Cukrovka není jen jedna nemoc

Pomáhá buňkám v těle cukr přijímat, aby ho mohly využít jako zdroj energie. Inzulin tvoří b-buňky ve slinivce břišní. Odtud se vylučuje do krve a potom se váže na povrch buněk hlavně jaterních, svalových a tukových. Teprve po navázání inzulinu na určitá místa buněčného povrchu může cukr vstoupit do cílové buňky.

Mezi jídly slinivka vylučuje do krve malé tzv. bazální množství inzulinu. Po jídle se zvyšuje hladina cukru v krvi a současně s ní stoupá i vylučované množství inzulinu. Všechen cukr se tak dostane do buněk, kde je využit jako zdroj energie nebo uložen do zásob. Jakmile inzulin splní svoji úlohu, je rozložen. U zdravého člověka je hladina cukru v krvi (glykémie) udržována ve velmi úzkém rozmezí bez ohledu na to, zda je po jídle či nalačno.

Nedostatečné působení hormonu inzulinu vede ke vzniku cukrovky. Sníží se transport cukru z krve do buněk, které pak trpí nedostatkem energie. Hladina cukru v krvi naopak stoupá. Zvýšená hladina cukru v krvi je hlavní příčinou akutních i pozdních komplikací diabetu.

Rozlišujeme následující typy cukrovky: cukrovka 1. typu, cukrovka 2. typu a ostatní typy diabetu. Téměř 99 % diabetiků v naší populaci trpí diabetem 2. nebo 1. typu.

Cukrovka 1. typu se vyznačuje úplným chyběním inzulinu v těle. U osob s genetickou predispozicí buňky, které za normálních podmínek ničí jen cizorodé a změněné buňky, začnou napadat b-buňky vlastní slinivky břišní. Cukrovka se projeví teprve, když je zničeno přibližně 90 % buněk produkujících inzulin. Rychlost zániku těchto buněk bývá různá.

Velmi rychle tento proces probíhá v dětství a dospívání. Pro dospělé je typický spíš pomalý průběh. K manifestaci onemocnění dochází zpravidla po větší fyzické eventuálně psychické zátěži, např. infekce, trauma, těhotenství. Protože jsou buňky produkující inzulin zničeny, musíme ho po celý další život pacienta dodávat do těla injekčně. Pacienti se musí stravovat v souladu se zásadami diabetické diety. Tímto typem cukrovky trpí 7 % diabetiků v České republice.

92 % nemocných cukrovkou tvoří diabetici 2. typu. Cukrovka 2. typu postihuje častěji starší osoby s nadváhou a obezitou. Bývá charakterizována hlavně nedostatečnou citlivostí tkání k účinkům inzulinu, tj. inzulinorezistencí. K dosažení normální hladiny cukru v krvi je nutné zvýšené množství inzulinu Určitý stupeň poruchy vylučování inzulinu najdeme i v tomto případě.
Vázne uvolňování již vytvořeného inzulinu ze slinivky po stimulaci potravou. Postižená bývá hlavně časná fáze uvolnění inzulínu.
 
Cukrovka 2. typu se často pojí s řadou dalších metabolických odchylek např. obezitou, vysokým krevním tlakem, zvýšenou hladinou kyseliny močové v krvi. Základem léčby je důsledné dodržování diabetické diety. Velmi prospěje rovněž zvýšení pohybové aktivity, které zlepšuje využití cukrů přítomných v krvi.

U obézních nemocných bývá účinným léčebným opatřením redukce hmotnosti. V některých případech musíme podávat léky zlepšující uvolňování inzulinu, zvyšující citlivost tkání na inzulin, blokující vstřebávání cukru ze střeva nebo inzulín. Rovněž pro vznik tohoto typu diabetu jsou nutné genetické předpoklady.

Jaké bývají příznaky cukrovky?

Cukrovka mívá zpočátku nespecifické a mnohdy diskrétní příznaky. Mezi klasické příznaky diabetu patří žízeň, časté močení i během noci, hubnutí při normální chuti k jídlu, únavnost, přechodné poruchy zrakové ostrosti, náchylnost k infekcím.

Tyto potíže mohou být vyjádřeny u každého nemocného v různé míře, některé převažují, jiné mohou chybět. Jak a kdy se cukrovka projeví, záleží na jejím typu, na věku, zdravotním stavu a v neposlední řadě na životním stylu postiženého.
 
Cukrovka 2. typu velmi často probíhá dlouhou dobu bez příznaků. Nebo mohou být potíže velmi mírné, proto jsou přehlíženy a připisovány jiným příčinám, např. pokročilému věku. Onemocnění na sebe proto může upozornit až komplikací, a to jak akutní tak i pozdní, např. brněním a křečemi v nohou, těžkou paradentózou.

Proč sledovat a regulovat hladinu cukru v krvi?

Jestliže hladina cukru v krvi výrazně stoupne, buď z důvodu nedostatku inzulínu či z důvodu nadměrného přísunu sacharidů může dojít k akutním komplikacím cukrovky.

Hladina cukru v krvi je vysoká, avšak cukr nemůže vstupovat do buněk. Odchází tedy z těla močí a strhává s sebou vodu. Nedostatek vody v těle vede k dehydrataci a následně k narušení až rozvratu vnitřního prostředí těla.

Tam, kde je nedostatek inzulínu absolutní, hlavně u diabetu 1. typu, dochází také štěpením tuků k tvorbě ketolátek. Ty narušují acidobazickou rovnováhu, proto se popsaný stav rozvíjí v těchto případech rychleji. Můžeme je zjistit v krvi nebo moči. Aceton je cítit v i dechu a potu nemocného.

Pacient pociťuje následující příznaky: slabost, malátnost, únavu, žízeň, často močí, nevolnost, nechutenství, zvracení, bolesti břicha. Kůže nemocného je suchá a teplá, sliznice jsou oschlé. Bez odborného lékařského zásahu končí popsané stavy bezvědomím a smrtí.

Akutní komplikace cukrovky vyžadují pobyt pacienta v nemocnici a energickou léčbu. Mohou vzniknout jako první projev cukrovky, při horečnatém onemocnění, při nedodržování diabetické diety, režimových opatření a rovněž při nedostatečné aplikaci inzulinu. Nejčastější příčinou bývá bohužel špatná spolupráce ze strany pacienta.

Jaké jsou pozdní následky trvale vyšší hladiny cukru v krvi – hyperglykémie? Tyto chorobné změny se vyvíjejí řadu let především u těch pacientů, kteří nedostatečně dodržují léčebný režim a dietní opatření.

Vysokou hladinou cukru v krvi mohou být poškozeny cévy a nervy kdekoliv v těle. Když je přítomno v krvi větší množství cukru, ten se nekontrolovatelně váže na všechny bílkoviny, s kterými přichází do styku. To platí zejména pro bílkoviny ve stěně cév. Tak se urychlí průběh arteriosklerózy, která postihuje střední a velké tepny.

Diabetici mívají 2x až 5x vyšší pravděpodobnost vzniku kardiovaskulárního onemocnění, hlavně srdečního infarktu, mozkové mrtvice, ischemické choroby dolních končetin. Tyto závažné choroby se u nich projevují dříve než u lidí bez cukrovky.

Níže popsané chorobné stavy se vyskytují výhradně při onemocnění cukrovkou.

Oční komplikace cukrovky

Poškození oční sítnice cukrovkou – diabetická retinopatie- je nejčastěji se vyskytující pozdní komplikací diabetu v ČR. Postihuje téměř 12 % diabetiků. Stěny kapilár vyživující sítnici se stávají vlivem vazby cukru z krve propustnější. Voda, bílkoviny a tuky z krve vystupují do sítnice. Tyto změny jsou při vyšetření viditelné na očním pozadí. Vzniká otok. Ten je velmi nebezpečný v oblasti nejostřejšího vidění, kde vede až ke ztrátě zraku.
 
Červené krvinky nejsou tak pružné, aby prošly všemi drobnými kapilárami sítnice. Zde se v důsledku nedostatku kyslíku začnou kapiláry rozšiřovat. Vytvářejí se na nich výdutě a drobná krvácení. Tvoří se také nové kapiláry. Tělo se snaží sítnici lépe vyživovat. Nově vytvořené kapiláry nepřinášejí výživu ale zkázu. Jsou křehké, dochází z nich ke krvácení do struktur sítnice a sklivce, tj. část oka mezi čočkou a sítnicí. Aby byl zachován zrak, musí být sklivec čirý.

Masivní nebo opakovaná krvácení mají za následek ztrátu zraku. Na poškozených místech sítnice se zmnoží vazivo a uzavře cévy. Tah vaziva vede k odchlípení sítnice od nervových struktur oka. Následkem bývá další poškození až ztráta zraku. Ke ztrátě zraku vlivem diabetické retinopatie došlo v ČR roce 2007 u 2,6 % diabetiků.

Postižení ledvin

V ledvinách se stěna jemných kapilár, které umožňují filtraci krve, stává tlustší. Opět se zvětší její propustnost pro látky rozpuštěné v krvi. Spolupůsobí také zvýšený průtok krve a vyšší tlak v kapilárách. Další závažnou změnou je zmnožení okolních buněk a vaziva, které kapiláry utlačuje. Klubíčka kapilár, jež v ledvinách filtrují krev, nejsou funkční, zanikají. Tak výkonnost ledvin, při očišťování vnitřního prostředí těla, klesá. Nakonec ledviny selhávají úplně. Popsané chorobné změny označujeme jako diabetickou nefropatii. Trpí ji 10 % tedy asi 75 000 diabetiků, 33 % z nich vyžadoval náhradu funkce ledvin, nejčastěji dialýzu.

K poškození vedení vzruchu jednotlivými nervy, může dojít kdekoliv v těle. Následky vidíme nejčastěji na dolních končetinách. Je snížena citlivost na dotyk, vibrace i bolest. Nohy brní nebo bolí. Zde se kombinují poruchy nervů obvykle i se špatným prokrvením. Tyto chorobné změny mohou vést spolu se sníženou obranyschopností diabetiků ke vzniku nehojících se defektů na nohách, které označujeme jako syndrom diabetické nohy. Tato komplikace byla popsána u 5,6 % diabetiků. Nehojící se, zanícené defekty na dolních končetinách diabetiků končí v mnoha případech amputací. V roce 2007 jich bylo v České republice provedeno skoro 8 tisíc.

Riziko pozdních následků je u nemocných různě velké. Záleží na přístupu k léčbě ze strany pacienta i jeho ošetřujícího lékaře, délce trvání diabetu, věku pacienta, dědičném sklonu, typu cukrovky, pohlaví. Není možné předvídat, jaká komplikace se u kterého diabetika projeví. Určitou roli tady hraje dědičný sklon.

Pozdním komplikacím lze předcházet jedině přísným dodržováním léčebného režimu, diety a režimových opatření a dostatečnou kontrolou hladiny krevního cukru podle pokynů lékaře.

Jakým způsobem vzniku cukrovky předcházet?

Racionálním stravováním bez nadbytku jednoduchých cukrů a tuků, dostatkem fyzické aktivity a udržováním normální tělesné hmotnosti lze vznik cukrovky hlavně 2. typu oddálit o mnoho let.

Jestliže již došlo ke vzniku diabetu, může pacient takovým to chováním, vývoj choroby zpomalit a zabránit vzniku akutních i pozdních následků cukrovky.

Prevence se vyplatí

V České republice se léčí s cukrovkou přes 750 tisíc diabetiků, což je přibližně 7,5 % naší populace. To je asi o 100 tisíc nemocných více než v roce 2000. Pokud se nepovede vzniklý trend zvrátit, bude v blízké budoucnosti trpět cukrovkou bez ohledu na věkovou kategorii každý desátý občan České republiky.

Jenom náklady Všeobecné zdravotní pojišťovny za léčivé přípravky, výkony a zdravotnické prostředky určené pro péči o pacienty s cukrovkou přesáhly v minulém roce 2,5 miliardy. Ročně vynaloží zdravotní pojišťovny na léčbu diabetika 2. typu bez komplikací 30 tisíc korun, v případě výskytu ledvinových komplikací se vyšplhají náklady až na 80 tisíc korun ročně.

Cukrovka je chronicky probíhající celoživotní onemocnění. Nepoznaná nebo nedostatečně léčená cukrovka vede k závažným zdravotním komplikacím, které zhoršují kvalitu života a mohou pacienta trvale invalidizovat.

Zdroj: Focus
2. července 2009