Červená řepa
Vliv na organismus:
- podporuje růst buněk
- odstraňuje z těla jedovaté látky
- vytváří vazivové tkáně
- zesiluje stěny cév
- odstraňuje zácpu
- zlepšuje využití bílkovin
- zajišťuje duševní pohodu
- zpevňuje pokožku
- aktivuje tvorbu červených krvinek
Červená řepa poskytuje tělu křemík, který posiluje kůži, kosti, cévy a zbavuje mozek jedovatých kovů, například hliníků. Je to výborný zdroj kyseliny listové, draslíku, obsahuje vitamin C.Listy této rostliny jsou jedlé a obsahují beta-karoten, vápník a železo. Upravují se stejně jako špenát. Ve starověkých civilizacích se běžně jedly jenom listy, kořen řepy se užíval výhradně k léčebným účelům.
Dnes se jí obvykle jenom kořen, a to syrový, vařený, nakládaný v octovém nálevu nebo konzervovaný. Řepa má ze všech druhů zeleniny snad nejvyšší obsah cukru. Ve stogramové porci je ho asi lžička. Druhově je červená řepa příbuzná s řepou cukrovou, kterou se původně krmil dobytek, ale dnes se pěstuje kvůli sacharóze. Je zvláštní, že i naložená řepa si zachovává chuť a konzistenci, nálev jí jen dodává na pikantnosti. Konzervování ovšem snižuje obsah veškerých živin, jak vitamínů, tak i minerálních látek.
Z hlediska výživy je čerstvě uvařená řepa stejně dobrým, ne-li lepším zdrojem živin než syrová. Obsahuje dokonce vyšší hladinu minerálních látek, zejména draslíku, který upravuje srdeční činnost, udržuje normální krevní tlak a napomáhá správné činnosti nervové soustavy. Zachovává se i většina vitamínů včetně vitaminu C a dochází pouze k úbytku kyseliny listové.
Někdo si syrovou řepu strouhá do salátu, ale většina lidí dává přednost vařené. Při vaření z řepy vytéká šťáva obsahující výrazně červené barvivo betanin a zanechává na nádobí skvrny. Tomu předejdeme, budeme-li řepu vařit neoloupanou.
Čerstvá šťáva ze syrové řepy je tak nabitá vitamíny a minerály, že jako posilující nápoj pro rekonvalescenty téměř nemá soupeře. Komu vadí její chuť, může ji zkusit smíchat se šťávou z mrkve.
Po konzumaci červené řepy se moč zbarví dorůžova. Obsahuje totiž neškodnou látku (červené barvivo) betanin, který projde zažívacím ústrojím beze změny a je rychle vylučován močí.
