Dieta a stres? Špatné spojení!

Ruku na srdce, kolik jste četla článků o spojení diety a stresu, kolikrát jste se zapřísahala, že se jimi budete řídit a stresu se zbavíte, aby vám bylo dobře na těle i na duši? Kolikrát jste se pokoušela si zapamatovat, jak máte odpočívat, starat se o sebe a stres dostat ze svého života? A vidíte, ono to pořád nejde. Takže něco děláte špatně. Nebo jste ještě nenarazila na článek, který by vám dal všechno hezky do jednoduchých souvislostí… Pojďte se tedy začíst ještě jednou a konečně si v tom zmatku kolem diet a stresu udělat jasno!

Zhubnu, nebo přiberu?

Představte si situaci. Sedíte s kamarádkou na kafi a vykládáte jí, že už toho stresu máte dost, že při něm pořád jíte a tloustnete a z toho se znovu dostáváte do stresu. A jste z toho pochopitelně naštvaná, unavená, nešťastná. Ona vám ale bude tvrdit, že jí se ve stresu přibírání vyhýbá. Že na jídlo nemá ani pomyšlení, takže když stres pomine, má o pár kilo méně. Samozřejmě jí budete závidět. Už samotné zhubnutí (sice není zdravé, ale co!). A představte si, máte ještě o důvod k závisti více: „Vaše kamarádka totiž pravděpodobně zažívá pouze takzvaný akutní stres, který trvá jen určitý okamžik, ale je tak intenzivní, že během něj skutečně nemívá chuť na jídlo nebo potřebu se najíst. Tělo je krátkodobě vystaveno pohotovostnímu režimu.

Zatímco vy – jestliže se stres pokoušíte už takzvaně zajídat – jste mu vystavena evidentně již tak dlouho, že se z něj stal stres chronický. Ten tělo pochopitelně vyčerpává a vysílá mu signály, aby neustále doplňovalo energii, kterou potřebuje, aby stres zvládalo. A protože tu získáte nejrychleji z cukrů, tedy sladkého, přibíráte. Samozřejmě byste nemusela, pokud byste věděla, jak v takové chvíli správně jíst, ale většinou to tak bývá. Lidé žijící v chronickém, dlouhodobém stresu jedí nadbytek sladkého. Nevhodného, plného tuku,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Cajthamlová, proč jedni při stresu hubnou a druzí nabírají.

Stresová typologie

Jak je vám jistě jasné, reakce na stres jsou individuální a různí se člověk od člověka. Navíc krátkodobý stres nikdy nikoho nezabil a nezabije. Je dokonce prospěšný, protože vás dokáže „nakopnout“, povzbudit k maximálním výkonům. Je to daleko spíš vzrušení, nadšení, výzva, příjemný pocit, že cíl je na dosah, jen je pro něj potřeba na chvíli zatnout zuby a dojít k němu.

Takový stres má mezi odborníky také své jméno: eustres. Přijde, namotivuje vás, odezní. Ale pak je tu distres. Je to stres, který přesáhne vaše meze tolerance. Ten, který vám bere dech, krade energii, chuť do života, nadšení, odhodlání, a místo toho vás „zahrnuje“ únavou, skepsí, vztekem, pocity podráždění a nechuti žít. Distres vás paralyzuje. A pokud navíc trvá dlouhodobě, přináší s sebou velká rizika, z nichž to, že přiberete, je nakonec nejmenší.

Čeho je moc, toho je příliš

Jestliže je distres součástí vašeho života týdny, měsíce, ba i roky, musí to přinést následky. „Lidé, kteří jsou vystaveni distresu dlouhodobě, se od něj chtějí pochopitelně izolovat. Jakoby se obalit, aby k nim nemohl. A starají se o to již zmíněným zajídáním, v němž má hlavní slovo sladké a tučné. Je to takzvané adaptační jednání, které s sebou pokaždé přináší další a další vrstvu tuku, další vrstvu izolace. U takových lidí se zvyšuje jejich citlivost. Více prahnou po niterných prožitcích, hledají jako kompenzaci příjemné krátkodobé emoce, někdy minimalizují vnější podněty. Jsou stále podrážděnější – ze stresu samotného i z následků, mezi nimiž může být nemoc nebo právě tloustnutí,“ konstatuje MUDr. Cajthamlová a pokračuje: „Chronický stres znamená bohužel i zhoršení spánku, pokles imunity, tělo reaguje také změnami inzulinové rezistence – tedy hůře a hůře zpracovává cukr přijímaný na zajedení stresu. Je to náročný kolotoč způsobený fyzickými a psychickými stresy a přinášející fyzické i psychické strádání.“

Řekněte DOST!

Jako ženu zajímající se o to, jak vypadá, vás na všem tom vystresovaném životě budou nejvíc trápit asi ta kila tuku, která stále přibývají.

„Tělo a mysl vystavené stresu opravdu potřebují stále více energie. A protože je během psychického stresu podrážděno všechno, včetně žaludku, nutí vás to sahat také po co nejstravitelnějších, hlavně sladkých tučných jídlech s minimem zbytků. Tato strava vám udrží chuť k jídlu, sacharidy budou vyživovat mozek a mohou umožnit začít přemýšlet o rekonvalescenci a nápravě, uzdravení se z dlouhé expozice stresovým situacím. Vyčítat si v takových chvílích, že jste přibrala, je ovšem nesmysl. Stejně jako jakékoli snahy v takových okamžicích ihned zhubnout. Tělo ani psychika na to nejsou připravené. A než se zbavíte nashromážděného tuku, bude potřeba se nejprve obrátit na nějakého odborníka a spolu s ním se naučit zvládat stres. Teprve potom přichází čas na hubnutí,“ říká na rovinu MUDr. Kateřina Cajthamlová.

Naberte energii

Máte za sebou hodně náročné období? Nehrajte si na hrdinku a opravdu si najděte psychologa, terapeuta, kouče nebo zajděte aspoň za dobrou kamarádkou a vypovídejte se. Podle MUDr. Cajthamlové je pokoušení se o sebezáchranu stejně nesmyslné, jako kdybyste se pokoušela pomoct si sama při topení se v močálu. Také byste se dostávala jen hlouběji a hlouběji a nikam by to nevedlo. Místo toho pomaličku začněte napravovat, co stres způsobil.

„Tělo i mysl si potřebují odpočinout, tedy vyspat se. A jestliže to jinak nejde, je lepší dočasně a po konzultaci s lékařem začít brát hypnotika neboli léky na spaní,“ naznačuje lékařka, kde začít. „Pak se zamyslete nad tím, co jíte, a to právě v těch nejvíce stresových situacích. Čokolády, oplatky, sladké pečivo vyměňte za ovoce, celozrnné sušenky. Zafungují lépe a nebudou vám zadělávat na další kila. Jinak je třeba myslet na to, že jíst musíte často, po celý den, a pravidelně pít. Nezapomínejte ani na bílkoviny – tedy kvalitní maso, mléčné výrobky. A na vlákninu v ovoci, zelenině, celozrnném pečivu,“ vysvětluje dále.

Krok za krokem

Na cestě za životem bez stresu se neobejdete bez pohybu. Ne kvůli hubnutí, ale prostě proto, abyste dopřála odpočinek psychice.

„Je to sice těžké, ale právě ve chvílích, kdy se toho na člověka valí nejvíce, by se měl racionálně donutit vše opustit a jít ven. Silové sporty v takovou chvíli nejsou vhodné, ani pohyb provozovaný doma. Potřebujete čerstvý vzduch, pohodu, vyčistit si hlavu,“ doporučuje MUDr. Kateřina Cajthamlová s tím, že do 30 minut po návratu z procházky se nesmíte znovu zapomenout najíst. „Je to důležité, protože při pohybu tělo spotřebuje spoustu energie. Proto se pak zaměřte především na vhodné sacharidy.“

Dopřejte si čas

Co říct na závěr? Namístě je určitě připomenout, že přílišný stres je nemoc. Mnozí dokonce tvrdí, že mezi všemi civilizačními chorobami ta nejhorší. Když vás „převálcuje“, může vás úplně zničit. I proto je někdy lepší nechat si na chvíli předepsat třeba i antidepresiva, abyste měla vůbec chuť všechno napravit, a nepoddávala se pocitu, že se na vás řítí celý svět.

V žádném případě na sebe nespěchejte. Postava se kazila nějakou dobu, minimálně stejně dlouho se bude napravovat. A hubnutí, to si nechte až úplně na konec. „Až stres odezní, až odhalíte jeho příčinu nebo změníte svůj přístup ke stresu a věci kolem vás se stabilizují, teprve potom tělo přestane potřebovat tukové izolační vrstvy, které si nashromáždilo na svou obranu před tím, co ho stresovalo. A pak přijde okamžik, kdy se přebytečných kil můžete efektivně, relativně snadno a bez negativních následků zbavovat. Dříve ne!“ varuje na závěr lékařka.