Čínská medicína v české kuchyni
Čínská medicína v kostce
Čínská medicína vychází z učení starého více než 3000 let. Lidské tělo chápe jako propojení celku v rámci vnitřních i vnějších vazeb.
Doporučuje žít v harmonii a v souladu s přeměnami naší přirozené energie „čchi“ uvnitř i mimo tělo. Pokud tomu tak není, tak se organismus hroutí jako hrad postavený z kostek. Ten je pak zapotřebí sestavit od základu. Na rozdíl od novodobé medicíny ta čínská neléčí pouze příznaky, ale hledá jejich podstatu a navrací zpět harmonii.
K tomu využívá nejen naši motivaci chtít být zdraví, ale také přírodní zdroje a různé terapie, jako je například akupunktura, fototerapie, homeopatie, čínské masáže a cvičení a v neposlední řadě má svá dietetická doporučení.
Jin a jang
Tenhle černobílý symbol zná snad každý z nás. Propojuje tmu a světlo, dobro a zlo a mnoho dalších protikladů. Učení o jin a jang tvoří filozofické základy tradiční čínské medicíny, kdy věci a jevy se seskupují ve třech úrovních - nebeských, pozemských a lidských. Jang jsou nebesa, jin země a člověk stojí uprostřed. Propojuje tak obě energie, které, když nejsou v rovnováze, narušují harmonii. Více jangu způsobuje horečky, pocení, sucho v krku a rozpálenou tvář. Nadbytek jinu s sebou naopak nese chlad, zimomřivost, studené nohy a ruce, bolesti břicha nebo dokonce průjem.
Energie pěti prvků
V tradiční čínské medicíně vše souvisí se vším, prolíná se a vzájemně se ovlivňuje. Proto také Číňané věří, že vhodná skladba jídelníčku může ovlivnit jejich zdraví, náladu i výkonnost. K tomu také patří pět prvků nebo také elementů - dřevo, oheň, země, kov a voda. Z jednoho se rodí druhý, a tak to jde pořád v kruhu donekonečna. Vzájemným rozením a ovládáním se udržuje „ideální“ homeostáza (vnitřní prostředí), pokud tomu tak není, přichází komplikace. Ve výživě ovlivňuje pět prvků řadu věcí, jako je např. chuť, orgány, smysly nebo barva. Ve velmi zjednodušené formě lze podle čínské medicíny rozdělit potraviny také do tří základních skupin, a to na ty, které zahřívají, ochlazují nebo jsou neutrální.
Černý čaj místo zeleného
Pitný režim je i podle čínské tradiční medicíny velmi důležitý. Příliš ohně vylučuje vodu z těla ven. To, co vám v zimním období rozhodně přijde vhod, jsou horké nápoje z čerstvého zázvoru. Stačí jej oloupat, nastrouhat nebo nakrájet a zalít horkou vodu.
Protože je zázvor velmi aromatický a má štiplavou chuť, přebít ji můžete medem a kapkou citronu. Pokud jste normálně zvyklí pít zelené čaje, v nejchladnějším období je vyměňte za černý čaj. Patří mezi jangové potraviny, které zahřejí. Mezi ten nejcennější se v Číně považuje černý čaj Pu-Erh. Má velmi pestrou, až zemitou chuť. Na rozdíl od ostatních čajů u něj platí pravidlo, že čím je starší, tím jemnější má chuť.
Polévka je grunt
Už i naše babičky jakékoli oslabení organismu, nemoci i stav po porodu léčily poctivými vývary. Stejně tak se v čínské dietetice doporučuje vařit slepici tak dlouho, dokud se maso neoddělí od kostí. Protože v Čechách jsou slepice na vymření a „urychlená“ kuřata nás nespasí, pokuste se sehnat kuře v biokvalitě nebo takové, které se prodává pod značkou: selské. Nejenže mají jinou barvu, takovou hezky žlutou, jsou chutná a obsahují mnohem větší množství výživných látek. Přidáte-li navíc k polévce luštěniny a zeleninu, vaše tělo dostane potřebnou dávku vitaminů, minerálních látek a nenasycených mastných kyselin.
Zaostřeno na masožravce
Zima je ve znamení masa, to se asi moc vegetariánům nelíbí. Faktem je, že maso je surovinou zimních a jarních měsíců, protože čerstvá zelenina teprve roste a lokální ovoce je zatím v nedohlednu. Dopřejte svému tělu alespoň jednou denně drůbeží, jehněčí, vepřové nebo kozí maso. Nezapomínejte ani na ryby, především takový úhoř vás zahřeje a je-li správně připravený, skvěle si na něm pochutnáte. Pro ty, kteří masu příliš neholdují, jsou tady i velmi zdravé masové náhražky. Kromě tofu si dnes již běžně můžete koupit tempeh, seitan, šmakouna, robi maso nebo klaso, a to v přírodní, uzené nebo i marinované podobě. Všechny tyto náhražky mohou v receptech chutně zastoupit maso.
Sušené ovoce s mírou
Ačkoli se o sušeném ovoci traduje, že je mnohem sladší než to čerstvé, nebojte se ho. Berte jej jako zdroj fruktózy, jež má nižší glykemický index než sacharóza, vitaminů a minerálních látek, které si v létě dopřáváte ze sezonního ovoce. Ideálním zdrojem vitaminu C je například kustovnice čínská nebo brusinky. Nic se však nemá přehánět, proto jezte sušené ovoce raději v dopoledních hodinách a využijte ho jako zdroj energie a tzv. náhradní sladidlo k cereáliím. Pokud nemáte doma vlastní nasušené ovoce, čtěte pečlivě informace na obalu. Objevíte-li, že je sířené, nejdříve jej přelijte vroucí vodou a teprve poté jezte. U značky bio se syřidel bát nemusíte. Dalším minusem jsou přidaná „éčka“. Proto volte raději takové ovoce, které si je podobné, nemá umělou barvu či tvar.
Autor: Jana Vašáková (Dieta)
KAŽDÝ DEN NOVÉ SLEVY NA JEDNOM MÍSTĚ!
