Alergici v open space: Jak přežít?

Open space neboli otevřená kancelář se jako koncept rozmohl zejména od 70. let 20. století. Jeho cílem bylo usnadnit komunikaci, spolupráci a rušit bariéry mezi lidmi. Pracovní místa jsou zde oddělena ‚přinejlepším‘ pouze přepážkami a pracovníci jsou tak neustále sobě vzájemně na očích. Takové prostředí však často logicky vede ke stresu, spolu se zvýšeným hlukem též rapidně klesá koncentrace, tedy schopnost soustředění se na vlastní práci,“ podotýká na úvod primářka Ústavu klinické imunologie a alergologie Lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové MUDr. Irena Krčmová, CSc.

Nevyhnutelné ohrožení

A jak se žije v takovémto prostředí alergikům, co vše pro ně může být hrozbou, v důsledku čeho může nastat zhoršení jejich zdravotního stavu? „Pro alergiky, kterých je v populaci 25 až 30 procent, je to zvlášť náročné. Zvýšená psychická zátěž zvýrazňuje jejich alergické projevy, nicméně toto umělé prostředí může kromě stresu přinášet i další rizika. Nemálo těchto kanceláří nemá okna a obměna vzduchu bývá zajišťována jednotným systémem topení, ventilace a klimatizace, která při nesprávné údržbě může být zdrojem mikrobů a plísní. Alergická vazba na plísně je významným rizikovým faktorem pro rozvoj alergického průduškového astmatu,“ říká lékařka.

„Dalším faktorem, který urychluje senzibilizaci vůči alergenovým spouštěčům, je blízký kontakt s kolegy, kteří chovají domácí miláčky. Pokud má někdo doma kočku, psa, morče nebo králíka, stává se nositelem jejich alergenů do dalšího prostředí (alergeny přebývají zejména v jeho šatstvu). Sejde-li se v uzavřeném prostředí více chovatelů, koncentrace živočišných alergenů v ovzduší stoupá a může u alergika vyvolat nečekané alergické reakce, jako jsou vodnatá rýma, slzení očí nebo kašel až pocit dušnosti. Často v alergologické ordinaci u pacientů diagnostikuji alergickou vazbu na kočku, ač nemocný sám není chovatelem koček,“ dodává alergoložka.

Podle primářky Krčmové jsou pro alergika/astmatika také zvláště nebezpečné bakteriální a virové infekce. Zhoršují průběh samotného alergického onemocnění. „Zejména v období chřipkových epidemií je schopen jeden nezodpovědný kolega nakazit mnohé další spolupracovníky, přičemž alergici mohou mít oslabenou imunitu, a jsou tedy ve vyšším riziku. Dánská studie prokázala, že lidé, kteří pracoviště sdílejí s více než šesti dalšími kolegy, jsou dvakrát častěji nemocní než lidé sedící s jedním kolegou,“ upozorňuje.

Život pod tlakem

U řady lidí v proměnlivém rušném prostředí open space trpí psychika. Zhoršuje ji už samo o sobě dlouhé vysedávání u počítače, tedy výrazný nedostatek pohybu. Navíc vzhledem k tomu, že přes den člověk nebývá schopen se dostatečně soustředit, často pracuje přesčas. Logicky pak nastupuje vnitřní silná nespokojenost se současnou situací. I tento stav pod tlakem a stresem má vliv na rozvoj astmatu, alergie. „Psychická stabilita je pro alergika velmi důležitá. Dnes není pochyb o tom, že stres zhoršuje průběh alergického onemocnění.

Podle průzkumů tři čtvrtiny zaměstnanců otevřených kanceláří postrádají klid k práci. Je popisován takzvaný syndrom open space. Stresující je ztráta soukromí, ale i hluk způsobený třeba telefonními hovory, což může být mimo jiné příčinou závažných psychických obtíží s vyústěním do ‚syndromu odcizení z open space‘,“ uvádí lékařka. Tento stav často souvisí se syndromem vyhoření, který je jedním z důsledků nadměrného stresu. Dochází ke ztrátě zájmů, k negativnímu sebehodnocení a negativnímu postoji k povolání. U někoho se projeví pocitem únavy, fyzickou vyčerpaností, bývají přítomny potíže s trávicím ústrojím či nespavostí.

„Pacienti z těchto pracovišť též často udávají pocit dušnosti, ač jim vyšetření neprokážou ventilační poruchu. Pak bývá namístě vyšetření u kardiologa a dalších specialistů. Není také výjimečné diagnostikovat skrytou počínající depresi, která se může nenápadně ‚hlásit‘ právě pocitem dechové nedostatečnosti,“ dodává MUDr. Krčmová.

Kterak přežít?

Jakým způsobem by se měl alergik/astmatik v open space „chovat“, aby předcházel zdravotním potížím? Především je nesmírně důležité se v práci cítit dobře.

Už vzhledem k tomu, že zde trávíme podstatnou část svého života. „V open space bychom se měli snažit chovat ohleduplně k ostatním, na druhou stranu je při alergických obtížích důležité se vůči ostatním i vymezit – třeba vůči chovateli koček nebo kuřákovi a cigaretovému pachu z jeho šatstva. Pokud není možné okamžité řešení přímo na pracovišti, lze si například na přechodnou dobu domluvit se zaměstnavatelem práci z domova. Stejně tak je potřebné eliminovat pobyt v tomto prostředí v období výrazných alergických potíží při nutném léčebném režimu nebo v období chřipek. Jako lékařka a alergoložka jsem v každém případě ráda za končící éru otevřených kanceláří a opětovný nástup trendu menších pracovních prostorů,“ uzavírá alergoložka.

V uzavřeném prostředí s větším počtem osob se může hromadit zvýšená hodnota oxidu uhličitého, která se nenápadně podílí na snížení psychické koncentrace.

Spouštěčem alergických záchvatů u citlivějších jedinců mohou být také výraznější parfémy, tabákový kouř, pach z jídla či ze šatstva, kterému se v prostředí open space de facto nevyhnete. Vlastní pracovní prostor je vhodné si chránit alespoň psychologicky – například složkou dokumentů či pokojovou květinou (pozor na půdní plísně z květináčů!). Pro alergiky nejsou doporučovány diefenbachie či filodendrony, mohou totiž vyvolávat kontaktní kožní alergie.