Alergie na kov

Dokud se člověk s nesnášenlivostí na kovy nesetká, ani si neuvědomí, kolik nebezpečí na něj v jeho okolí číhá. Pomineme-li předměty, které jsou v našem životě nahraditelné, jako jsou například šperky, hodinky, kovové obroučky brýlí či knoflíky na džínsech, problémy nastávají u věcí, se kterými se setkáváme v běžném denním životě. Zmiňme například obyčejné mince, klíče, kliky, vodovodní kohoutky nebo příbory a nádobí.

====Největším viníkem je nikl==== Nejvíce alergických problémů způsobuje přítomnost niklu . Je to kovový prvek, který se přidává do slitin proti korozi a k prodloužení jejich životnosti. Přidává se například do nerezové oceli, ale příměsi niklu najdete také ve zlatých a stříbrných slitinách.

Přestože je však jeho obsah, respektive jeho uvolňování z různých materiálů limitováno normami, výrobci tyto limity málokdy dodržují, což může způsobit alergické reakce také u materiálů, u kterých byste je nečekali. Podle dostupných informací je v evropské populaci alergických na nikl až 15% žen a téměř 10% mužů a vedle kontaktní alergie je pak velkým problémem přítomnost niklu či dalších kovů v potravinách a minerálních vodách.

K dalším významným alergenům patří kobalt, chrom, hliník či vanad, avšak v posledních letech se čím dál častěji objevuje přecitlivělost také na stříbro i zlato. Zjištění a potvrzení alergie na kov se provádí pomocí tzv. epikutánních testů, kdy vám dermatovenerolog nalepí zpravidla na tři dny malé náplasti se stopami kovu a po jejich sejmutí sleduje reakci kůže v místě kontaktu s alergenem.

Typickými projevy kožní nesnášenlivosti je zarudnutí, otok, svědění až tvorba hnisavých puchýřků. Ekzém se navíc může z lokálního podráždění rozšířit po celém těle a jelikož má naše pokožka velmi dobrou „paměť“, může se alergie navrátit i po letech klidu. Nesnášenlivost kovů se vyvíjí během života, patří k nejčastějším nemocem z povolání a bohužel se nedá vyléčit. V porovnání například s pylovou alergií, která se dá potlačovat vhodnými antihistaminiky, se nesnášenlivost na kovy mírní pouze vyhýbáním se kontaktu z dráždivými předměty.

Zubní a endoprotetické náhrady

Alergická reakce na implantáty a zubní protézy se vyskytuje sice méně často než kontaktní alergie, avšak o to větší nebezpečí s sebou přináší. Přítomnost niklu v rovnátkách, korunkách a zubních protézách může vyústit v afty a záněty sliznice, proto podstoupit epikutánní testy doporučují svým pacientům také stomatologové.

Při potvrzení reakce na kov se pak dentální náhrada vyrobí z keramiky či pryskyřice. V případě endoprotetických náhrad se pak využívá kombinace keramická hlavice a keramická či polyethylenová jamka. U kolenní náhrady je však situace poněkud složitější. Keramické protézy se mohou časem odlupovat, nicméně vývoj nových protéz s vícevrstevným potahem postupuje rychle kupředu.

Problematický piercing

Stále častější výskyt alergie na kov úzce souvisí s narůstající oblibou piercingu. V případě nesnášenlivosti niklu tento módní trend často končívá zanícenými rankami a jizvami.
 
Pomineme-li ostatní rizika s piercingem spojená, jakými jsou například virová infekce, poranění nervů, porušení funkčnosti orgánů či riziko zatržení, může reakce kůže na přítomnost kovového předmětu vyústit až v rozsáhlou dermatitidu. Lokální léčba ekzému se provádí mastí s kortikoidy, v některých případech se musí naordinovat také antibiotika.

Piercing jako takový je pouze módní záležitost a při jeho pořízení lidé často hazardují se svým zdravím. Přesto si jej pořizuje čím dál více zejména mladých lidí, kteří si tyto skutečnosti nepřipouští. Proto jestli se rozhodnete i vy si piercing pořídit, zvažte všechna pro a proti. Ověřte si, že se vás alergie na kovové slitiny netýká nebo vás místo krásného šperku bude čekat svědění a boj s kožní vyrážkou. A v neposlední řadě vám přeji šťastnou ruku při výběru kvalitního piercing salónu.

Autor: Mirka Bittová
25. září 2009