Biopotraviny ve výživě dětí

Zdá se, že se stále více rodičů začíná zajímat o biopotravinyprávě když očekává narození potomka. Chtějí mu dát tu nejlepší výživu už na prahu života. Organizátoři letošního již 16. Biojarmarku a Dožínkových slavností v Praze 10 na Toulcově dvoře, která je dominantní události „Září - Měsíce ekologického zemědělství a biopotravin“, slibnému trendu vycházejí vstříc výmluvným podtitulem akce: - to nejlepší pro „BIObaby“

Ještě než toto tradiční dvoudenní setkání ekofarmářů s jejich zákazníky vypukne (18. a 19. září), nabízíme pro inspiraci i zamyšlení místo pozvánky malou anketu k hlavním přínosům této stravy pro maminky i nejmenší děti. Oslovili jsme ty, kdo svou znalost z oboru obvykle nabízejí – a někteří z nich nabídnou i na Toulcově dvoře – při poradenství pro veřejnost. Otázky pokládáme hned dvě:

1. Jaký je váš hlavní argument pro využívání biopotravin i ve výživě nejmenších dětí? Kde vidíte nejzásadnější rozdíl ve vlivu této a konvenční stravy na dětský organismus?

2. Děti mívají rády sladkosti - z hlediska zdravé výživy pro ně často nevhodné. Jsou pochoutky v kvalitě BIO vhodnější alternativou pro dětské mlsání? 

Petr Fořt,

nezávislý poradce pro preventivní, podpůrnou a alternativní výživu a pro stravování dětí, mj. autor knihy Aby dětem chutnalo - Současná výživa pro kojence, batolata a děti předškolního věku:

1. Dětský organismus je citlivý na látky nepřirozeného původu – aromata, barviva, chemické konzervanty, umělá sladidla, pomocné látky (aditiva) všeho druhu. Problémy vyvolává konzumace „umělé“ kojenecké a batolecí výživy. Konvenční potraviny a pitná voda jsou příčinou kontaminace organismu matky chemikáliemi, které se dostávají do mateřského mléka. Studie však prokázaly, že je nesrovnatelně prospěšnější kojení než použití konvenčních produktů umělé a náhradní dětské výživy. Z tohoto i dalších důvodů je důležité, jaké potraviny v těhotenství a při kojení matka konzumuje. Pokud je z jakýchkoliv důvodů použit produkt „umělé a doplňkové – náhradní dětské výživy“, mělo by to být POUZE v kvalitě BIO. Kontaminace potravin chemikáliemi a použití diskutabilních aditiv při výrobě konvenčních potravin zvyšují výskyt vážných alergií. Děti mohou být alergické ne na potravinu, ale na chemikálie v ní (pesticidy, herbicidy, fungicidy, růstové stimulanty, antibiotika apod.).

Navzdory závěrům nedávné britské studie, konstatující, že biopotraviny nevykazují významně vyšší obsah přirozených zdraví prospěšných látek v porovnání s konvenčními, mají biopotraviny seriózními vědeckými studiemi prokázaný významně vyšší obsah tzv. fytonutrientů (přirozených ochranných látek).

Vážný problém vidím v použití geneticky modifikovaných surovin (sója a kukuřice a z nich odvozené potraviny) při výrobě konvenčních potravin. Hlavně proto, že zatím vůbec není dlouhodobě „odzkoušeno“, a tudíž nevíme jaké pro náš organismus nežádoucí složky mohou takové potraviny obsahovat. A především - co případně udělá jejich trvalá konzumace s genetickou výbavou člověka – zkoumat to teprve začal obor zvaný nutrigenomika).

Lidský organismus se adaptoval na přirozené biopotraviny, proto často nepříznivě reaguje na konvenční. To vynikne právě při použití konvenčních potravin u nejmenších dětí, které ještě nemají zralý zažívací trakt a nemají ukončen vývoj imunity.

2. Děti mají optimální schopnost využívat sacharidy, což neznamená, že v jejich výživě mohou spolu s cukry převažovat. Drtivá většina konvenčních „sladkostí“ obsahuje neúnosně vysoké množství jednoduchých cukrů, z nichž nejvíc riziková je fruktóza, a to i v podobě vysokofruktózového sirupu. Tyto dvě suroviny jsou obsaženy ve všech limonádách a mnoha ovocných nektarech. Všechny běžné „sladkosti“ obsahují řadu rizikových aditiv – barviv, aromat a konzervačních látek, ztužené a přitom často oxidované tuky a nadměrné množství kuchyňské soli. Sporné je použití některých polysacharidů. Vážným problémem jsou žvýkačky slazené umělými sladidly. Závažný problém vyvolává často přítomná plíseň (především u čokoládových produktů). Typické sladkosti mohou být občasnou „odměnou“, nikoliv běžnou součástí výživy dítěte. V tomto smyslu bych pak považoval zbytné sladkosti v kvalitě BIO v podstatě jen za menší zlo… 

Jaroslav Foršt,

autor knihy Bio & dítě s podtitulem Bio i nebio zdravá výživa - pracuje v redakci nakladatelství IFP Publishing&Engineering s.r.o, dlouhodobě se zabývá biopotravinami a zdravou výživou:

1. 0rganismus dětí, zejména malých, funguje jinak než ten dospělých. Trávící orgány, ledviny, játra, to vše se vyvíjí zejména během prvních tří let, ale třeba nervová soustava se vyvíjí až do dospělosti. Proto konvenční potraviny, které zákonitě obsahují i látky, které jsou považovány za kontroverzní – například známá éčka – přinášejí pro děti vyšší zátěž, než pro dospělé. Želbohu, seriózní výzkumy chybějí, ale faktem je, že povolené množství éček v konvenčních potravinách je kalkulováno pro dospělé a nezkoumá se kumulativní efekt – tj. můžete sníst povolené množství ve 100 g potraviny, ale co když jí sníte 1kg? Takové výzkumy zatím nejsou. Prostě odbourávání škodlivých látek je pro dětský organismus vždy obtížnější než pro dospělého, a proto se strava BIO, tedy strava nezatížená chemickými látkami, jeví vždy jako zdravotně vhodnější.

2. Děti milují sladké a těžko to něco změní. Zakazování sladkého může nadělat víc škody než užitku. Spíše chutě dětí směrujme správným směrem. Od bílého cukru k tmavému třtinovému (i když ani ten není nejlepší), od klasických bonbónů ke sladkostem preferujícím přirozené chutě – třeba sušené ovoce (nesířené), med, džemy apod. Ale ani když dítko vyžaduje vyložené cukrovinky, nepropadejme zoufalství. V bioobchodech je dnes docela velká nabídka sladkostí. Třeba gumoví medvídci, kteří ovšem nejsou z kostní moučky, ale z mořské řasy. Nebo biočokolády s vysokým obsahem kakaa a nízkým obsahem tuků a cukru, javorový sirup (ten je obzvlášť vynikající chuti), med, rakytníkové bonbóny… Nabídka je docela široká. Navíc – v bioobchodě snadno zjistíte, co sladkost obsahuje a tím lze maximálně kontrolovat, co náš potomek konzumuje.
Čili „ano“, biosladkosti dokážou nabídnout dítěti nejen vhodnou alternativu k těm konvenčním, ale i daleko zdravější a chutnější.

Soňa Hájková

, lékařka, zakladatelka, provozovatelka a terapeutka Centra přírodní léčby v Praze. Odborně poradensky se podílela na zmíněné knize Jaroslava Foršta:
1.Jsem přesvědčena, že BIO potraviny představují nejkvalitnější potravu nejen pro fyzické tělo, ale i pro duši a mysl našich dětí. Jsou přirozenou stravou bez syntetických chemických přísad, barviv a konzervantů a bez genetických modifikací. Zásadní rozdíl mezi konvenčními potravinami a BIO potravinami vnímám v obsahu a rozsahu umělých chemických přísad v konvenčních potravinách, jejichž účinky poškozují naše zdraví a zdraví našich dětí jak v krátkodobém, tak i v dlouhodobém horizontu. Kumulovaný účinek přísad a návykovost se stávají téměř „zbraní hromadného ničení“.

2) Pro dětské mlsání je nejvhodnější alternativou sezónní ovoce v kvalitě BIO. Návyk na sladkou chuť ovšem není prospěšný. Pro zimní období bych doporučila sušené ovoce, javorové, rakytníkové výrobky, výrobky ze semínek, halwu, ale zejména doma s láskou vyrobené recepty z kvalitních BIO surovin. 

Lenka Šuveríková,

manažerka propagace PRO-BIO, s.r.o Staré Město pod Sněžníkem, t.č. na mateřské dovolené (se Zuzankou, 10 měsíců):

1. Čistý organismus malých dětí se mnohem hůře vypořádává se všemi umělými aditivy, která se používají jak při pěstování, tak při úpravě konvenčních potravin. Bohužel se jich přidává dost i do výrobků pro děti. Biovýrobky jsou čisté a prosté většiny těchto přísad. Za další důležitou součást výživy nejen dětí považuji používání méně tepelně a jinak upravených potravin (tedy potravin v jejich přirozenější podobě), kterých konzumujeme žalostně málo. Např. konvenční zeleninu jsme zvyklí vařit, aby se zneškodnily zbytky chemických látek v ní obsažených. Ale výhodou biozeleniny je třeba právě to, že ji můžete dát dítěti i syrovou s čistým svědomím. Co se týče masa, už se začínají dělat výzkumy, zda stále dřívější dospívání dětí (hlavně dívek) nesouvisí s růstovými hormony, jejichž zbytky se dostávají na náš talíř v mase konvenčně chovaných zvířat. K tomu není co dodat.
Konkrétní příklady, bohužel, nemám, dcera je zatím napůl kojenec. Snad jen to, že už teď začíná pokukovat po našich talířích a strkat do nich prstíky… takže je nesmírně důležité, co jedí dospělí, děti jsou vnímavé a rychle přebírají vzory…

2. Faktem je, že důležitých cukrů (tedy složitých sacharidů) dostávají děti dostatek ve své běžné potravě z rýže, obilovin, těstovin, brambor atd. Chuť na sladké může uspokojit sladké ovoce. Proč tedy vyhledávají čokoládu, zmrzlinu či sladké koláčky? Pravděpodobně proto, že si vytvářejí závislost na sladkém (na cukru) už v době těhotenství matky, pokud ta tyto výrobky konzumuje… A jsme opět u toho: jak motivovat dítě, aby nemlsalo „nezdravé“ sladkosti, pokud sami takové mlsáme? V tomto případě jsou sladkosti v kvalitě BIO vhodnější alternativou v tom smyslu, že rafinovaný cukr v nich bývá nahrazen nerafinovaným cukrem třtinovým a např. v biosušenkách zpravidla nenajdeme nezdravé ztužené tuky… Ale opravdu nejzdravější by byl návrat k mlsání prostých darů přírody i se svými dětmi – sušených jablek, švestek, hrušek (samozřejmě těch bez přidaných cukrů), ořechů, čerstvého ovoce… 

Radomil Hradil,

publicista v oboru ekozemědělství a biopotravin, tatínek:

1. Naše dítě patří se svými pěti týdny mezi ty nejmenší. Živí se zatím výlučně mateřským mlékem, a za hlavní argument proto považuji koncentraci reziduí pesticidů v mateřském mléce, pokud matka konzumuje konvenční potraviny. A druhý hlavní argument spočívá v tom, že my všichni, ať děti či dospělí, vlastně sajeme z prsu naší matky Země, která nás živí. Proč bychom ji tedy měli trávit nějakými jedy?

2. Na druhou otázku nemohu odpovědět, dokud naše dítě nepovyroste a nebudeme mít vlastní zkušenost s řešením sladkostí.

Jana Matoušková

, manažerka marketingu PRO-BIO, s.r.o Staré Město pod Sněžníkem, t.č. na mateřské dovolené (s Johankou - 20 měsíců), krátce před druhým porodem:

1.Děti jsou to nejcennější, co mám a jsem připravena pro ně udělat maximum. Ne ale tak, aby byly obklopeny luxusem. Spíše naopak. Chci, aby byly veselé a zdravé a netrápily je nemoci a zbytečné alergie. Proto preferuji co nejvíce pobytu na čerstvém vzduch, kvalitní jídlo - samozřejmě, že biopotraviny. V prvním roce dostávala Johanka jen biopotraviny. Připadá mi zbytečné tak malinký a nevyvinutý organismus trápit chemickými látkami. Čím je starší, tím víc se podobá její jídelníček našemu, který vychází ze zásad zdravé výživy a využívá ve velké míře biopotraviny a „bio“zeleninu, která nám roste na zahradě.

2. Samozřejmě. Pokud nejsou slazeny bílým rafinovaným cukrem, tak jsou vždy přijatelnější, než konvenční. Většinou jsou i zdraví prospěšné (vysoký obsah vlákniny, přírodní jednoduché cukry, absence konzervačních látek, přirozená chuť, barva, vůně).

Všechny děti rády mlsají, což jim nemůžeme odepřít. Navíc žijí ve společnosti ostatních dětí a se sladkostmi se setkávají denně, čemuž se nevyhneme. Já mohu jít jen příkladem - snažím se sladké chutě zahnat např. slazeným biojogurtem, medem, ředěným biodžusem, sušeným ovocem, čerstvým ovocem, domácí buchtou, případně piškotem nebo biobonbónem. Čokolády a podobné sladkosti dostává ale Johanka od ostatních. Prarodičům jsem vysvětlila, že sladkosti nepreferuji a zdá se, že to začínají více či méně tolerovat… 

Robert Žižka,

šéfredaktor časopisu Prameny zdraví.(vydává Country Life / Společnost Prameny zdraví):
1. Rozvíjející se dětský organismus je mnohem citlivější na vystavení toxickým chemikáliím, jež se vyskytují v životním prostředí, než organismus dospělého člověka. Některé studie zmiňují i souvislost s nárůstem alergií a předčasným dospíváním.
Stále více rodičů, kteří chtějí uchránit svého potomka od rizik, jež s sebou nese vystavení pesticidům, herbicidům, hormonům, přídatným a chemickým konzervačním látkám, antibiotikům a geneticky modifikovaným složkám, proto dnes volí stravu v kvalitě BIO.

Bio je výživnější – obsahuje více omega-3-mastných kyselin (které jsou mj. důležité i pro zdravý rozvoj mozku), více antioxydantů, flavonoidů, více vlákniny, vitaminů a minerálů. Většina výrobců biopotravin dbá i na lepší dietetické hodnoty ve složení potravin, tj. snížený obsah cukru, soli a jiných ochucovadel.

2. Dětem škodí jiné věci mnohem více než sladkosti. Např. živočišné tuky, maso a masné výrobky. (A není podstatné, jestli jsou v kvalitě BIO nebo ne.)

Ohledně sladkostí, resp. cukru: Je jednoznačně prokázané, že cukr způsobuje zubní kaz, to je zřejmě největší problém s ním spojený. Cukr dále snižuje aktivitu fagocytů, představuje přídavek ‚prázdných‘ kalorií, zvyšuje riziko nadváhy.
Mluvíme-li běžně o sladkostech, obvykle se jedná o pamlsky, které obsahují vedle množství cukru také množství tuku – v podobě másla, vajec, ztužených tuků atp. Ty jsou extrémně nezdravé (aterogenní atd.) – a opět nehraje prakticky roli, jestli budou v kvalitě BIO či nikoliv.

Člověk je ovšem na sladkou chuť do určité míry vnitřně nastavený – vždyť již jednu z hlavních součástí stravy v rajské zahradě představovalo ovoce. Malým dětem (i dospělým) bych proto doporučil naučit se vychutnávat a mlsat právě ovoce, a to jak čerstvé (eventuálně mražené), tak sušené (to ale s mírou, jedná se o koncentrovaný zdroj kalorií).

Pokud bude v kvalitě BIO, tím lépe! Obsahuje více živin (vitamínů, minerálů, fytolátek, vlákniny atd.) a méně škodlivých složek – pesticidů, dusičnanů a dalších chemikálií. A i (ještě) lépe chutná!


(k programu Biojarmarku a Dožínkových slavností na Toulcově dvoře v Praze viz: www.biopotraviny.info a www.toulcuvdvur.cz)

Autoři: Taťána Janušová, Karel Merhaut