restování, pečení, smažení, to všechno může vést k úbytku vitaminů.

Nejšetrnější způsob je jíst ovoce a zeleninu omytou a vcelku ji rozkousat anebo ji případně vařit v páře. Na druhou stranu obsahují i vitaminy rozpustné v tucích (A, D, E a K), jež potřebují alespoň pár kapek kvalitního rostlinného oleje, případně živočišné tuky, například v podobě libového masa, ryb či mléčných výrobků, které jim pomohou usnadnit jejich vstřebatelnost.

5. Méně kalorií

Většina z nich má tu výhodu, že má nízkou kalorickou hodnotu i glykemický index. Nezvyšují tedy zbytečně hladinu inzulinu v krvi a nemusejí vždy vést k přibývání na váze, právě naopak.

6. Všestrannost

A v neposlední řadě si je ceníme díky jejich chuti, barvě a vůni, jež se hodí ke každému jídlu. Dají se jíst syrové, můžou se tepelně upravit a kombinovat, jak je libo. Vejdou se do kabelky i do piknikového koše. Mohou být na stole stále při ruce a nahradí i sladká pokušení. Možná se vám na zahrádce urodilo více ovoce a zeleniny, než jste stihli sníst, nebo si jen chcete uchovat trošku toho léta na dny, kdy už sluníčko nebude tolik svítit a hřát. Existují různé možnosti. Mezi ty nejšetrnější patří sušení, tedy odnímání vody, ideálně v horkovzdušné sušičce, kde teplý vzduch rovnoměrně cirkuluje a pláty s ovocem, zeleninou, houbami či bylinkami se průběžně otáčejí.

Podstatné je, že tato technologie umožňuje uchovat v surovinách co možná nejvyšší podíl vitaminů a minerálních látek. Následně je skladujte ve vzdušných krabicích, případně látkových sáčcích na chladném a temném místě. Pokud se na nich objeví plíseň, pak je rovnou vyhoďte. Pamatujte si také, že sušené ovoce je následně mnohem sladší, a je třeba jej tedy konzumovat v menší míře než to čerstvé. Pokud si jej přidáváte např. k müsli, pak vám stačí jen jedna hrst. Další možností, jak uchovat zdraví prospěšné látky, je zamražení. To se provádí buďto se syrovým ovocem či zeleninou, někdy je ale zapotřebí je tzv. blanšírovat. Krátce se zahřejí v horké či vroucí vodě, v páže nebo horkým vzduchem. O něco méně šetrné způsoby, jak konzervovat, jsou sterilace pži vysoké teplotě, zahušťování marmelád, povidel apod. za použití želírovacích přípravků nebo použití cukru, soli, octa a chemických konzervačních prostředků.