Cvičení na maximum. Co se stane, když to budete přehánět?
Bez pohybu se k ideální postavě nedostaneme. Proti tomu nelze nic namítat. Zároveň je však důležité si uvědomit, že i v tomto případě platí, že všeho moc škodí. Nikdo se nediví tomu, že se ručička na váze nepohne směrem dolů, když trvale odmítáte pohnout se z gauče a rozloučit se s tučnými jídly. Se stejným problémem se však můžete setkat i v okamžiku, kdy se do sportu doslova zblázníte.
MÍSTO SÍLY ÚNAVA
„Není to o tom, že nemůžete cvičit každý den. Můžete, ale musíte si dát pozor na intenzitu a začít poslouchat svoje tělo,“ radí trenér Petr Sedláček a dodává: „Když to podceníte, povede to k přetrénování, což se okamžitě projeví. Kromě únavy a skleslosti mají lidé, kteří to se sportem přehánějí, tendenci sahat po sladkém. Chybí jim energie a tohle je nejrychlejší a nejjednodušší cesta, pro kterou se mozek rozhodne.“ Jenže sladké v sobě nemá žádné živiny. Neplatí proto ani námitka, že čokoládu nebo zákusek vysportujete. „Porovnávat poměr kalorií (kolik jich přijmu s tím, kolik jich vydám) nehraje tak důležitou roli. Podstatnější je, jak tělo vyživujete,“ upozorňuje trenér.
ROZMAZLOVAT A HÝČKAT
Ani v případě, že sladkosti nevyžadujete, není vyhráno. Aby se tělo chtělo rozloučit s kily navíc, potřebuje kromě správného jídelníčku a pohybu také klid a pohodu. Jakmile má pocit, že ho týráte, o pozitivních výsledcích si můžete nechat jen zdát. „Když jste pod neustálým tlakem, tělo na to, aby to ustálo, spotřebuje spoustu energie. Bez regenerace se to neobejde,“ vysvětluje trenér, který doporučuje masáž, saunu a v neposlední řadě spánek.
MOJE TĚLO, MŮJ ČAS
Obecně platí, že malé svalové partie (triceps, biceps) potřebují 1,5 dne na regeneraci a velké partie (břicho, stehna, záda) až dva dny. „Existuje spousta podobných doporučení, ale ta nejlepší cesta je naladění se na sebe. Vypozorujte, jak se vaše tělo chová vůči přetížení – kdy si potřebujete odpočinout, a kdy jít cvičit. Někdo zvládne regeneraci za dva dny, jiný za týden,“ říká Petr Sedláček.
I on má za sebou bolestivou zkušenost s přetrénováním, když se před lety připravoval na závod v thajském boxu: „Přes týden jsem intenzivně cvičil a o víkendu ještě pomáhal sestře se stěhováním. V pondělí ráno jsem si sedl k počítači a cítil, že je něco špatně. Po pár hodinách to moje vyčerpaná záda vzdala a k lékaři jsem už mířil v předklonu.“ Své klienty proto vždy upozorňuje, že intenzivní trénink dvakrát týdně je lepší než pohybový maraton, který vede jen k vyčerpání, hazardu se zdravím a hlavně ke ztrátě radosti z pohybu.
Článek vyšel v časopise Dieta.
