Abeceda hubnutí: M jako mýty o hubnutí
Oblast první: Jídlo
Asi nás nepřekvapí, že jídlo bude alfou i omegou našich hubnoucích snah. Proto i k němu se vztahuje největší množství lidmi zafixovaných omylů. Kategorické výroky typu „Už nikdy žádnou kalorickou bombu!“ jsou předem odsouzeny k zániku – ono nikdy je poměrně dost dlouhá doba a vidina celoživotního zákazu oblíbené čokolády/pizzy/smaženého sýra je nerealistická.
Podobně nesmyslné je tvrzení „jeden kousek žádný kousek“ – ať se nám to líbí nebo ne, každý kousek čokolády se počítá. Hořká čokoláda má ve 100g přibližně 2 500 KJ. Vydělte tabulku počtem čtverečků a hned víte, jak na tom jste.
Další zakořeněná představa těch, kteří se jen obtížně odhodlávají hubnout do plavek, má podobu tvrzení „Kdo hubne, musí hladovět!“ Chcete-li skutečně dlouhodobě zhubnout a ne si zadělávat na velké zdravotní problémy, pak se musíte k hubené postavě projíst a naopak u svých snah o zhubnutí nesmíte hladovět! Že to nejde? Pokud nahradíte nevhodné potraviny (koblihy, paštiky apod.) těmi vhodnějšími (zelenina, nízkotučné sýry), váha určitě půjde dolů sama, aniž byste zásadně trpěli hlady.
A propos, když už jsme u toho nahrazování nevhodných potravin těmi vhodnějšími - spousta lidí si myslí, že „stačí jíst zdravěji a na množství nezáleží“. Ti z vás, kteří alespoň někdy letmo nahlédli do energetických tabulek, ví, že tmavé celozrnné pečivo má v podstatě stejnou energetickou hodnotu jako světlé pečivo. Liší se složením (obsahuje zdravější živiny) a svým glykemickým indexem (viz písmenko G naší Abecedy hubnutí). A pokud nahradíte nezdravou CocaColu či Kofolu zdravým čerstvě vymačkaným džusem, zjistíte, že co do množství kalorií si taktéž moc nepomůžete. Jíte sice zdravěji, ale energetický příjem je stejný. Takže bez pohybu stejně nezhubnete.
Oblast druhá: Pohyb
Lidé, kteří se velmi rádi věnují „gaučingu“ a „krýglistice“, se zuby nehty drží mýtu „Cvičení hubnutí nepomáhá“. Na vyvrácení tohoto mýtu nám stačí pouhý selský rozum – pokud budeme cvičit, zvýšíme tím výdej své energie a tím pádem podpoříme hubnutí. Ovšem pozor, všeho moc škodí. Jakmile některé části těla přetížíte, můžete si poškodit klouby či kosti. Pokud celý rok necvičíte, za týden dovolené to nedoženete. Kondici musíte zvyšovat postupně a rovnoměrně. Máte-li se aspoň trochu rády, pak na tvrzení „budu opravdu hodně cvičit a zhubnu“ hodně rychle zapomeňte!
Některé příslušnice něžnějšího pohlaví se posilovnám a jiným fit studium vyhýbají velkým obloukem, neb věří, že „cvičící ženy nabírají svalovou hmotu, ale nehubnou“. Opět jedna z polopravd! Kvalitní trenér vám sestaví tréninkový program přímo na míru – záleží jen na vás, zda chcete, aby vaše svaly rostly, anebo se jen zpevňovaly a formovaly.
Hubnutí versus formování postavyNení cvičení jako cvičení. A už vůbec není jednoduché říci, které cvičení je vhodné k dosažení štíhlé postavy. Rozdíl je v tom, zda vám jde o zhubnutí, nebo o vytvarování postavy.
Oblast třetí: Čas
Snad nejrozšířenější mýtus o hubnutí, se kterým se setkávám dnes a denně, se týká večerního jedení - „Po páté večer nejez, jinak přibereš!“ Co když chodím spát v půl dvanácté? To mám šest a půl hodiny hladovět? Důležité je nejíst dvě až tři hodiny před spaním. Chodíte-li spát před půlnocí, klidně si okolo osmé dejte lehkou večeři.
Až vás někdo bude zatvrzele přesvědčovat, že po větší svalové aktivitě nesmíte minimálně hodinu jíst, nevěřte mu a klidně se najezte. Ideální je kombinace bílkovin a sacharidů – kupříkladu sušené ovoce a ořechy, čokoládové mléko, proteinová tyčinka apod. Svaly své zásoby glykogenu doplňují nejrychleji právě hodinu po cvičení. Jestliže se nenajíte, nedáte svým svalům výživu potřebnou k tomu, aby se mohly dobře regenerovat a vyvíjet.
Oblast čtvrtá: Výmluvy
Kdekdo z nás je přeborník na výmluvy. „Ať dělám, co dělám, já prostě nemůžu zhubnout!“ Nesmysl. Tedy pokud nejste zrovna těhotná, anebo nevážíte 50 kg i s postelí. Jen někdy to není až tak úplně jednoduché. Ale pod vedením zkušeného výživového poradce a při dostatečné disciplíně dokáže zhubnout opravdu každý.
Také tvrzení „Nadváhu/obezitu jsem zdědila“ se v drtivé většině případů nezakládá na pravdě. Můžeme mít sice vrozené dispozice být „poněkud oplácanější“ a existují lidé, kteří mají opravdové zdravotní problémy. Je jich ovšem minimum. Ti ostatní od svých rodičů dědí spíše špatný životní styl, nechuť sportovat a naopak obrovskou chuť plenit všechny cukrárny v okolí. Přestaňte se vymlouvat a začněte něco dělat. Je to ve vašich rukou!
Příští týden se společně potkáme u písmenka N. Co nás čeká? Nechte se překvapit!
Autor: Lucie Černohorská
28. června 2011
Související články:
Abeceda hubnutí: A jako anonymní (ne)jedlíci
Abeceda hubnutí: B jako BMI aneb opravdu potřebujeme zhubnout?
Abeceda hubnutí: C jako cesta za vysněnou postavou
Abeceda hubnutí: Č jako čas
Abeceda hubnutí: D jako důvody pro hubnutí
Abeceda hubnutí: Ď jako ďobání
Abeceda hubnutí: E jako energie
Abeceda hubnutí: F jako finta
Abeceda hubnutí: G jako glykemický index
Abeceda hubnutí: H jako hlad
Abeceda hubnutí: CH jako chování při jídle
Abeceda hubnutí: I jako ideál krásy
Abeceda hubnutí: J jako JO-JO efekt
Abeceda hubnutí: K jako konfekční velikost
