Cestovní průjem
Cestovní průjem postihuje 40-60 % turistů směřujících do tropů a subtropů. Průjmová onemocnění většinou nebývají těžká, ale každý třetí cestovatel kvůli nim musí změnit program a dodržovat klid na lůžku.
Projevy cestovního průjmu
Průjem se ohlásí velmi rychle, na začátku ovšem není jasné, jaký bude jeho průběh a doba trvání. Čtyři a více řídkých stolic za den se ještě nepovažují za cestovní průjem, pokud je nedoprovází alespoň jeden z dalších příznaků střevního onemocnění (nevolnost, zvracení, horečka, křeče v břiše, bolesti břicha, nutkání na stolici, příměs hlenu a krve ve stolici).
Tyto rozdílné příznaky závisí na původci. Problémy se zažíváním mohou být důsledkem stresu, změnou časového pásma, nepravidelností stravy nebo nezvyklými jídly. Takové průjmy mají lehčí průběh, dají se rychle léčit. Vážnější průjmy jsou způsobeny bakteriemi, viry nebo parazity.
Mám bakterie, viry nebo parazity?
MUDr. Helena Ambrožová, PhD. z Infekční kliniky Fakultní nemocnice Na Bulovce se nejčastěji setkává s průjmy bakteriálního původu: „Nejčastější jsou průjmy bakteriální (80 % cestovních průjmů), a to zejména průjmy vyvolané enterotoxickými kmeny Escherichia coli. Tyto bakterie jsou původci více než 50 % všech průjmů; způsobují zvracení, bolesti břicha a vodnatou stolici.
Méně často se vyskytují nákazy dalšími střevními bakteriemi (salmonely, shigely, kampylobaktery), u nichž bývají typické vysoké horečky, křeče v břiše a příměs hlenu a krve ve stolici. Zcela vzácně se cestovatel nakazí břišním tyfem nebo cholerou. Kromě bakterií způsobují průjmy také viry a paraziti.“
Střevní nákazy z různých zdrojů
K přenosu střevní nákazy dochází obvykle kontaminovanou vodou a potravinami omývanými touto vodou. Vzácněji vzniká infekční průjem přenosem mezi lidmi, od zvířat, u některých virů i aerosolem. Rizikovými potravinami jsou potraviny málo tepelně zpracované (maso, paštiky), syrové ovoce, zelenina a saláty, plody moře, mléko a mléčné výrobky (sýry, zmrzlina).
V zájmu zdraví pečlivě vybírejte restaurace, nekupujte jídlo od pouličních prodejců nebo na trzích, ovoce či zeleninu omývejte balenou vodou. Jídlo, které prošlo varem a je servírováno ještě teplé, je spolehlivější než švédské stoly s dlouhodobě přihřívanými jídly. Méně rizikové jsou konzervy a pečivo (krekry, tortily, chléb), případně ovoce a ořechy, které lze oloupat.
Hygiena a nápoje
Nutností je dodržování všech hygienických pravidel, zejména časté mytí rukou. Základem je pití balené vody a její používání i na čištění zubů. Z dalších nápojů se osvědčuje lahvové pivo, víno, káva a čaj. Ovocné džusy bývají ředěny užitkovou vodou, což se může stát také u vína a alkoholu. Vystavení vody teplotě mrazu rozhodně nezničí původce průjmu, led proto představuje stejné nebezpečí jako voda z neznámého zdroje.
Průvodce znečištěnou vodou
Celosvětové hodnocení bezpečnosti pitných vod (SWIT) rozděluje země do pěti kategorií podle kvality pitné vody a naznačuje tak cestovatelům, jak moc mají být obezřetní vůči vodě. Nejbezpečnější je voda ve vyspělých zemích jako je Česká republika, Rakousko, USA, Nizozemsko, Španělsko, Řecko, Izrael atd.
O stupeň hůře jsou na tom zemědělské oblasti a menší města na Slovensku, v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Kuvajtu. Lokálně se vyskytují vodou šířené nemoci v Turecku, Tunisku, Thajsku, Saudské Arábii, na Kubě, v Indonésii, Vietnamu a Jihoafrické republice.
Většina vodovodních systémů v destinacích jako je Egypt, Maroko, Indie, Keňa nebo Dominikánská republika neodpovídá požadavkům Světové zdravotnické organizace a často se zde vyskytují nemoci šířené vodou. Téměř nemožné je najít pitnou vodu v Nepálu, Laosu, Jemenu nebo na Madagaskaru.
Organizmus zdravého mladého člověka se dokáže s infekcí vyrovnat lépe než dítě nebo senior. Větší riziko onemocnění hrozí malým dětem do 4 let, lidem s poruchou imunity, lidem starším a chronicky nemocným a také lidem s nižší kyselostí žaludku, např. po operaci žaludku či užívajícím antacida (léky neutralizující žaludeční kyselinu např. u pálení žáhy).
Baťůžkáři, kteří se při svých zahraničních toulkách stravují z místních zdrojů a jsou ubytováni v místních rodinách, se vystavují největšímu riziku nákazy, zvlášť při první návštěvě dané oblasti. Při opakovaných pobytech klesá riziko rozvoje průjmu podobně jako u domorodců.
Kdy se to projeví?
Inkubační doba cestovního průjmu závisí na původci. Vzniká nejčastěji 2-7 dnů po příjezdu do zahraničí, u většiny cestovatelů pak do 14 dnů. Doba trvání obvykle není dlouhá, pohybuje se mezi 3-5 dny, ale u těžších průběhů může být delší. Trvá-li průjem déle než měsíc, hovoříme již o průjmu chronickém; mezi cestovními průjmy jsou jich asi 2 %. Největší tendenci ke střídavému provleklému průběhu mají průjmy vyvolané parazity.
Jak zastavím průjem?
MUDr. Helena Ambrožová, PhD. z Infekční kliniky Fakultní nemocnice Na Bulovce odpovídá: „V léčbě se klade důraz na samoléčení jednak proto, že onemocnění mnohdy není tak těžké, aby byla nutná návštěva lékaře, a dále proto, že v některých oblastech není lékařská péče dostupná. Protiprůjmové léky by proto měly být nedílnou součástí každé cestovatelské lékárničky, ať už se chystáte strávit dovolenou na hotelové pláži v Egyptě, nebo s batohem na zádech v Nepálu.
Správná samoléčba by měla zahrnovat dostatečné zavodnění (u dospělých alespoň 3-4 litry tekutin denně), dietu s omezením tuků a použití protiprůjmových léků.“ Náhradu ztracených tekutin a minerálů lze zajistit požíváním velkého množství tekutin (sladký čaj, minerální vody, polévky, iontové nápoje). Především u ohrožených jedinců je potřeba po malých dávkách podávat rehydratační roztok (lze koupit v lékárně) s obsahem solí, bikarbonátu a glukózy.
Protiprůjmové léky
Protiprůjmové léky jsou většinou volně prodejné; podle mechanismu působení se dělí na adsorbencia (pohlcující toxiny), probiotika (obnovující normální střevní floru), antimotilika (zpomalující pasáž střevem) a střevní dezinficiencia (čisticí střevo). Vhodné jsou například léky Imodium a Imodium Plus, které zpomalují pasáž střevem a napomáhají tak jeho normální funkci.
Imodium Plus lze použít při nákaze Escherichia coli a při každém infekčním průjmu kromě průjmů s vysokou horečkou, křečovitými bolestmi břicha, krví a hlenem ve stolici. Léčba průjmu přípravkem Imodium je pro nemocného velmi účinná – snižuje počet i objem stolic, tlumí urgentní nucení na stolici. Léčebný efekt nastupuje bezprostředně po podání, ve formě Imodium Plus snižuje plynatost a odstraňuje pocit břišního diskomfortu.
Návštěva lékaře
Návštěva lékaře je vhodná, nezabírají-li volně prodejné léky ani po 2 dnech nebo má-li onemocnění těžký průběh s trvajícími horečkami, krví ve stolici, bolestmi břicha nebo hojným zvracením. Zásah odborníka je nutný v případě poruch vědomí a vážných příznaků dehydratace (oschlé sliznice, zapadlé oči, malý výdej moči).
www.prujemplus.cz//
