Abeceda hubnutí: D jako důvody pro hubnutí
Kdo nehubne, není Čech
Přiznejte se, milé čtenářky. Kolik z vás se při silvestrovské oslavě, ve stavu mírně ovíněném a značně přejezeném, vyřklo i letos stále stejné novoroční předsevzetí „Od 1.1. hubnu!“ ? A kolik z vás dnes, pár týdnů poté, dostálo svým slibům? Aha! Napadá mě jen má oblíbená hláška „Kde soudruzi v NDR udělali chybu?“
Chyba je právě v onom davovém šílenství. Jdete hubnout proto, že to chcete, anebo proto, že zrovna teď se rozhodla hubnout vaše maminka, tetička, sousedka, spolubydlící, ta protivná prodavačka z vedlejší ulice či kdokoliv jiný? Zapomeňte na novoroční rituály. Zapomeňte na ostatní. Tenhle boj je mezi vámi a vaší váhou. Nikdo jiný jej za vás nevybojuje. Cizí rozhodnutí tady neplatí. Pokud do boje s přebytečnými kily nejdete ze svého vlastního přesvědčení, pak ve skutečnosti vůbec hubnout nechcete a vaše šance na úspěch jsou téměř nulové.
Měla bys zhubnout!
Tak tuhle větu jsem slýchávala už od svých ~nácti. Nejdříve o nic nešlo – jako správný puberťák jsem ji pouštěla jedním uchem tam a druhým ven a s ledovým klidem jsem si bez výčitek svědomí dávala k snídani jeden či dva dřevorubecké krajíce se sádlem a s cibulí. S přibývajícími lety i kily mé nejbližší okolí přitvrdilo. Brácha mě začal oslovovat „Kuželko“ a maminka? Ta vyměnila láskyplný podmiňovací způsob za vrčení v podobě rozkazu „Zhubni!“. Výsledek se dostavil – ale přesně opačný, než si mí drazí příbuzní představovali.
Já totiž ze zásady nedělám věci, do kterých mě někdo tlačí. Je pravda, že jsem si moc dobře uvědomovala, že by se mi pár kilo dolů hodilo. Ovšem má vzdorovitost, neochota podřizovat se cizím představám a touha dělat si věci „po svém“ způsobily, že ručička váhy se sice vychylovala, ale rozhodně ne tím žádoucím směrem.
Pokud i vy máte mezi svými příbuznými, přáteli či kamarády někoho, o kom si myslíte, že by potřeboval zhubnout jako sůl, pak ať vás ani nenapadne zkoušet jej ke štíhlé váze dostrkat jedovatými či uštěpačnými poznámkami. Buďte té lásky a nenuťte je, dokud nebudou sami chtít!
Proč chci hubnout?
Každý jsme jiný. Nadpoloviční většinu chlapů do hubnutí donutí důvody zdravotní, u nás, žen převažují spíše důvody estetické.
Přestaňme se schovávat za obecná klišé. Chce to vzít tužku a papír a pěkně konkrétně si sepsat všechna pro a proti. Co získám? Co ztratím? Proč chci hubnout? Inventura svého současného stavu je nutnost! Jedině když budeme vědět, co děláme a proč to děláme, máme šanci zvítězit sami nad sebou.
Negativismus nechte dvouletým
Ještě než se vrhnete do sepisování vašich ryze soukromých „pro“ a „proti“, mám tu pro vás jednu radu. Zkuste začít své důvody jinak než slovíčkem „NE“. Většina věcí jde říct i jinak než „nemůžu (se na sebe ani podívat)“, „nechci (si obléct plavky a jít si zaplavat, všichni na mě divně koukají, jako kdyby viděli velrybu)“, „nedokážu (se ohnout, abych si zavázala tkaničky)“, „nesnáším (pohled do zrcadla)“ či „nelíbí se mi (výběr oblečení v mojí velikosti)“. Proč to říkám? Protože – proč to nepřiznat – má první verze seznamu důvodů začínala právě takto.
Ale když jsem si dala práci a zkusila jsem je přeformulovat do trochu optimističtějšího ladění, hned to vypadá líp. Inu, posuďte samy:
- konečně si budu moci vybrat oblečení, které se mi líbí. Některé kusy oděvů v nadměrných velikostech nevyrábějí. Těším se, že budu „muset“ obměnit šatník, protože z věcí „vyhubnu“ – zatím to bývalo většinou opačně. Ještě teď tu na mě čeká pár oblíbených kousků, do kterých se nevejdu. Zatím!
- Dokážu sama sobě, že i já zvládnu „vyhlídnout si cíl a dosáhnout jej“. Vím, že se snadno pro věci nadchnu – a stejně snadno je opustím. Je dobré mít vizi, ale mít plán a „tah na branku“ je lepší. Co takhle jednou zkusit dotáhnout věci až do konce? Ten pocit bude určitě skvělý. Budu pak moct být sama na sebe hrdá!
- Je mi 33. Ráda bych časem měla vlastní miminko. Pokud bych za současné váhy nabrala těhotenských dvacet kilo, bude ze mě „matróna“, která se za chvíli ani nevejde do dveří. Zato když se mi povede teď přiměřeně zhubnout, budu moct své současné oblečení použít jako těhotenské – a tím vlastně ušetřím!
- Jsem upřímně zvědavá, jaké to je, zažít při pohledu do zrcadla pocit „Musím uznat, že ti to sluší.“
- Jaké to asi je doběhnout tramvaj a nenechat při tom plíce na druhé straně ulice?
Vy máte při psaní svých srozumitelných důvodů proti mně znatelnou výhodu – nemusíte je nikomu dávat přečíst. Jsou to vaše soukromé důvody a jestli se rozhodnete či nerozhodnete dát je někomu k posouzení je čistě vaše soukromá věc. Pokud vám po všem tom zvažování a přemítání vyjde „Jdu do toho“, nezapomeňte si přečíst další díl naší Abecedy hubnutí. Čeká nás písmenko Ď jako Ďobání.
Autor: Lucie Černohorská
8. března 2011
Související články:
Abedeceda hubnutí: A jako anonymní (ne)jedlíci
Abeceda hubnutí: B jako BMI aneb opravdu potřebujeme zhubnout?
Abeceda hubnutí: C jako cesta za vysněnou postavou
Abeceda hubnutí: Č jako čas
Abeceda hubnutí: Ď jako ďobání
Abeceda hubnutí: E jako energie
Abeceda hubnutí: F jako finta Abeceda hubnutí: G jako glykemický index
KAŽDÝ DEN NOVÉ SLEVY NA JEDNOM MÍSTĚ!
