Čičorka pestrá (Coronilla varia)
Čeleď: Fabaceae - bobovité (motýlokvěté, luštinaté)
Rod: Rod Coronilla zahrnuje asi 20 druhů rozšířených v Evropě, severní Africe a západní Asii.
Popis:
Vytrvalá bylina s vystoupavou nebo poléhavou lodyhou 30 až 100, výjimečně až 200 cm dlouhou. Stonek je hranatý, dutý, rýhovaný, větvený. Listy lichozpeřeně dělené s 6 až 12 páry lístků, které jsou krátce řapíkaté, obvejčité až podlouhle čárkovité, na vrchole zaokrouhlené, lysé nebo jen velmi řídce chlupaté. Vonné květy uspořádané do okolíku vyrůstající z paždí listů v počtu 10 až 20, mají bílý člunek s fialovou špičkou, bílá křídla a růžovou pavézu. Kvete v květnu až září. Plodem je lusk.
Stanoviště:
Travnaté stráně, meze, suché nebo mírně vlhké louky, okraje cest, příkopy, železniční náspy, řídké křoviny, lesní lemy, přednostně na výživných a vápencových půdách.
V ČR roztroušeně a místy hojně od nížin po podhorské oblasti, ve vyšších polohách zřídka. Celkový areál rozšíření zahrnuje Evropu vyjma Skandinávie a Velké Británie, kde je jen zavlečena, a jihovýchodní a střední Asii. Druhotně zavlečena do Severní Ameriky.
Jedy:
Rostlina (zejména květy a semena) obsahuje glykosid koronillin (=kathartin), který má účinky na srdce, a dále pseudokumarin a zřejmě i kyselinu močovou. Údaje o otravách čičorkou pestrou nejsou zcela jednoznačné: Podle některých zpráv byly pozorovány otravy projevující se zvracením, průjmy, křečemi, dechovými potížemi, bezvědomím i smrtí, údajně zemřeli lidé pijící odvar z natě, při zkrmování čičorky koňmi a morčaty však nebyly pozorovány žádné následky, ovce údajně pojídají její mladé natě velmi rády, na počátku dozrávání ji však odmítají, u jiných zvířat však mírné otravy pozorovány byly. Obecně je řazena mezi slabě jedovaté rostliny.
Léčitelství:
V minulosti bylo užíváno natě čičorky (Herba coronillae variae), zatím jsem však nezjistil na které choroby.
Uvedeno ve spolupráci s http://botanika.wendys.cz
