Černý bez – léčivý keř plný vitamínů
Černý bez (Sambucus nigra) je rozložitý keř s podlouhlými, vejčitými listy. Kvete obvykle na přelomu května a června. Trsy drobných běložlutých kvítků se vyznačují intenzivní vůní, plody pak krvavě červenou barvou šťávy. Černé kuličky plodů mohou být velké až 6 mm a zrají od začátku do druhé poloviny srpna.
Původem je tento keř z Kavkazu, dnes se však již pěstuje v mírných podnebných pásmech všech světadílů – od Evropy přes přední Asii až do západní Sibiře. Také u nás je bez běžně známou rostlinou, najdeme jej téměř všude – v lesích, v zahrádkách i podél řek a potoků.
Bez v lidových tradicích a v léčitelství
Černý bez požíval již u našich předků veliké úcty, a to nejen pro své léčitelské schopnosti. Středověk jej považoval za rostlinu s kouzelnou mocí. Celkem přirozeně tak kolem něj vznikla celá řada pověr, kupř. nošení bezinek mělo chránit před zlými silami, těhotným ženám pak mělo líbání bezového keře zajistit šťastnou budoucnost pro nenarozené dítě. Podle jiných pověr v keři bydleli čarodějnice a duchové, které chránili keř i jeho okolí před zlem, a proto byly bezové keře často vysazovány do okolí chalup. Připisovaly se mu také věštecké schopnosti – jistě si vzpomenete na průpovídku „Třesu, třesu bez, pověz ty mi pes, kde můj milý dnes.“, kterou říkávaly dívky o vánocích.
Kromě kouzelných schopností měl bez podle našich předků také schopnosti léčitelské - používal se při bolestech zubů, na popáleniny nebo kousnutí zvířetem se přikládaly obklady z mladých lístků bezu, smíchaných s ječnou moukou.
Léčivé účinky černého bezu
At již máme na mýty a pověry kolem černého bezu názor jakýkoli, jeho zdraví prospěšné účinky na organismus nelze popřít.
V přírodním léčitelství se využívají všechny části keře – květy, plody i listy. Květy obsahují silice, slizy, třísloviny, glykosidy (sambunigrin a rutin), organické kyseliny (jablečnou, octovou, valerovou) a vitamin C.
Plody obsahují cukry, kyselinu jablečnou, třísloviny, pektin, v čerstvém stavu vitamín C, ve slupce a v semenech vitamin A a skupinu vitamínů B - B1, B2, B6, B12 a kyselinu panthotenovou. Listy obsahují pryskyřici, glykosidy, sambunigrin, sambucin a dosti velké množství vápníku.
Černý bez má detoxikační účinky, podporuje vylučování vody z těla a činnost ledvin a proto je vhodné čaj z bezinek podávat při nemocech srdce a ledvin, vodnatelnosti, zánětech ledvin a jater. Napomáhá také pocení a snižování tělesné teploty, obklady nebo odvary a koupele z bezu pak využijeme např. zánětech trojklaného nervu, migrénách, bolestech periferního nervstva, bolestech páteře, ischiatické bolesti. .
Čaj z černého bezu nebo sirup z bezových květů můžeme podávat také při nemocech z nachlazení nebo respiračních onemocněních, neboť uvolňuje dýchací cesty a usnadňuje vykašlávání.
Svou oblibu si mimo léčitelství získal bez i v potravinářství. V čerstvém stavu jsou plody bezu mírně jedovaté, proto by se měly požívat pouze po tepelné úpravě. Bezinky mají široké využití pro přípravu marmelád, džemů, povidel, kompotů, můžeme z nich rovněž přichystat sirup nebo bezinkové víno.
Bez trháme v celých chomáčcích, které zavěsíme mimo dosah slunce, pokud možno ve větrané místnosti. Dobře usušené ukládáme do plátěného pytlíku nebo papírového sáčku.
Aktualizováno 6. června 2011
Autor: Monika Kváčková
