Atopický ekzém je nutné léčit trvale!
Atopie není nikdy zcela v klidu, i když pacient právě nemá žádné příznaky. Atopický zánět (v kůži, v sliznicích) bývá trvalý, jen probíhá nepozorovaně sub-klinicky. Proto by měl být léčen trvale. Může se tak předejít zhoršení stavu, v případě atopického ekzému trvalému poškození kůže.
Atopie je vrozený a geneticky podmíněný sklon reagovat přecitlivělostí (alergií) na běžné složky zevního okolí, včetně potravy, ale i na změny vnitřního prostředí – na prožívání stresu, na hormonální změny, na infekci.
Atopie se nejčastěji projeví jako ekzém, sezónní (senná) rýma a astma. Všechny tři „podoby“ atopie se v průběhu života mohou objevit u jednoho jedince. To znamená, že správnou léčbou jedné formy můžeme ovlivnit objevení a průběh další. Proto by měl být i atopický ekzém účinně léčen.
Jak se pozná atopický ekzém
Atopický ekzém (atopická dermatitida, AD) je chronické, zánětlivé, neinfekční kožní onemocnění, které je charakteristické variabilitou projevů i průběhu. AD není nakažlivá.
Nejčastěji začíná v kojeneckém věku, obvykle mezi 2. a 4. měsícem silně svědícími výsevy skupin pupínků i puchýřků na tvářích nebo ve vlasech, které se mohou rozšířit na celou hlavu, trup i končetiny. Často dochází ke vzniku mokvajících ložisek, která se pokrývají krustami (strupy).
Od druhého roku života po celý dětský věk a mnohdy až do dospělosti vypadá AD zcela jinak. K mokvání nedochází často, jde spíše o „suché“ chronické projevy – zdrsnění (lichenifikace), vysušení a ztmavnutí kůže s občasnými akutními fázemi (zčervenání a svědění). Projevy AD jsou v tomto životním období nejčastěji lokalizovány do loketních a podkolenních jamek, na šíji, krk, do míst kolem kotníků, na nárty a zápěstí. Často bývají postiženy ruce i obličej, především víčka a okolí úst. Mnohdy jde o zcela nenápadné šupinky a mírné zčervenání. Často se v kůži vyskytují trhlinky, které svědí nebo bolí.
AD u dospělých zůstává (jako u větších dětí) mnohdy lokalizována v ohybových partiích končetin, horní části hrudníku, ramen, krku, obličeje a často i rukou. Hlavním příznakem AD je i v tomto období záchvatovité svědění. Diagnostické rozpaky mohou působit tzv. lokalizované formy AD, protože projevy jsou ohraničené jen na určitou část těla. Jde o silné svědění, zarudnutí, šupení, olupování, prasklinky v suché kůži v oblasti očních víček, obočí, okolí uší a nosu, bříšek palců nohou a později i dalších prstů a chodidel, oblasti rtů, prsních bradavek (u dívek v pubertě), zevního genitálu (u dívek i chlapců). Tyto lokalizované projevy bývají často mylně považovány za mykózu (plísňové onemocnění), unikají diagnóze a jsou nedostatečně nebo nesprávně léčeny. Mnohdy až rozpoznaný atopický ekzém u potomka upozorní na totéž onemocnění u rodičů, u nichž má diskrétní charakter.
Léčba akutního stadia
Podkladem akutního stadia ekzému je zánět, k jehož projevům patří pupínky, mokvání, zčervenání a především svědění.
Mokvavá ložiska se klidní vysýchavými, tedy mokrými obklady s příměsí tišící látky (černý čaj, přípravky z lékárny na doporučení lékaře). Suchá ložiska se promazávají emoliencii, v akutním stadiu jsou lékem první volby místní kortikosteroidy (krém, mléko). Ty se však používají na dobu co nejkratší. Po zmírnění zánětu je nutné je vysadit, protože při dlouhodobém podávání působí nevratné ztenčení (atrofii) kůže.
Objeví-li se AD po vysazení kortikoidů, respektive nesnáší-li pacient léčbu kortikosteroidy, pak je na místě léčba lokálními imunomodulátory (Topical ImunoModulators, TIM). Pro středně těžký a těžký atopický ekzém je vhodný Protopic (0,1 % tacrolimus pro dospělé, 0,03 % tacrolimus pro děti od 2 let), pro středně těžký Elidel (pimecrolimus). Ty brání zánětlivé reakci kůže jiným mechanizmem než kortikoidy a nezpůsobují ztenčení kůže ani při dlouhodobém podávání.
Kůži je nutné stále promazávat nedráždivou mastí (tzv. emolienciem) – nikdy ne obyčejnými kosmetickými přípravky, ale tzv. léčebnou kosmetikou z lékárny. Tím se obnovuje porušená kožní bariéra, uzavírají se „dírky“ mezi buňkami, brání se vysychání kůže a průniku škodlivin. To platí jak pro akutní, tak pro klidové stadium AD.
Optimální je vybírat přípravky speciálně navržené pro atopickou kůži, přípravky, které obsahují ceramidy co nejpodobnější ceramidům v lidské kůži. Ty totiž prostupují do hlubších vrstev, kde tvoří zdroj pro obnovu kožní bariéry „zezdola“, od základů pokožky (epidermis). Vhodným přípravkem je například Lipobase Repair. Více na www.suchakuze.cz
Klidové stadium nikoli bez léčby
Atopická kůže není nikdy tak zcela v klidu. I když se zdá, že je bez projevů, probíhá v ní „neviditelný“ tzv. sub-klinický zánět, který jen čeká na vhodnou příležitost, aby propuknul v plné síle, se zarudnutím kůže a svěděním. „Vhodnou příležitostí“ v tomto smyslu může být banální nachlazení, psychická zátěž, únava, rozčílení, delší cesta, cokoli…
Tento poznatek zcela mění pohled na kůži atopiků. I v zdánlivě klidovém stadiu si musí kůži promazávat a to nejen promašťovadlem, které udržuje kožní bariéru v kondici, ale musí trvale působit proti sub-klinickému zánětu. Mast Protopic se proto aplikuje v speciálním kontinuálním režimu – dvakrát týdně se ošetřují místa postižená ekzémem. Tak se předejde novému vzplanutí akutního stadia, akutního zánětu se všemi nepříjemnými projevy jako je zarudnutí, svědění a poškození kůže.
Atopie je celoživotní pohotovost k nepřiměřené, scestné zánětlivé reakci, proto léča atopie musí být trvalá a dlouhodobá. I u atopického ekzému. Proto se musí atopici mazat, i když mají kůži jako alabastr.
Autor: MUDr. Marta Šimůnková, pediatr
8. října 2010
