Červená řepa – na krásu i zdraví
Červená řepa se k nám dostala ze středomoří již v dobách starověku a už tenkrát se používala především k léčebným účelům. Tato zelenina obsahuje velké množství různých zdraví prospěšných látek, kvůli kterým bychom měli zařadit řepu pravidelně do našeho jídelníčku. Pojďme si nyní tento přírodní všelék představit.
Kyselina listová, zdraví neškodná
Červená řepa má jednu z nejvyšších koncentrací kyseliny listové. Tato látka má na svědomí růst i dělení červených krvinek, chrání před arteriosklerózou a je doslova požehnáním pro těhotné ženy.
Zabraňuje samovolným potratům a podporuje zdravý vývoj plodu. Svou kladnou roli hraje i v momentě početí, kdy podporuje u žen plodnost. Dále pomáhá regeneraci vlasů, nehtů, svalů i kůže a okysličuje buňky v těle.
Dobrá zpráva je, že kyselinou listovou se nelze předávkovat, takže ji můžete do sebe pumpovat, co hrdlo ráčí. Jen je třeba si dávat pozor na úpravu červené řepy před požitím. Kyselina listová je málo odolná vůči světlu a teplu. Z toho vyplývá, že jakákoli tepelná úprava ji nutně likviduje. Snažte se proto řepu vařit či péct co nejkratší čas.
Úplně nejlíp pak pro své zdraví uděláte, když ji budete konzumovat jako přílohu za syrova. Své plus má ale i vaření. To poruší buněčnou strukturu zeleniny a zvýšíte tak příjem jejích minerálů. Ideálně tak tyto dva mechanismy střídejte.
Křemík nejen do počítače
Bohatě vás červená řepa zásobí také křemíkem, který je jednou ze základních stavebních látek kostí, šlach a svalových tkání. Dostatečný přísun tohoto minerálu působí nejen jako prevence vůči osteoporóze a jako urychlovač hojení zlomenin, ale také posiluje pružnost pokožky a způsobuje její mladistvý vzhled, zpevňuje vlasy i nehty a celkově působí proti stárnoucím procesům na i v těle.
Červená řepa dále obsahuje množství sodíku, takže již není záhodno přidávat při úpravě sůl. Stejně tak není třeba až na výjimky přidávat cukr, protože řepa ho má velké množství a je jednou z nejvíc cukernatých zelenin.
Ne nadarmo se využívá při výrobě alkoholu. A podle hesla – čím ses zhuntoval, tím se naprav – je červená řepa výborným čisticím prostředkem po játra. Popíjením vymačkané šťávy dosáhnete za několik týdnů snížení hodnot jaterních testů a prakticky pročistíte celý orgán.
Řepou ku zdraví
Kromě jater čistí řepa samozřejmě i samotnou krev. Již byla řeč o podpoře tvorby červených krvinek. Řepa obsahuje výrazné množství železa, které právě krvi znatelné prospívá. Svůj podíl má také při snižování krevního tlaku a zpevnění cév.
A když jsme u té krve, tak nesmíme opomenout účinky na spravení menstruačního cyklu. Další ženskou nepříjemností, na kterou červená řepa blahodárně působí, je memopauza, jejíž negativní projevy tato zelenina úspěšně snižuje.
Po řepě můžete také sáhnout, pokud trpíte zácpou. Účinně totiž pročišťuje střeva. K tomu přispívá zejména vysoká míra vlákniny, kterou červená řepa obsahuje.
Nesmíme zapomenout ani na nezanedbatelnou přítomnost vitamínu C a E a betakaroténu. Z látek, které jsme doposud nejmenovali, jsou ve větším množství přítomné např. vápník, zinek, hořčík, měď a jód. Samozřejmě zde v nižším množství nalezneme i další potřebné látky.
Řepa v praxi
Pokud jste někdy řepu připravovaly a vařily, tak jste si jistě všimly dvou nepříjemných vedlejších efektů. Tím prvním je nelibý odér, který se při vaření či smažení z řepy line a nejde se ho pak nějakou dobu v kuchyni zbavit.
Tomu lze předejít přilitím lžičky octa k upravované řepě. Druhým nežádoucím efektem jsou obarvené prsty po manipulaci se zeleninou. Zde se dá poradit snad jen použití gumových rukavic při strouhání či krájení.
K čemu a jak červenou řepu vlastně podávat? Nabízejí se zde v prvé řadě různé zeleninové saláty, kde se uplatní řepa především v syrovém stavu. Další oblíbenou možností je její použití coby přílohy v dušené či vařené podobě k různým masům. Nelze ani zapomenout na její důležitou úlohu ve vynikajícím boršči.
Internet (Ženy.cz nevyjímaje) je plný nejrůznějších receptů, ve kterých je červená řepa zahrnuta. Konzumujte ji proto v co možná nejvyšší míře. Prospíváte tak svému tělu zevnitř i zvnějšku.
Autor: Josef Kraus
23. března 2009