Bolí vás záda? Nemusí! Poradíme, co s tím...
Některé statistiky uvádějí, že chronickými bolestmi zad trpí přes 40 procent lidí a téměř 80 procent populace se s nimi už někdy v minulosti setkalo. Čím to je?
Naši předci nechodili vzpřímeně, chození po dvou je pro páteř mnohonásobně náročnější. Svalstvo chránící páteř před přetížením má tendenci ochabovat. K tomu obvykle více zatěžujeme jednu stranu těla, neumíme správně dýchat, nechráníme páteř před tvrdými dopady, zvedáním těžkých předmětů. Abychom se vyvarovali obezity a oslabení svalů, snažíme se kompenzovat nízkou fyzickou aktivitu sportováním, což ovšem pro páteř nemusí být výhrou. Pokud si obézní člověk jde zaběhat po betonovém chodníku, páteři a kloubům spíš ublíží. Když si s poškozenými plotýnkami jdete zacvičit do posilovny, můžete skončit v nemocnici. Ještě před sto lety lidé brzy ráno vstali, celý den pracovali na poli, ručně dělali většinu prací, na které dnes máme stroje, děti chodily pěšky do školy a zpět. Fyzická aktivita byla přirozenou součástí celého dne, volný čas nikdo netrávil před televizí, počítačem nebo s mobilem na uchu. Styl života byl prostě úplně jiný. Lidé také určitě trpěli bolestmi kloubů i páteře, protože degenerativní změny a artróza přicházely dříve, ale charakter potíží byl jiný.
Které konkrétní diagnózy dnes považujete za skutečně civilizační? Mám na mysli především takové, jež se v minulosti objevovaly zcela okrajově.
Kromě spousty interních diagnóz zmíním v souvislosti s pohybovým aparátem zejména obezitu a metabolický syndrom, deprese, vertebrogenní syndrom, narůstá množství cukrovky, a to i u dětí. Častější jsou autoimunitní onemocnění a alergie včetně astmatu. Z jejich léčby pak vyplývají potíže s pohybovým systémem, které dříve nikdo neřešil. Lékaři neznali léky snižující hladinu cholesterolu, takže netušili, jak negativně působí na svaly. Pacienti neužívali kortikoidy, které při dlouhodobém užívání působí na svaly podobně.
Budou se tyto diagnózy v budoucnu dále vyvíjet a jakým směrem? Jaký podle vás bude nejobvyklejší problém pohybového aparátu třeba za sto let a dokáže je medicína eliminovat?
Zatím nikdo neví přesně, jaké možnosti budou za sto let k dispozici v léčbě obezity, nádorů či cukrovky. Už dnes existuje biologická léčba, kterou ale z finančních důvodů nemohou podstoupit všichni pacienti. Určitě pokročí metody transplantací, implantací umělých kloubů, operační techniky. Možná odhalíme detailněji důvody vzniku nádorů a budeme mít cílenější léčbu. Budeme jíst kvalitnější potraviny, nebudeme si cíleně tolik ničit vlastní zdraví, díky analýze genové informace budeme vědět, která onemocnění nám hrozí a na které léky budou reagovat.
V jakém věku se projevy nemocí zad objevují nejčastěji? Co vidíte jako nejčastější neřest či zlozvyk, který k vám pacienty přivádí?
Záda bolí už děti ve školním věku. Za dobu své praxe v dětské rehabilitaci mohu potvrdit, že mnoho dětí přichází s těžkou nerovnováhou svalstva trupu, vadným držením těla, poruchami statiky páteře i nohou. Jasně to souvisí s dnešním životním stylem. Za mých mladých let jsme po škole hodili tašky do kouta a do večera běhali venku, skákali přes švihadlo, hráli si s míčem, jezdili na kole. Dnes děti sice aktovku do kouta hodí také, ale sednou k počítači, aby zjistily, co je nového na Facebooku. Tento trend nezměníme, můžeme pouze mírnit jeho negativní následky. Tím ovšem nemyslím to, že od útlého věku povedeme děti pouze k jednomu sportu s orientací na výkon a výhru a nijak nebudeme kompenzovat jednostranné zatížení. Tato věc je poměrně nová, dříve se příliš nevyskytovala. Pokud se dítě nevěnuje všeobecné tělesné aktivitě, ale zapojuje stále stejné svalové skupiny, dojde k přetížení a poškození pohybového aparátu.
Řekněme, že je mi něco přes čtyřicet, mám sedavé zaměstnání, párkrát týdně sportuji, ale léta mě pobolívá v kříži. Co byste mi doporučila?
V každém případě vyšetření odborníkem, který zjistí, proč vás v tom kříži bolí. Důvodů může být mnoho: od prostého přetěžování a svalové nerovnováhy přes výhřez meziobratlové destičky nebo těžké degenerativní změny drobných kloubů mezi obratlovými těly až po revmatická autoimunitní onemocnění. Pokud to bude funkční problém, tedy nic strukturálního a hmatatelného, pak vám určitě prospěje rehabilitace. Rehabilitační odborník zjistí, zda umíte dýchat, jak stojíte, které svaly máte zkrácené, které oslabené a proč to vše dohromady nefunguje. U chronických bolestí nedoporučuji „samoléčbu“ tím, že si naordinujete sport a posilovnu bez předchozího vyšetření. Některými sporty si můžete stav bederní páteře dokonce zhoršit.
Myslím, že výstižný je příměr mezi angínou a bolestí beder. Pokud máte v nepořádku svaly stabilizující bederní páteř, jdete na masáž a polykáte analgetika, je to, jako když si u angíny vezmete paralen nebo brufen. Taky se vám přechodně uleví, ale podstatu problému nevyřešíte a vrátí se. U angíny musíte dostat penicilin, u funkční bolesti páteře se musíte přeučit dýchání, držení těla, zapojení takzvaných stabilizačních svalů a některé pohybové stereotypy. Podle toho i poznáte dobré rehabilitační pracoviště. Pokud vám naordinují pouze elektroléčbu a masáž, a nikdo nezjistí, jak stojíte, dýcháte a v jakém stavu máte svalstvo, vězte, že se tam budete vracet stále dokola.
Jak se máme o svůj pohybový aparát starat, abychom byli soběstační a funkčně vydrželi alespoň do osmdesátky?
Pokud by existoval jeden návod pro všechny, bylo by to na Nobelovu cenu. Každý člověk je jiný a každý z nás musí respektovat potřeby i zvláštnosti svého těla. Obecné principy lze samozřejmě formulovat: nekouřit, nepřehánět to s alkoholem, držet si váhu, jíst vyváženou stravu obsahující zeleninu, ovoce a dostatek vlákniny, pravidelně a kvalitně spát, mít dobrou náladu a do svého denního programu vměstnat i pohyb. Dále to znamená nevyhýbat se schodům, překonávat kratší trasy bez hromadné dopravy. Pokud přidáte plavání, denně rychlou chůzi, kolo a další pohybové aktivity, máte téměř vyhráno. O svůj organismus se starejte alespoň stejně, jako se staráte o své auto: doplňujte adekvátní provozní kapaliny a nevynechávejte technickou kontrolu, nehoňte stroj do vysokých otáček, když je ještě studený, kupujte kvalitní obutí a občas se postarejte i o povrch.
Když už problémy se zády máme, prvním krokem bude jistě stanovení diagnózy. Kromě vyšetření a případné standardní léčby má smysl jednou ročně vyjet například do lázní na speciální programy zaměřené na bolesti zad? Jak je to s rehabilitacemi v místě bydliště a jejich dopadem na zdravotní stav, jsou takové rehabilitace plně kompatibilní s pobytem v lázních? Proplácí obojí zdravotní pojišťovna, máme na tuto péči nárok?
Když odhalíte příčinu bolestí zad, měli byste dostat doporučení od lékaře a fyzioterapeuta co změnit a jak dál postupovat. V prvé řadě je třeba si uvědomit, že jedna rehabilitace či pobyt v lázních neodstraní dlouhodobý problém, který vyplývá ze špatných pohybových návyků a přetěžování páteře. Rehabilitace vás může naučit jak to změnit: zmírnit akutní potíže a nastartovat dlouhodobý proces cesty k lepšímu držení těla, svalovým poměrům, dýchání, pohybovým vzorcům všedního dne, což je velmi důležité. Maximum práce ale musíte udělat sami na sobě – cvičit a především si uvědomovat chyby v každodenních činnostech. Ambulantní rehabilitaci i lázně hradí v indikovaných případech zdravotní pojišťovny. Samozřejmě je optimální, když se oba postupy doplňují a vzájemně na sebe navazují.
Mohou s problémy v křížové oblasti nebo v oblasti páteře souviset i bolesti kyčlí či kolen?
Bolesti v oblasti beder, kyčlí i kolen spolu často souvisejí, ovlivňují se navzájem a vždy je vhodné například zjistit, zda pacient s bolestí v tříslech a kyčlích nemá potíže s meziobratlovými destičkami nebo již u něho proběhly degenerativní změny dráždící měkké tkáně v oblasti dolní bederní páteře a kosti křížové. Stejně tak je třeba zjistit, zda nemá artrózu kyčelního kloubu. Ta se naopak může projevit i bolestí v kolenním kloubu. Pokud má pacient bolest v jednom úseku pohybového aparátu, obecně má tendenci bolesti ulevovat a přetěžuje tím jinou část pohybového aparátu. Ta se pak také většinou začne bolestivě ozývat.
Článek vyšel v časopise Moje zdraví.
