Co vydrží lidské tělo | e15.cz

Co vydrží lidské tělo

ZDROJ: Ženy - E15

Josef Kraus

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Základním instinktem člověka je přežít. Kromě nezkrotné vůle ale disponuje i odolným a přizpůsobivým tělem. Podívejte se, co všechno je lidská schránka schopna vydržet.

Pokud přistoupíme na teorii Charlese Darwina, musíme konstatovat, že člověk je nejsilnější a nejpřizpůsobivější tvor na světě. Pojďme si nyní představit několik extrémních příkladů toho, co člověk může přežít, a kde se pohybuje hranice mezi životem a smrtí.

Až do vyčerpání


Možnosti lidského těla jsou dány především jeho silou a připraveností. Jak moc lze tělo vysílit, aniž by došlo k neodvratné zkáze? S určitostí nelze říct přesné číslo, kolik dní člověk vydrží bez jídla či vody, protože závisí na tělesných predispozicích a také na okolním prostředí. Zdravý, dobře živený jedinec s dostatečným přísunem tekutin a v příjemném prostředí dokáže bez jídla přežít i neuvěřitelných 60 dní.

Co se týče žízně, tak zde je to pochopitelně horší. Kromě tělesných faktorů jedince (množství tukové tkáně, svaloviny, zdraví atd.) hrají značnou roli především podmínky okolního prostředí. Suchý vzduch a vysoké teploty budou člověka dehydratovat rychleji než vlhčí chládek. Za nejideálnějších možných podmínek může člověk bez vody vydržet 7 – 10 dní, než zemře. V jakémkoli reálnějším prostředí se tento čas dramaticky zkracuje.

Pokud jste se po nočním flámu cítili unavení, tak vás možná napadlo, jak dlouho lze vydržet bez spánku. Zde je třeba uvést, že nelze nespat až do úmrtí. Když bude váš organismus naprosto vyčerpán, tak jednoduše usnete. Rekord v bdění drží mladý student Randy Gardner, který v roce 1965 pod lékařským i vědecký dohledem vydržel nespat 264 hodin – tedy 11 dní.

Co nás nezabije…

Dospělému muži v těle koluje 5 – 6 litrů krve. Ženě zhruba o litr méně. Ztráta krve vede ke slabosti, následované omdlením a zakončené smrtí. K tomu dochází po ztrátě zhruba dvou litrů této vzácné tekutiny. Bez větších problémů můžeme přijít o jednu šestinu krevní zásoby – odběry, darováním atd. Zaznamenaný rekord ztráty krve a přežití člověka pak činí 75 % celkového objemu. Ze 6 litrů to dělá 4,5 l.

V tomto zimním období není vůbec těžké nachladnout. Co když je ale zima taková, že snižuje tělesnou teplotu vašeho organismu? Průměrná teplota těla je mezi 36 a 37°C. Při 35°C se zhoršují naše motorické funkce, při 33 začíná blouznit mysl a při 30°C kolabujeme a ztrácíme vědomí. 20°C je hranice, kdy přestává bít srdce a člověk umírá. Přesto se občas povede lékařům zachránit prakticky zmrzlé jedince. Rekordní přežitá teplota organismu byla 16°C.

Pokud máte rádi med, tak vězte, že kritický limit pro včelí bodnutí je kolem 600, kdy, za předpokladu, že nejste alergičtí, máte 50% šanci na přežití. Zůstat na živu můžete i po vyšším počtu bodnutí – rekord je 2243 (sic!). Obrovské riziko pro člověka představuje rovněž doprava. Při střetu s automobilem jedoucí přes 60 km/h máte jen jednoprocentní šanci na přežití. Přesto jsou známy případy, kdy člověk přežil i náraz automobilu ve stovce. 

Co neuděláme pro zábavu


Vánoční svátky a Silvestr jsou tady a s tím i náš dobrý přítel alkohol – příčina i řešení všech problémů. V roce 1982 nalezli lékaři v Kalifornii u jedné ženy v krvi celých 15 promile. Zhruba třetina tohoto množství se považuje za smrtelnou dávku. Se svátky úzce souvisí i dobré jídlo. Dávejte si proto milé dámy pozor na to, abyste nepřekonaly rekord Rosalie Bradfordové, která vážila monstrózních 544 kg.

Pořádná párty si žádá i hlasité muziky. Lidské ucho je velice citlivý orgán. Nejčastější rozsah hlasitosti, který slýcháváme, je od 20 decibelů (šeptání) do 120 (startující letadlo). U této hranice již zvuk začíná být bolestivý a kolem 160 dB dochází k protrhnutí ušního bubínku. Zvuky hlasitější než 190 dB, kterých se naštěstí mnoho nevyskytuje, mohou už člověka zabít. Dojde totiž k protržení plic a proniknutí vzduchu do krve, což způsobí embolii a smrt.

Abychom nekončili tak depresivně, pojďme se zahřát k moři do světa bezpřístrojového potápění – tzv. freedivingu. Borci věnující se tomuto sportu běžně zůstávají pod vodou několik minut. Abychom pocítili národní hrdost, tak zde uvedeme příklad českého freedivera Martina Štěpánka, který vydržel při měření statiky (absolutně žádný pohyb, pouze soustředění na výdrž) bez nádechu 8 minut a 6 vteřin, čímž vytvořil světový rekord v této disciplíně.

Autor: Josef Kraus
23. prosince 2008

Autor: Josef Kraus

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video