Astma a jeho příznaky

Ačkoliv je astma nyní řazeno k civilizačním chorobám, popsal je už římský lékař Claudius Galén v druhém století našeho letopočtu. Samotné slovo asthma, z něhož vznikl mezinárodně srozumitelný název této nemoci, je řeckého původu a označuje dechovou nedostatečnost neboli „krátkodechost“.

Astmatem byl postižen například už Napoleon Bonaparte, a pokud touto nemocí trpíte, vězte, že v tom nejste zdaleka sami. V posledních asi deseti letech se výskyt astmatu zdvojnásobil a trpí jím zhruba deset procent dětí, a častěji to bývají chlapci. S postupujícím věkem se však poměr pohlaví mezi nemocnými proměňuje a v dospělosti mají astma diagnostikováno pro změnu především ženy. U dospělých postihuje astma nyní asi pět procent populace.

Příznaky a léčba

Astma se rozlišuje na alergické a nealergické. V čím pozdějším věku se jeho příznaky u pacienta objeví, tím je pravděpodobnější, že je nemoc z nějaké části způsobena alergickou reakcí, nebo také fyzickým či psychickým přetížením. Astma je důsledkem velmi složité skladby geneticky podmíněných faktorů a vlivů okolního prostředí, které vědci zatím nedokázali objasnit.

Všechny tyto faktory ovlivňují míru onemocnění i způsob, jakým pacient reaguje na léčbu nemoci. Nemocní mívají takzvané astmatické záchvaty, které se mohou objevit například při různých sportovních aktivitách, ale také při chůzi do schodů, při styku se zvířaty, kontaktu s květinami nebo při smíchu. Nemocnému obvykle dělá větší problém výdech než nádech, trápí ho dusivý kašel a při nadechování vydává jakési „pískaní“. Někdo občas pociťuje pouze tíseň v hrudi.

Astmatici obvykle nemívají všichni stejné příznaky této nemoci a jejich náchylnost k reakcím na specifické věci, které způsobují astmatické záchvaty, je rozdílná. Mezi nejběžnější spouštěče astmatických záchvatů patří zvířecí srst (především kočičí) a peří, plísně, prach, agresivní čisticí prostředky, některé potraviny a některé léky.

Pacienti obvykle na své potíže dostanou léčiva, která jim umožňují normální fungování v každodenním životě, i sportování, a to odstupňované podle toho, jak silné astma mají. Kromě klasických tabletek se obvykle používají různé spreje. Nejsilnějšími preventivními léky jsou kortikoidy, nejčastěji se podávají dávkovacím aerosolem. Pro případy astmatických záchvatů pacienti nosí spreje theophyliny a beta-sympathomimetika, které mají krátkodobý účinek a pomáhají pacientovi rychle se nadechnout. Nejsou to však dlouhodobě užívané léky, pomáhají hlavně v případech nouze.

Když máte doma atstmatika

Pokud máte v domácnosti astmatika (nebo alergika), je důležité dodržovat několik základních pravidel – především, čím méně koberců, tím lépe. V kobercích se drží prach a roztoči a jejich vysávání prach ještě rozvíří. Mnohem lépe se udržují hladké podlahy, které je potřeba často umývat.

Totéž platí pro záclony a závěsy, také čím méně látky, tím lépe. Kožené pohovky se udržují lépe než látkové, opět kvůli roztočům. V ideálním případě by v domácnosti astmatika neměla být zvířata – ovšem spousta lidí žije se zvířaty a možná trochu paradoxně právě jejich přítomnost v domácnosti pomáhá zvyšovat odolnost astmatika při styku s náhodně potkanými zvířaty třeba na návštěvách nebo venku.

Pohyb na čerstvém vzduchu je samozřejmě příjemný a zdravý, ovšem nesmíte se procházet třeba v kvetoucí lipové nebo akátové aleji – to vám nepoděkuje ani zdravý člověk, natož někdo, komu pyly způsobují astmatické záchvaty. Nejlepší je vyrazit na vycházku po dešti nebo ráno, když je ještě rosa. A po návratu z procházky je potřeba se zbavit pylů a částeček prachu, které se usadily na obličeji a rukou, to znamená důkladně se umýt, aby si astmatik sám nenanosil do svého prostředí spouštěče astmatických záchvatů.. Z obdobných důvodů je dobré si před spaním umývat vlasy a častěji převlékat povlečení.

Ze všeho výše napsaného se zdá, že takový astmatik vlastně nedělá nic jiného, než že se myje, nebo čeká, až naprší a neuschne, aby mohl jít ven, a k tomu všemu pojídá léčiva a sípe. Ve skutečnosti právě díky lékům a vhodným návykům u spousty lidí vůbec nepoznáte, že astma mají.
 
Obzvláště děti si překvapivě rychle zvykají na omezení, která jim na základě jejich nemoci vyvstanou a naučí se s nimi zacházet – a takové astmatické dítě vás může předehnat třeba při na cestě na Sněžku. Umí totiž efektivně využívat síly, které má, naučilo se odpočívat a správně dýchat. A to by někdy neškodilo ani nám dosud zdravým.

Autor: Jana Michlová
21. května 2009