Co dělat při bodnutí hmyzem
Bodnutí hmyzu každý snáší jinak
Včela, vosa, čmelák, sršeň – ti všichni patří do čeledi blanokřídlého hmyzu. Jejich jed, který se nám dostane společně s jejich žihadlem do těla, vyvolá toxickou reakci.
Složení jedu včely, vosy a sršně se liší, k reakci na bodnutí však dochází pokaždé. Trochu jinak je tomu v případě, že jste na žihadlo přecitlivělí:
Je-li člověk alergický na včelí bodnutí, nemusí se stejná reakce opakovat i po bodnutí vosou. Existuje možnost výrazné alergické reakce (zkřížená reaktivita) mezi vosou a sršněm (jste alergičtí na obojí jed), ale jen nepatrná mezi vosou a včelou (zatímco jste alergičtí na bodnutí vosou, nemusí vám vadit včelí jed a naopak).
K běžným reakcím na bodnutí hmyzem patří především silná bolestivost v místě vpichu, která se šíří do jeho okolí a jejíž intenzita se s časem mění. Následuje
svědění, zarudnutí a otok, které se objeví do deseti minut po bodnutí. Pocit, že byste si ranku nejraději rozškrábali do krve, se vrací v průběhu celého dalšího týdne. Otok během té doby postupně splaskává.
Pokud nejste na žihadlo alergičtí, mohl by pro vás být nebezpečný jedině větší počet žihadel – k ohrožení života dítěte jde zhruba o padesát žihadel, u dospělého se tento počet vyšplhá na dvojnásobek. V této dávce již včelí jed dokáže způsobit rozpad červených krvinek, po kterém dochází k následnému selhání ledvin.
Alergik je ohrožen na životě
Organismus až 80 % jedinců zpočátku na setkání s žihadlem nereaguje hned. Ke spuštění alergické reakce se totiž jed musí v těle naakumulovat. Alergická
reakce se v počátcích může projevit jako výraznější otok, který trvá déle než dva dny.
Ve většině případů a někdy i bezprostředně po bodnutí následuje celková
reakce: projevuje se na pokožce jako svědivá vyrážka, otok, v těžších případech může dojít k průjmu, zvracení, bolestem břicha, závratím, zhoršenému dýchání
a u některých pacientů i ke zmatenosti. Postižený se může během velmi krátké doby ocitnout v kritickém stavu, při němž dochází k poklesu tlaku a poruchám vědomí až k bezvědomí (anafylaktický šok).
„Jak na to: Lokalizujte místo vpichu. Pokud v ráně zůstalo žihadlo, opatrně jej vyjměte. Místo bodnutí neutralizujte: po bodnutí vosou kyselinou (ocet, cibule, citron), po bodnutí včelou, čmelákem nebo sršní zásadou (mýdlový roztok, jedlá soda). Obecně pomáhá aromatický olejíček s eukalyptem nebo levandulí. Chlaďte místo vpichu (hadříkem či žínkou namočenou v chladné vodě, kouskem ledu zabaleným v mikrotenovém sáčku nebo kapesníku, mraženou zeleninou v sáčku…). V případě větší reakce podejte volně prodejné antihistaminikum. Místo vpichu a jeho okolí ošetřete chladicím gelem, jenž zároveň zmírní otok.“
Pozor na jazyk!
K velmi vážné situaci rovněž dochází, bodne-li vás včela či vosa do oblasti krku, úst, nebo dokonce přímo do jazyka. V rámci první pomoci je nejdůležitější snažit se zabránit otoku v oblasti krku a zajistit tak možnost dýchání.
Postižené místo je nutné chladit, chladit a zase chladit, až do příjezdu záchranky! Postiženému, pokud na to už má dostatečný věk, podejte k cucání kostku ledu nebo alespoň vyplachujte ústa studenou vodou.
„Pokud se člověk po bodnutí hmyzem dostává do anafylaktického šoku, postupujte následovně: Okamžitě volejte 155. Uložte jej do stabilizované polohy – položte jej na tvrdou položku, tu pak nadzvedněte tak, aby nohy postiženého byly výš než hlava a aby podložka svírala s podlahou úhel cca 30°. V případě nutnosti začněte s masáží srdce,eventuálně s umělým dýcháním (ale jen pokud jej správně zvládáte). Je-li postižený vybaven adrenalinovým perem (Epipen, Anapen), vbodněte mu jej co nejdříve do svalu.“
