Chcete být šťastnější? Žijte ekologicky!

Třídíte odpad? Šetříte energií? Nakupujete jen tolik, kolik doopravdy spotřebujete? Darujete oblečení, které nenosíte, přátelům nebo charitě? Všemi těmito činnostmi prospíváte nejen životnímu prostředí, ale i svému osobnímu štěstí a spokojenosti.

V celosvětovém měřítku se tento princip prokázal už v roce 2006, když byl poprvé zveřejněn Happy Planet Index, který životní spokojenost a kvalitu života v jednotlivých zemích poměřoval její ekologickou stopou. Ukázalo se, že nejspokojenější jsou právě obyvatelé zemí, které nejvíce dbají na životní prostředí. Platí to jak pro bohaté Dánsko a další skandinávské státy, kde je ekologie už dávno samozřejmou součástí životního stylu, tak i pro ráj deštných pralesů, kterým je Kostarika. A naopak – velmi nízkou úroveň životní spokojenosti zaznamenaly země jako Čína nebo Rusko, kde péče o životní prostředí stále ustupuje zájmům průmyslových korporací.

Nejnovější psychologické výzkumy však ukazují, že to, co platí v měřítku států, platí také pro jednotlivce. Mexický psycholog Victor Corral-Verdugo provedl výzkum ve spolupráci s 606 dobrovolníky od 18 do 44 let, v jehož rámci podrobně zkoumal jejich životní styl. Kladl jim triviální otázky jako: „Sušíte prádlo na šňůře, nebo používáte sušičku? Vypnete klimatizaci, když odcházíte z domova nebo z kanceláře?“ Ptal se ale i na obecnější názory, například zda se chovají stejně k chudým jako k bohatým. Z jeho výzkumu jednoznačně vyplynulo, že lidé, kteří zachovávají šetrný a ekologický životní styl, jsou šťastnější než ti, kteří jsou k životnímu prostředí lhostejní.

Možná si řeknete: No jistě, šťastní lidé, kteří nemají existenční nebo jiné starosti, prostě mají kapacitu na to, aby se zajímali o životní prostředí. Ale když vás každodenní život ubíjí, ekologie je vám ukradená. Není to ovšem tak jednoduché. Princip šťastnější = ekologičtější totiž funguje i opačně. Mnohá rozhodnutí, která mají pozitivní vliv na pocit našeho osobního štěstí, jsou zároveň prospěšná životnímu prostředí.

Tak například je jednoznačně prokázáno, že částka, kterou investujeme do zážitku (výletu, koncertu nebo návštěvy divadelního představení) nám přinese více štěstí než stejná částka utracená za nákup nějaké věci pro radost. Přičemž zážitkové investice jsou jednoznačně ekologičtější (nejde-li zrovna o cestu letadlem na Seychely), protože jimi nespotřebováváme tolik zdrojů a nevytváříme odpad.

Dalším příkladem může být to, jak naložíme s věcmi z domácnosti, kterých se chceme zbavit. Pokud stále funkční mixér nebo televizi darujeme například do azylového domu, je to nejen ekologičtější, ale přinese nám to také mnohem lepší pocit, než kdybychom nepotřebnou věc prostě vyhodili do kontejneru.

Všechny souvislosti mezi štěstím a ekologií mají jednoho společného jmenovatele: šťastní lidé jsou obvykle ti, kteří mají pocit, že drží život ve svých rukou, že jejich rozhodnutí něco znamenají, že mohou ovlivňovat svět kolem sebe. A lidé, kteří takto uvažují, se obvykle také chovají ekologicky. Neříkají si: „Jsem jenom jeden z milionů, takže je jedno, jestli zrovna já třídím odpad.“ Chovají se zodpovědně, protože vědí, že to má smysl.

Článek vyšel v časopise Moje psychologie.