Děti a pitný režim: Předcházejte zdravotním problémům.
Navíc, u malých dětí se pocit žízně často neprojevuje naplno, a tak o pití nemusí mít vůbec zájem – je tedy naprosto nezbytné jejich pitný režim hlídat a tekutiny jim opakovaně nabízet.
Voda je součástí všech tělních tekutin, které se starají o správnou látkovou výměnu, rozpouští řadu životně důležitých látek, vyrovnávají tělesnou teplotu při zvýšeném pocení (například během sportu nebo v horku), přivádí kyslík ke tkáním, odplavují z těla zplodiny metabolizmu. Množství tekutin v těle se mění s věkem – u novorozence tvoří 80 % jeho tělesné hmotnosti, u dospělého člověka pouze 50-55 %. Protože je dětské tělo tvořeno podstatně větším podílem vody, je i potřeba tekutin podstatně větší u dětí než u dospělých a stejně velký nedostatek tekutin v těle má daleko horší dopad na dítě.
Při nedostatku tekutin dochází k dehydrataci organizmu, což může mít pro děti i nedozírné následky. Lehký stupeň dehydratace se u dětí projevuje únavou, mrzutostí, apatií, bolestmi hlavy a nepozorností. V případě dlouhodobějšího nedostatku tekutin bývají děti vyčerpané, mohou trpět závratěmi nebo potížemi s vyprazdňováním. Těžký stupeň dehydratace může v těle způsobit výrazný metabolický rozvrat spojený s prohloubeným dýcháním, zmateností, křečemi a bezvědomím, kdy může dojít k celkovému kolapsu organizmu i ke smrti.
Kolik vody je dost?
Potřeba tekutin, kterými se rozumí veškeré tekutiny včetně těch v potravinách (v polévkách, ovoci, zelenině apod.) se řídí věkem a tělesnou hmotností dítěte.
Plně kojené dítě do zhruba 6 měsíců přijme za normální situace potřebné množství tekutin prostřednictvím mateřského mléka. Výjimkou jsou velká vedra, zvýšené pocení, horečka, nechutenství, průjem a zvracení, kdy je nutné dítěti podávat mimo kojení dostatečné množství kojenecké vody nebo dětského čaje. S přechodem na tuhou stravu by navíc dítě mělo vypít 200 ml tekutin denně, nejlépe kojenecké vody nebo dětského čaje.
Batole by denně mělo přijmout celkem 1,5 l tekutin (včetně mléka, tekutin v polévkách a mléčných výrobcích), přičemž ve vedru a při nemoci je nutné příjem tekutin zvýšit. Kromě vody a dětského čaje se může dětem od 3 let podávat také ovocný čaj, nepřeslazená ochucená voda pro děti nebo 100% džus bez přidaného cukru.
Denní potřeba tekutin se řídí věkem a tělesnou hmotností dítěte:
denní potřeba tekutin u dětí ve věku: | 1- 4 let | 4-7 let | 7-10 let | 10-13 let | 13-15 let | 15-19 let |
celkem tekutin: (při průměrné hmotnosti dítěte) | 1300 ml | 1600 ml | 1800 ml | 2150 ml | 2450 ml | 2800 ml |
z toho nápojů: (ml x hmotnost dítěte v kg) | 95 ml | 75 ml | 60 ml | 50 ml | 40 ml | 40 ml |
Z tabulky vyplývá, že například osmileté dítě vážící 28 kg by denně mělo přijmout celkem 1800 ml tekutin a z toho vypít 60 ml x 28 kg = 1680 ml nápojů.
Varovné signály
Zdravotním problémům v důsledku dehydratace by měli rodiče předcházet především tím, že nedopustí, aby k dehydrataci vůbec došlo. V první řadě proto musí vědět, kolik a čeho by jejich dítě mělo vypít, a potom také musí dohlédnout, aby dítě doporučené množství tekutin skutečně přijalo. Pokud odmítá dítě pít, rodiče by se nejdříve měli snažit najít příčinu.
Tou může být růst zubů, afty v ústech, angína, absces v krku – zkrátka všechno, co působí bolest při polykání, a může tak dítěti v pití bránit. Díky tomu dochází k dehydrataci celkem nenápadně a poměrně rychle. Čím je dítě mladší, tím je pro něj dehydratace a závažnost jejích následků větší – pokud dítě nepřijímá tekutiny a rodiče nenajdou příčinu, je třeba vyhledat lékaře, aby zhodnotil stav hydratace a určil další postup.
S hlídáním pitného režimu dítěte mohou rodičům pomoci různé varovné signály, které tělo dítěte vysílá, pokud nemá potřebné množství tekutin. Když si budou rodiče těchto signálů všímat, mohou včas zasáhnout a předejít vážným problémům způsobeným dehydratací. Každé dítě ovšem reaguje jinak.
Nejčastěji jsou dehydratované děti apatické, stále ospalé, nezvykle neklidné, bezdůvodně plačtivé, mají tmavou barvu moči, červené tváře a ve vedrech zvýšenou teplotu. Mohou mít také našedlou nebo povadlou pokožku – to už ovšem nejsou varovné signály, ale závažné projevy těžké dehydratace. Novorozenci a kojenci mají v případě nedostatku tekutin v těle vpadlou velkou fontanelu (otevřená část hlavičky, kde se stýkají jednotlivé lebeční kosti).
Rodiče se však mohou potýkat i s opačným problémem, než je odmítání tekutin. Některé děti staršího kojeneckého a batolecího věku totiž naopak pijí neustále, bez láhve s pitím neudělají ani krok, v noci se opakovaně budí a vyžadují pití. Většinou jde o zlozvyk, jehož odvykání je náročné, nicméně nutné, protože kvůli nadměrnému pití děti přes den nepřijímají potřebné množství jídla a v noci narušují spánek celé rodiny.
MUDr. Alexandra Moravcová.
dětská lékařka. Klinika dětského a dorostového lékařství VFN
31. července 2009
