Alergie a co s ní - rozhovor s alergologem

Představte si náš imunitní systém jako váhy. Musí být přesně vyvážený, aby byl v rovině a ochránil nás před všemi vnějšími i vnitřními vlivy. Jeho funkce by neměla být snížená, protože pak by našemu tělu byly hrozbou veškeré bakterie a viry přicházející zvenčí, ale na druhou stranu zase ani přehnaná, protože právě tak vzniká alergie.

Co je alergie, přesněji vysvětluje klinický imunolog a alergolog prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc.: „Alergií rozumíme nepřiměřenou reakci člověka na látky vyskytující se v jeho životním prostředí. U alergických lidí vede vystavení těmto látkám k poškozující reakci, která se projeví jako onemocnění - alergie. Stejné faktory vnějšího prostředí zdravé lidi nijak škodlivě neovlivní. Podle současných názorů je alergie výsledkem velmi komplexních mechanismů, ve kterých se zásadně uplatňuje imunitní systém.“

Může vzniknout v průběhu života, nebo se již rodíme se samotnou alergií či předpoklady k ní?

Alergie je výsledkem souběhu genetické dispozice a vystavení látkám ve vnějším prostředí, které označujeme jako alergeny. Přes usilovné hledání nebyly nalezeny geny, které by jasně určily predispozici k rozvoji alergie. Lze ale nalézt řadu genů, které zvyšují pravděpodobnost rozvoje alergie. Naproti tomu u stejného člověka je popsáno mnoho genů, které před rozvojem alergické reakce chrání.

Projev alergické reakce je potom součtem vzájemných pro a proti. Genetickou dispozici k rozvoji alergické reakce označujeme jako atopii. Pokud by se atopik teoreticky nesetkal s alergenem, vůči němuž je predisponován, alergické onemocnění by se u něho neprojevilo. To je však jenom hypotetická úvaha, protože alergeny jsou všudypřítomné a disponovaný člověk, atopik, se s nimi dříve nebo později v životě setká. Ve styku s alergenem se alergická reakce projeví.

Jakou roli ve vzniku alergií hraje dědičnost a jakou vnější vlivy?

Každý člověk je unikátní svou imunologickou reaktivitou. Tu si každý budujeme na základě svých genetických dispozic. Zásadní vliv však mají faktory vnějšího světa, kterým jsme vystaveni v prvních měsících po narození. Imunitní systém, především specifická imunita, v tomto období „dozrává“ vlivem působení vnějšího světa.

Lze těžko popsat nesmírně pestré podněty, kterým je člověk vystaven. Zdůrazníme pouze vliv mikroorganismů. Rozhodující pro rozvoj individuální imunitní reaktivity je přirozená mikroflóra, která se po narození vytvoří na sliznici střeva. Ta zajistí, abychom odpovídali na nebezpečné podněty, například infekční, a tolerovali bezpečné podněty obsažené v potravě. Přirozená mikroflóra v trávicím traktu vznikne pouze tehdy, je-li novorozenec kojen mateřským mlékem.

V mateřském mléce jsou totiž přítomny složité cukry, kterým říkáme prebiotika. Prebiotika stimulují růst fyziologické mikroflóry, která potom prostřednictvím slizniční imunity pozitivně ovlivňuje celkovou imunitní reaktivitu každého člověka. Je tedy neustále třeba opakovat, že mateřské mléko je s ohledem na „imunologické zdraví“ nenahraditelné. Pokud z objektivních důvodů nemůže být dítě kojeno, je žádoucí použít mléčné náhražky, které jsou obohaceny o prebiotické cukry.

Přikláněla bych se k názoru, že v hlavní roli jsou vnější vlivy, protože když se podíváme 100 let zpátky, genetika se nezměnila, ale alergií přesto velmi přibylo.

Máte pravdu v tom, že genetické vlastnosti lidí se nemohly změnit tak rychle, aby vysvětlily prudký nárůst výskytu alergických nemocí, kterého jsme v posledních několika desetiletí svědky. Vysvětlení přináší takzvaná „hygienická hypotéza“. Ta říká, že člověk žijící ve vyspělém světě je podstatně méně vystaven infekčním podnětům, než tomu bylo v minulosti. Je to jednoznačně pravda. Ještě před několika desítkami let byla většina obyvatel v bezprostředním kontaktu s mikroorganismy v přírodním prostředí, protože žili na vesnicích a živili se zemědělstvím.

To je už minulostí. Lidé žijí převážně ve městech. Bylo dosaženo vysoké životní úrovně, která mimo jiné zajišťuje vysokou kvalitu bydlení a sanitace. Tímto způsobem jsme opět zbavováni kontaktu s mikrobiálním světem.

Zřejmě nejpodstatnější jsou však změny v obsahu mikroorganismů v naší potravě. Zde je naplňováno celoevropské úsilí o tzv. „bezpečné potraviny“. Již suroviny, ze kterých se potraviny vyrábějí, například mléko, maso, jsou kontrolovány. Průmyslové zpracování těchto surovin zajistí, aby i zbývající mikroorganismy byly spolehlivě usmrceny (např. pasterizací). Na konci je nutričně kvalitní a mikrobiologicky bezpečná potravina, která však už v sobě neobsahuje žádné živé mikroby. Podle hygienické hypotézy imunitní systém člověka, zvláště slizniční imunitní systém střeva, potřebuje k optimální funkci a regulaci vystavení mikroorganismům v potravě. To nyní chybí. Dochází tedy k narušení homeostatických mechanismů a k nepřiměřené reaktivitě, která se může projevit jako například sklon k alergii.

A co znečištění životního prostředí…

Na druhou stranu lidé v rozvinutých zemích žijí v mimořádně kontaminovaném prostředí. Kontaminací rozumíme všechny nepřirozené látky, které jsou v současnosti součástí našeho životního prostředí. Jsou přítomny v potravě, vdechujeme je, či jsme jim vystaveni na kůži a sliznicích. V tomto ohledu žijeme ve velmi znečištěném prostředí, které stimuluje imunitní mechanismy, které nakonec vyústí v alergickou reakci.

Existují nějaké studie?

Hygienickou hypotézu vzniku a rozvoje alergie podporuje celá řada epidemiologických studií, které sledují např. dětskou populaci, která se narodí ve vesnickém prostředí a vyrůstá v něm. V této populaci je v porovnání se srovnatelnou populací, která se narodila a vyrůstala v městském prostředí, významně méně alergických onemocnění. Dále jsou důkazy, že u populace dětí žijící v městech poblíž rušných ulic je významně více alergických onemocnění v porovnání s dětmi, které žijí ve stejném městě, ale mimo rušné ulice, např. ve vilových rezidenčních čtvrtích. Uvedené důvody jistě nevysvětlí vše. Uvažovat bychom měli i o nepřiměřeném úsilí zbavit naše domácnosti organismů, např. používáním silných dezinfekčních látek. Negativně bude působit jistě i potrava moderního člověka a mnoho dalších proměnných faktorů.

Mohu u dítěte zapříčinit vznik alergie třeba podáním kravského mléka, antibiotik?

Je-li dítě vystaveno podnětům, které optimalizují imunitní reakci, je pravděpodobnost rozvoje alergie minimální. Platí však i opačné. Můžeme-li to stručně shrnout, klíčové je kojení. Názor na alergizující potenciál kravského mléka, vajec nebo jiných potravin není jednotný. Každopádně je však jisté, že aplikace antibiotik v kojeneckém období významně zvyšuje pravděpodobnost vzniku a rozvoje alergie. Důvodem je zničení přirozené mikroflóry podaným antibiotikem. Je tedy na odpovědném uvážení dětského lékaře, kdy antibiotika nasadit.

Mezi ty nejznámější příznaky alergií asi patří kýchání, rýma, otoky, ekzémy, ale existují i takové, o kterých si myslíme, že k alergii nepatří?

Klinické příznaky alergie jsou velmi rozmanité a často nemusejí být dávány do přímé souvislosti s alergií. Je důležité si uvědomit, že kvalifikované rozhodnutí stran přítomnosti, nebo nepřítomnosti alergie dokáže přinést pouze odborné alergologické vyšetření. Je dobré zdůraznit, že dostupnost alergologické péče je v naší zemi výborná a v mnohém ohledu převyšuje evropské standardy. Každý praktický lékař může člověka, ať již dospělého či dítě, odeslat na odborné alergologické vyšetření.

Jak probíhá léčba alergií? Jsou nějaké nové poznatky?

Rozhodnutí stran léčby alergických onemocnění opět patří do rukou odborných lékařů. Je-li alergií postižena především kůže, třeba v podobě alergického ekzému, uskutečňuje diagnostiku a léčebnou péči kožní lékař. O většinu nemocných s alergickými onemocněními se starají ve spolupráci alergologové a plicní lékaři. Důvodem je skutečnost, že nejběžněji je alergií postižena soustava dýchací. Většina terapeutických zásahů je tzv. symptomatická. Podávají se prostředky, které snižují obtíže nemocného. Většinu alergických onemocnění ale neumíme zatím vyléčit. Výjimkou jsou některé alergie způsobené alergeny pylových zrn. Existují i další způsoby léčby.

Jak by měla vypadat první pomoc při alergické reakci? Existuje něco jako alergická KPZ?

Všichni nemocní se sklonem k závažné alergické reakci, anafylaxi, jsou o této skutečnosti alergologem poučeni a jsou vybaveni autoinjektorem obsahujícím látku, kterou si musí postižený člověk okamžitě aplikovat, například po včelím bodnutí. Poté samozřejmě musí přivolat lékařskou pomoc. Tato první pomoc může zachránit život nemocného. Naštěstí u většiny alergiků je pravděpodobnost výskytu anafylaxe nízká.

Nedávno jsem slyšela, že se člověk může zbavit alergie detoxikací organismu…

Je naprostou nepravdou, že příčinou alergie je tzv. „intoxikace“ organismu, které se můžeme určitými postupy, označovanými jako „detoxikační“, zbavit. To je zcela mimo realitu současného poznání alergické reakce a patří mezi zcela neprověřené a neúčinné způsoby. Některé detoxikační postupy mohou být pro člověka i zdravotně nebezpečné.

Ve kterém období jsou alergie nejhorší?

Nelze říci, ve kterém období života jsou alergie nejhorší. Je to zcela individuální. Imunitní reaktivita člověka prodělává během jeho vývoje výrazné změny. Pro časné období života, tj. kojenecký a batolecí věk, je charakteristická zvýšená aktivita imunitního systému, která se může podílet na rozvoji alergické reakce.

Česká populace se v žádném ohledu neodlišuje od jiných populací žijících ve vyspělých zemích Evropy nebo Severní Ameriky. I zde jsme svědky rychlého zvyšování životní úrovně, která v důsledku vede ke zvyšování alergických reakcí.