Což takhle dát si salát?

Díky vitaminům posilují obranyschopnost organizmu, díky rostlinným sterolům snižují hladinu cholesterolu v krvi, díky draslíku zlepšují poměr sodíku a draslíku v těle (a tím chrání srdce), díky vláknině podporují funkci zažívacího traktu. Dostatečnou konzumací ovoce a zeleniny tak můžeme snížit riziko infarktu myokardu či mozkové mrtvice i předejít nepříjemným zažívacím obtížím.

Ovoce a zelenina je bohatým zdrojem vitaminů, hrajících v našem organizmu řadu důležitých ochranných rolí. Jednou z nejvýznamnějších je neutralizace negativního vlivu volných radikálů, které vznikají při oxidativních dějích během naší látkové výměny. Vitaminy tedy naše tělo určitě potřebuje, nejlépe přímo z ovoce a zeleniny.

Množství vitaminů přijatých z ovoce nebo zeleniny přitom můžeme značně ovlivnit zpracováním. Pokud nechceme zničit vitamin C a extrémně citlivou kyselinu listovou, musíme krájení salátů nahradit trháníma jejich přípravu v předstihu nahradit přípravou těsně před konzumací.

Vitamin C a kyselina listová se ničí také při tepelném zpracování, které by mělo být šetrné a krátkodobé, nejlépe v páře. Vitaminy A, E a K jsou zase rozpustné pouze v tucích, a proto je naše tělo lépe využije, když si zeleninový salát dochutíme kvalitním rostlinným olejem.

Zeleninový průzkum

Výsledky dotazníkového průzkumu, který uskutečnila značka Hellmann´s letos v dubnu na internetovém portálu www.nadoma.cz a kterého se zúčastnilo 5 145 respondentů, převážně žen (93 %) ve věku 20 až 39 let (64 %), vdaných (56 %), se středoškolským vzděláním (66 %), ukázaly, že 49 % respondentů zásobuje své tělo vitaminy především prostřednictvím ovoce, 41 % konzumací zeleniny a pouze 6 % respondentů sází na vitaminové doplňky.

Více než 3 porce zeleniny denně přitom konzumuje jen 6 % respondentů, necelá třetina sní denně 2 až 3 porce a další třetina pouze 1 porci denně. Většina respondentů (88 %) dává přednost čerstvé zelenině (konzumuje ji samostatně nebo jako salát) před vařenou, dušenou či jinak tepelně upravenou. Podle většiny respondentů tělo lépe využije vitaminy obsažené v zelenině, když bude konzumovaná zelenina čerstvá a také když bude dochucená olivovým olejem.

Za jednoznačně zdraví nejprospěšnější olej je respondenty považován olej olivový (92 %), dále pak slunečnicový (27 %) a řepkový (14 %).

Podle posledních vědeckých poznatků je však skladba řepkového oleje dokonce ještě lepší než skladba oleje olivového. Řepkový olej obsahuje velmi málo nasycených mastných kyselin (zhruba 8 %) a naopak významné množství mononenasycených (asi 61 %) i esenciálních mastných kyselin omega 6 a omega 3. Ačkoli se zhruba polovina respondentů domnívá, že se majonéza vyrábí ze slunečnicového oleje, hlavní složkou většiny majonéz a tatarských omáček je právě olej řepkový (jak správně odpověděla necelá třetina respondentů).

Téměř všichni respondenti souhlasili s tím, že kvalitní majonéza může být součástí zdravého jídelníčku – pokud se konzumuje v přiměřeném množství (jedna porce, tj. jedna polévková lžíce majonézy nebo tatarské omáčky denně). K dochucení zeleniny nebo zeleninového salátu ji však obvykle nepoužívají, přestože díky řepkovému oleji pomáhá tělu vstřebávat vitaminy A, E a K obsažené v zelenině a rozpustné pouze v tucích. Favoritem při dochucování salátů je u respondentů olej, ocet, koření a bylinky.

Pět porcí ovoce a zeleniny denně!

Zdravý dospělý člověk by měl denně sníst aspoň pět porcí ovoce a zeleniny. Jednou porcí se přitom rozumí jeden čajový šálek s obsahem 80 až 100 g (například šálek zeleninového salátu nebo ovocné šťávy, menší jablko či pomeranč, jedna mrkev). Denně bychom tedy měli zkonzumovat nejméně 400 g ovoce a zeleniny.
 
Že takové množství nemůžeme sníst? Ano, vzhledem k tradici české kuchyně se to zdá být nemožné. Poučme se ale z dovolených na jihu a hledejme tam kromě odpočinku, moře a sluníčka i zdravější výživu.
 
Uvidíme, že to jde! Jako součást pestrého vyváženého jídelníčku pokryjeme doporučovaných pět porcí ovoce a zeleniny například: sklenkou 100% ovocné šťávy k snídani, k tomu dopolední miskou zeleninového salátu, zeleninovou přílohou k hlavnímu chodu a jablkem k odpolední svačině. To jsou čtyři porce, k nimž u večeře přidáme ještě jednu – zeleninový salát. A s čistým svědomím ho můžeme dochutit třeba lžící majonézy nebo tatarské omáčky, díky které je zelenina chutnější, a tím pádem častěji konzumovaná.

Zeleninu ani ovoce nechtějí jíst hlavně děti. Příčinou bývá nepříjemná chuť a špatný příklad rodičů. Chuť pokrmů vnímá malé dítě mnohem intenzivněji než dospělý člověk – sladká je pro něj přijatelná a nahořklá nebo kyselá je mu naopak nepříjemná. Není proto dobré podávat dítěti kyselé druhy ovoce (pomeranč, kiwi, některá jablka) či nahořklé druhy zeleniny (některé listové saláty, brukvovité rostliny). Co je naopak velice dobré, to je rodinný zvyk jíst zeleninu jako oblohu ke každému jídlu a ovoce ve formě salátů místo dezertů. Dítě pak považuje ovoce a zeleninu za přirozenou součást stravy a nebrání se jejich konzumaci.

Zdroj: Helman´s
28. dubna 2009

Související články:
Což takhle dát si salát?
Zelený dotek jara na vašem talíři
Velikonoční recepty - co chutná ve Středomoří
Červená řepa – na krásu i zdraví
Jezte zrní: Pohanka a cizrna
Pro vaši kuchyni: rady a tipy šéfkuchaře
Svačina pro každého
Na imunitu jsou saláty
Netradiční bramborový salát
Jarní očista organismu
Dietní recept: Okurkový salát s olivami a jogurtovou omáčkou
Bio recept: Okurkový salát s tofu
Dietní recepty: Zeleninový salát s jogurtovou zálivkou
Což takhle dát si salát?: Salát s avokádem a špenátem