Darovat krev? Proč ne!
Krev je kapalná tkáň, která je složená z tekuté složky – tzv. plazmy - a z krevních elementů, mezi které patří bílé (zajišťují obranu organismu, tvoří protilátky) a červené krvinky (rozvádějí po těle kyslík a odvádějí kysličník uhličitý) a krevní destičky (zajišťují tvorbu prvotní krevní zátky při krvácení).
„Krevní elementy nesou na svém povrchu znaky, které např. určují krevní skupinu. Podle těchto znaků rozlišujeme čtyři krevní skupiny – A, B, 0 a AB,“ vysvětluje MUDr. Jarmila Obernauerová, primářka HTO (hematologické transfuzní oddělení) v Mladé Boleslavi. „Každý z nás je rovněž vybaven tzv. přirozenými protilátkami, které nás chrání proti jiné krevní skupině, než kterou zná náš obranný systém. Nositel krevní skupiny B má v plazmě protilátky proti znaku A, nositel krevní skupiny O má v plazmě protilátky proti skupině A i B a nositel skupiny AB nemá žádné protilátky, proto je jeho plazma tzv. univerzální – lze ji podat nositeli jakékoliv krevní skupiny,“ doplňuje primářka.
====Kdo se může stát dárcem? ====
Pokud jste už o dárcovství uvažovali, ale stále to někde vázne, nečekejte dál a jednejte! „Dárcem krve či jejích složek se může každý ve věku 18-60 let (dárcem kostní dřeně se může stát osoba od 18 do 35 let) s tělesnou hmotností nad 50 kg včetně, pokud neprodělal žloutenku typu C či B.“ ujišťuje nás MUDr. Jarmila Obernauerová. „Dále ti, kdo neužívají návykové látky a cítí se zdrávi. Nedoporučuje se odběr krve ženám v době menstruace či těhotenství, v době výrazného stresu, psychických obtíží, po výrazné fyzické námaze (např. noční směna), v době akutní infekce, včetně oparu,“ upozorňuje odbornice.
Odběr je možno provést až po šesti měsících od většího operačního zákroku, piercingu či tetování. Večer před odběrem není doporučeno konzumovat bílkoviny (mléko, sýry, vejce, maso) a tučná jídla, naopak vhodné je ovoce, zelenina, piškoty apod. „Před odběrem je doporučená dostatečná hydratace a je možné lehce posnídat hořký čaj a suché pečivo,“ radí paní primářka. „Bezprostředně před odběrem není vhodné kouřit - červené krvinky na sebe váží totiž při kouření kysličník uhelnatý, který blokuje vazbu kyslíku. Příjemce tak dostává méně kvalitní přípravek.“
ODBĚR JE MOŽNÝ NEJDŘÍVE ZA:
48 hod | - po očkování proti tetanu, chřipce, žloutence A, meningokoku, pneumokoku, klíšťové encefalitidě, karcinomu děložního čípku, choleře |
3 dny | - po ukončení hyposenzibilizace ( injekcí proti alergii) - po vymizení projevů alergie (senná rýma) |
7 dnů | - po zhojení ambulantně provedeného chirurgického zákroku (šití drobné rány, odstranění stehů, atd.) - po vytrhnutí zubu bez infekční komplikace (bez antibiotické terapie) |
14 dnů | - po uzdravení z kašle, chřipky - po dobrání antibiotik - po výsevu oparu, pokud je zhojen |
1 měsíc | - po přisátí klíštěte - po očkování proti tuberkuloze, zarděnkám, spalničkám, obrně ( p.o.), příušnicím, žluté zimnici, žloutence typu B - po kontaktu s infekční chorobou, pokud není znám původce infekce - po skončení laktace - po návratu ze země mimo Evropu |
6 měsíců | - po hospitalizaci v nemoc. zařízení s chirurg. zákrokem, po katetrizaci, při invazivních vyšetřovacích nebo léčebných metodách - po přijmutí transfuze - po konzervativním zaléčení vředové choroby žaludku - po interrupci, mimoděložním těhotenství, porodu, spontánním potratu - po skončení antikoagulační léčby při žilních trombózách (tito dárci nejsou vhodní na separátory) - po fibroskopickém ( endoskopickém ) vyšetření nebo zákroku (gastroskopie, kolonoskopie, atd. ) - po akupunktuře, tetování, piercingu, propichování uší - po návratu z tropických nebo malarických oblastí - po úzkém jednorázovém kontaktu s žloutenkou typu B,C - po poranění, potřísnění sliznice či poraněné kůže potencionálně infekčním biologickým materiálem (např. krví) |
1 rok | - po uzdravení ze septického stavu - po úplné úzdravě z nakažení kapavkou - po úplném uzdravení z infekční mononukleosy, klíšťové encefalitidy |
2 roky | - po uzdravení z boreliosy, vyžadujeme potvrzení o vyléčení |
Co jíst, aby byla naše krev kvalitnější?
Kdo chce pro svou krev udělat maximum, měl by se o ni starat. Jíst vhodné potraviny, popř. využívat doplňky stravy s vysokým obsahem železa a kyseliny listové. Ve stravě ho tyto prvky naleznete v játrech, v jehněčím, v hovězím, luštěninách a listové zelenině.
Z doplňků stravy můžete vyzkoušet Acidofolan v sobě obsahuje kyselinu listovou, železo a vitamín B12, což je optimální kombinace pro podporu krvetvorby. Kyselina listová navíc zajišťuje buněčné dělení a tvorbu bílkovin- nezbytná činnost pro tvorbu kostní dřeně a růst tkání.
Jdu darovat krev, co mě čeká?
Při příchodu na transfuzní oddělení je nutné se prokázat průkazem pojišťovny a druhým průkazem s fotografií (ŘP, OP). Poté vyplníte dotazník (jeho doporučená forma je k nahlédnutí na stránkách Společnosti pro transfuzní lékařství ČLS JEP - www.transfuznispolecnost.cz). V některých odběrových centrech je požadováno i orientační vyšetření moči (kvůli vyloučení přítomnosti cukru či bílkoviny). Před vlastním odběrem je provedeno vyšetření krevního obrazu. Výsledky zhodnotí lékař, který vás ještě vyšetří (základní fyzikální vyšetření, teplota, krevní tlak, pulz, váha) a propustí k odběru.
Jestliže laboratorní nálezy či zdravotní stav dárce nedovolují odběr, dárce je lékařem tzv. zablokován na příslušnou dobu. Po odběru se dárce občerství, obdrží potvrzení o odběru pro zaměstnavatele. Některé pojišťovny hradí dárci krve vitaminový preparát, některé pojišťovny poskytují různé úlevy či ozdravné programy.
Dárce krve by neměl po odběru krve po dobu dvou hodin řídit dopravní prostředek. Jako dárce krve máte právo na volno po takovou dobu, která je nutná k vašemu zotavení – zpravidla den odběru.
Jak často mohu darovat krev?
Interval mezi odběry plné krve jsou zpravidla 3 měsíce. Minimální interval mezi plazmaferézami (odebírá se jen plazma) je 14 dnů, optimální interval je měsíc. Rovněž interval mezi odběrem plné krve a aferézou (odebírá se jen část krve) a aferézou a následným odběrem plné krve je cca 1 měsíc.
Při vlastním odběru plné krve se odebírá 450ml u opakovaných dárců, při prvním odběru pouze 410 ml.
„Pokud si uvědomíme, že je lidská krev dosud nenahraditelnou tekutinou, nutnou k záchraně životů či navrácení zdraví, nemělo by být rozhodnutí darovat ji příliš složité,“ apeluje na nás odbornice. „Vždyť stačí mnohdy velmi málo, abychom se my či někdo z našich blízkých ocitl v situaci, kdy sám bude krev či její složky potřebovat,“ uzavírá MUDr. Jarmila Obernauerová.
3. června 2010
