Borůvky

Borůvka obecná (Vaccinium myrtillus) je hustě rozvětvený keřík s narůžovělými květy a černomodrými bobulovitými plody. Daří se jí na půdě světlých lesů severní a střední Evropy, v severní Asii a Severní Americe. Roste od nížiny až do alpinského pásma.

Borůvka obsahuje třísloviny, antokyany, flavonoidy, proanthokyanidiny, organické kyseliny, vitamin C, betakaroten, cukry a pektiny. ovlivňuje regeneraci purpuru v oční sítnici, má protizánětlivé účinky, prospívá diabetikům, je protiprůjmová. Upravuje činnost střev, krevní obraz a krvetvorbu. Má také účinek mírně desinfekční. List obsahuje až 11 % tříslovin a látky snižující hladinu cukru v krvi - glukokininy. Borůvka je vhodná při chronickém střevním kataru, zánětech v ústech, na kožní ekzém.

Užívaná část jsou plod a listy. Listy (Folium myrtilli) sbíráme od června do září, plody (Fructus myrtilli) od července do srpna. Plody se rovnou jí, nebo se nechají nabobtnat vodou a trochu se povaří (při průjmu a při zánětu dutiny ústní). Z listů se připravuje nálev (1 čajové lžička listů se zalije jedním šálkem vody). Borůvka může dobře působit také při chronickém střevním kataru a nespecifických enteritidách.

Borůvkové víno na průjem
Na 3 hrsti sušených borůvek se nalije 1/5 litru trpkého vína a nálev se pije vlažný nadvakrát se 1/4 hodinovou přestávkou. Působí proti silnému průjmu.

Borůvková šťáva
Vylisovaná šťáva z čerstvých borůvek působí proti nachlazení, zánětům sliznice, k výplachům nosu při rýmě, při aftech a k odstranění zápachu z úst.