Dieta a deprese: smutné kamarádky | e15.cz

Dieta a deprese: smutné kamarádky

ZDROJ: Ženy - E15

Jana Vašáková (Dieta)

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Často hubneme ve stavu smutku, Ať už na samotném začátku, nebo když se nám boj s kily nedaří. Deprese pak přicházejí, i když se splín snažíme tzv. zajídat… Je tu podzim, typické období melancholie, smutnění a „depek“. Takové nálady k podzimu prostě patří.

Stejně jako skutečnost, že polevujeme ve snahách o zdravý životní styl. Zato častěji saháme po svařáku, čokoládě, vydatných jídlech nebo nějakém mlsání, když večer sedíme před televizí. Všude kolem nás ubývá energie – a přibývá kil i splínu.

Zlé nálady vs. deprese

Člověk jednou vstane „levou nohou“, podruhé, potřetí, až je z toho celá řádka nepovedených dní. Přesto – kdy je ten okamžik, v němž už se mluví o depresích?

„Nerada paušalizuji. Zvláště v definicích duševních stavů, které se odvíjejí od lidské individuality. Nicméně pomyslnou hranici mezi splínem a depresí můžete orientačně určit jednoduchým testem. Představte si, že svou náladu můžete očíslovat: 0 = nejhorší nálada, 10 = nejlepší nálada. Pokud se dlouhodobě, řekněme tři měsíce, ocitáte pod číslem 7, máte našlápnuto na depku, jak se říká. V tento moment je třeba začít s tím něco dělat. Čím nižší číslo své náladě přisoudíte, tím spíše si přiberte k cestě za lepší náladou odborníka. V této oblasti si člověk nemusí a mnohdy vlastně ani nemůže pomoct sám,“ vysvětluje na začátek Bc. Lenka Černá z Life Clinic Prague, jak poznáte, že už se o vás pokouší deprese.

Jsem hnusná!

Špatné nálady i deprese se o nás pak nejen na podzim často pokoušejí při pohledu do zrcadla. Ano, zvláště my ženy jsme háklivé na to, jak vypadáme. Srovnáváme se s ostatními a na splíny je zaděláno. Přestože často jsme k sobě přehnaně kritické. Nebo ne? Kdo se v tom má vlastně vyznat!

Existuje měřítko, které říká, co to znamená být štíhlý a zdravý a které vám může pomoct poznat, jestli se trápíte svou postavou zbytečně. Můžete se samozřejmě řídit svým pocitem, ale je tu například objektivní měřítko v podobě BMI neboli Body Mass Indexu (jak jej spočítat, zjistíte např. na www.fitweb.cz) nebo zdravotní testy, které ukážou, zda jste nejen štíhlí, ale i zdraví. Pokud nosíte velikost 36 a vážíte méně než 60 kilogramů, a přesto se necítíte dobře, není něco v pořádku ve vaší hlavě, nikoli na postavě,“ nabízí možnost kontroly Lenka Černá a pokračuje: „Obecně vzato se ženy dělí na dvě skupiny. Ty, jež jsou štíhlé, ale přes svou abnormální sebekritiku to nevnímají. A pak jsou tu samozřejmě ty, jež jsou při pohledu do zrcadla smutné vlastně objektivně. Potýkají se s nadváhou či obezitou. Existuje samozřejmě ještě hrstka těch, které jsou štíhlé a se sebou spokojené, ale ty jsou skutečnými výjimkami,“ upozorňuje odbornice na zdravý životní styl na skutečnost, že my ženy se vnímáme většinou zkresleně.

Musím zhubnout!

Z nesprávných důvodů se koneckonců potom pouštíme i do diety. Bývá to právě okamžik „prozření“ před zrcadlem, kdy se zděsíme, jak vypadáme, a ihned učiníme rezolutní rozhodnutí pramenící ze sebenenávisti. Je nutné zhubnout! Jenže, může fungovat depka a nedostatek sebelásky jako dobrý start diety?

„U všeho, co v životě děláme, záleží na tom, s jakým motivem to děláme. Nenávist k sobě samé není zdravý motiv a nikam nás nepřivede. Je plný negativních emocí, vzteku a energie, která za chvíli vyprchá. Pokud mě ale špatný pocit z mého velkého břicha přivede k tomu, že si konečně v klidu sednu a udělám si plán, co s tím, pak je to správně a motiv se z negativního mění v pozitivní. Summa summarum, deprese mě může nakopnout, ale konečné rozhodnutí bych měla udělat zásadně v klidu a s vědomím, že to bude rozhodnutí dlouhodobé a udělané z lásky k sobě samé,“ vysvětluje Lenka Černá.

Proč to pořád nejde?

Smutky nás navštěvují i během hubnutí. Najednou se to zastaví, váha se ne a ne pohnout. Pohyb nás přestává bavit, jsme unavené z mnoha změn, které jsme si na sebe naložily. Člověku se pak chce zase všeho hned nechat. „Pro začátek bych vymazala slovní spojení ,držet dietu‘,“ navrhuje Lenka Černá. „Držet dietu znamená utrpení, horor. To přece nejde nikdy vydržet! Místo toho se rozhodněte, že své tělo ozdravíte. Že budete jíst a hýbat se tak, aby vám bylo fajn. Všechno nové si nastavte tak, aby se vám to líbilo, bavilo vás to… Pokud přese všechny dobré rady půjdete a budete ,držet dietu‘, nejpozději po dvou třech měsících přijde kolaps, vaše hlava odmítne dělat, co ji nebaví a trápí. Přestane mít chuť dál hladovět nebo se štvát denně v posilovně. A bude vás znovu směrovat do starých kolejí nezdravého životního stylu a deprese z vlastního vzhledu.“

Jídlo jako „lék“

Protože všechno souvisí se vším, snadno se vám může stát, že depresi z toho, jak vypadáte, budete mít jednoho dne proto, že jste předchozí deprese či smutky řešila právě jídlem. Kruh se pak „uzavře“ a vám na čele přibude zase ta známá vráska z kil navíc.

Proč nás nenapadne se ve chvílích splínu jít někam vybít, projít se? Proč sáhneme po jídle, nejčastěji sladkém? „Záleží na tom, jaké máte vypěstované návyky. Někdo se bez striktního jídelníčku a pohybového plánu nemůže cítit dobře. Druhou skupinou jsou ale právě ,pojídači sladkého‘, kteří jakýkoli nepříjemný pocit kompenzují přísunem cukru. Tento návyk si většinou neseme z dětství, kdy jsme sladké dostávali jako odměnu nebo ,náplast‘ na bolístky. V mozku si od té doby neseme emoční spojení, že když je smutek, léčí jej sladké. A tento návyk se automaticky aktivuje při každém smutku. Pokud chci místo po čokoládě sáhnout jednoho dne po švihadle, musím vytvořit návyky nové a staré zbourat,“ objasňuje odbornice na zdravý životní styl.

Smutním, tedy hladovím

Opačným extrémem jsou lidé, kteří při špatných náladách nejedí vůbec. „Také v jejich případě je to spojeno s návyky, které jsme si vytvořili v dětství a dospívání. Kromě toho je naše psychika spojená s trávením, zažíváním, a tak když máme skutečné problémy, něco je špatně, může být špatně i naše zažívání. Zhorší se spolu s naší náladou. Je přece známé, že emoce si přenášíme do zažívání, že se jakoby zhmotňují do podoby vředů, průjmů, zácpy,“ konstatuje neradostné skutečnosti Lenka Černá. „Proto v případě takových následků špatné nálady nebo přímo deprese nelze než doporučit nejprve odhalit příčinu splínu. Mám-li potíže v práci, vyřeším je. Jestliže mi neklape manželství, zajdu do poradny. A důležité je myslet také na relaxaci, odpočinek, aby se ze stresu z blbé nálady dostalo i zažívání,“ dodává.

Co je nejpodstatnější?

Pokud budeme mluvit o skutečných, lékařsky diagnostikovaných depresích, je to pak s dietou také těžké. A vlastně bychom na ni měli po dobu léčby deprese zapomenout. Nutné je vyřešit nejprve depresi, a pak teprve se věnovat hubnutí, které je na žebříčku důležitosti rázem trochu níže.

„Také u nás doporučujeme klientům, aby nejprve vyřešili emočně náročnější záležitosti, a pak se teprve věnovali hubnutí,“ potvrzuje Lenka Černá skutečnost, že někdy vás sice může trápit to, jak vypadáte, ale primární příčina smutku je v nízkém sebevědomí, s nímž se musíte poprat. Možná za něj může nějaký zážitek z dětství, špatná volba partnera, ale to je všechno potřeba odhalit, vyřešit. Když to zvládnete, přijde i čas na hubnutí. Jen musíte správně rozpoznat priority, abyste za pár měsíců neřešila pro změnu deprese z toho, že jste v rámci deprese předchozí jenom přibrala a nikam se neposunula.

Autor: Jana Vašáková (Dieta)

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery