Dieta z roku 55
Jak se jeho postřehy shodují s těmi z roku 1955? ptali jsme se Ing. Petra Havlíčka, výživového poradce www.centrumvittore.cz
Požadavky na správnou výživu podle MUDr. RNDr. Karla Halačky z knihy Vaříme zdravě, chutně a hospodárně.
* Správná výživa je nejbezpečnějším prostředkem k zajištění zdraví, stálé pracovní činnosti i vzdornosti nemocem.
ANO, souhlasím bez výhrad. K tomu není co dodat.
* Těchto zásad pak můžete využít při sestavování jídelníčku. Podávané jídlo má mít všechny člověku potřebné látky živící (bílkoviny, stavební nerostné látky), sytící (tuky, uhlovodany) i ochranné (vitaminy, nerostné látky, zvláště povahy zásadité), v přiměřeném množství a ve správných poměrech.
ANO, jen dnes nazýváme živící látky látkami stavebními, sytící látky jsou látky energetické apod. Takže jednoduše řečeno, látky nyní nazýváme jinak, ale stará pravda, že potřebujeme do stravy zařadit všechny tři složky - tedy cukry, tuky, bílkoviny - stále platí.
* Člověk těžce tělesně pracující potřebuje v potravě kromě větší dávky bílkovin také větší množství uhlovodanů, popřípadě také tuků, aby mohla být kryta jeho energetická spotřeba. (Může si proto dovolit více moučníků, chleba i knedlíků, můžeme mu více sladit a mastit, a to zvláště v zimním období).
ANO, nejde tomu nic vytknout. Část energie pochází i z trochu méně zdravé stravy, jakou jsou například tuky. Ale ty z jídelníčku nemůžeme vyloučit. Snad jen dodám, že fyzicky pracujících lidí je dnes opravdu velmi málo.
* Naopak zase duševní pracovník nebo člověk sedavého zaměstnání nepotřebuje tolik sytících látek, a proto mu podáváme stravu chudší těmito látkami. Připravujeme tedy pokrmy lehčeji stravitelné, zařazujeme více bramborových jídel a více zeleniny.
ANO, úplně správně. Duševně pracující člověk by měl jít menší porce, ale častěji. Co se týká bramborových jídel, tak jídelníček vychází z let, kdy ještě těstoviny a rýže byly na trhu nedostatkovým zbožím.
* V zimě připravujeme stravu tučnější než v letním období. Využíváme sezonních potravin, abychom si tak zpestřili stravu a měli ji biologicky hodnotnější.
NE, tento mýtus již dnes příliš neplatí, vzhledem k tomu, že lidé mají dnes minimální pohyb venku (a to zvláště v zimě, kdy se pouze přesouvají z místa na místo). Naopak sedí ve vytopených kancelářích, bytech, jezdí vytopenou hromadnou dopravou. Tím pádem si nepotřebují ještě „přitápět“ jídlem.
* Kromě dostatečné kalorické hodnoty, úměrné druhu a tíži práce, věku i ostatním okolnostem, nezapomínáme ani na to, jak dovedou u člověka vyvolat některé pokrmy příjemný pocit nasycení. Některé, samy o sobě kaloricky a výživově hodnotné, jsou lehčeji stravitelné a brzo se dostaví po nich hlad. Např. po rybě nebo po telecím mase. V takovém případě pokrmy připravujeme na tuku, dáváme příkrm s větším množstvím tuku nebo zařadíme na konec oběda nebo jídla vydatný moučník.
ANO, v jídle musí být zastoupeny všechny tři skupiny živin - bílkoviny, tuky i sacharidy. Pokud si tedy dáme lehčí jídlo bez tuku, malý moučník po něm by neměl vadit. Malým myslím kousek tiramisu, kousek čokolády apod.
* Nestačí ovšem jen pokrýt kalorickou potřebu, musíme jíst i stravu biologicky hodnotnou. V tomto smyslu je žádoucí, aby naše strava obsahovala přiměřený podíl živočišných bílkovin, hodnotných tuků a dostatek nerostných látek i vitaminů.
ANO, hodnotné tuky jsou hlavně tuky rostlinného původu - oleje nebo oříšky. Samozřejmě ani živočišné tuky bychom neměli úplně vynechávat - za nejlepší považuji tuk mléčný. Jinak rostlinné tuky by měly být v našem jídelníčku zastoupeny dvakrát více než živočišné.
* Většina potravin se bohužel nepoužívá v původním stavu, nýbrž až po jisté úpravě, spojené obyčejně se zahříváním. Tato úprava slouží k tomu, aby byl připravovaný pokrm nejen zdravotně bezpečnější, ale i chutnější, stravitelnější, tedy i výživnější než původní potraviny. Provedeme-li tyto zásahy nevhodně, mohou se potraviny, samy o sobě v syrovém stavu třebas hodnotné, znehodnotit, a tím se může snížit jejich biologická hodnota. Má-li být v připravovaných jídlech uchováno co možná nejvíce důležitých látek, musí být strava připravována co nejúčelněji podle současných vědeckých poznatků. Jídlo hledíme připravovat vždy čerstvé a čerstvě uvařené je podáváme. Připravujeme vždy jen tolik jídla, kolik skutečně spotřebujeme, abychom zamezili zbytečnému ohřívání.
ANO, 100% souhlasím.
* A ještě několik slov o rozdělení jídla: Z hygienického hlediska plně dostačuje pro dospělého člověka duševně či mírně tělesně pracujícího jídlo třikrát za den, tj. snídaně, oběd a večeře. Potom by ovšem bylo správné, aby snídaně, obvykle maličká a ve spěchu zhltnutá, byla bohatší. Oběd ne tak vydatný a večeře by se stala hlavním denním jídlem, zvláště při jednoduché pracovní frekvenci. U zdravého dospělého člověka středního věku při přiměřené sytosti, požitá dvě až tři hodiny před spaním, nedělá potíží. U osob těžce pracujících vsunujeme ještě přesnídávku, popřípadě též svačinu a zvyšujeme též vydatnost oběda.
Zde chci vše uvést na pravou míru. Snídaně by neměla být malá, ani bychom ji neměli jíst ve spěchu. Oběd je jedno z hlavních jídel dne a slouží nejen k doplnění energie, ale také k relaxu. Během oběda se můžeme uvolnit, přestat myslet na práci, ale jídlo si naopak vychutnávat. Což ne vždy současný životní styl dovoluje. Proto je pak dobré obědové jídlo o něco zmenšit a doplnit je dvěma svačinami, jednou před obědem a jednou po obědě. Večeře může být největším jídlem, ale pouze u fyzicky pracujících lidí, u pracujících duševně by mělo být o něco menší než oběd.
* Zdravá strava má denně obsahovat: 1. Mléko nebo mléčné výrobky - a to nejen v nápojích k snídani a svačině, ale také jako součást pokrmů - nebo tvaroh, sýry, podmáslí, jogurt. (ANO, alespoň jedna porce denně)
2. Jedno masité jídlo - buď v poledne, nebo večer - denní dávku masa pak můžeme rozdělit a větší část podat v poledne a menší večer. Jeden až dva dny bezmasé jsou z hlediska zdraví odůvodnitelné. Pokud tedy vynecháte maso, měli byste do jídelníčku zařadit vejce, tvaroh, sýr nebo mléko. (ANO, doporučuji 1-2 porce denně. Bezmasé dny jsou také v pořádku, dnes již existují na trhu adekvátní ekvivalenty masa, jako jídla z luštěnin, tofu, tempeh apod.)
3. Tuk - máslo - do pomazánek nebo hotových pokrmů a ostatní tuky na vaření. (NE, ubyla manuální práce, proto buďme opatrní s množstvím tuku, zvláště v době, kdy stoupá počet obézních lidí, lidí s kardiovaskulárními onemocněními apod. Možná bych ještě dodal, že se docela brojí proti máslu, ale já bych ho v omezené míře nezavrhoval.)
4. Brambory - teprve druhé jídlo je moučné. (NE, dříve se preferovaly brambory, protože byly relativně levné a všem dostupné. Dnes již to tak není. Pokud se týká mouky, upřednostňoval bych celozrnnou.)
5. Zeleninu a ovoce - kořenovou zeleninu přidáváme do polévek, omáček a pod masa, z listové, plodové a jiné zeleniny připravujeme saláty. V létě a na podzim jíme denně čerstvé ovoce, v zimě jako náhradu volíme ovoce mražené, sušené nebo zavařené. (ANO, dnes je nabídka opravdu široká, proto bych se ani v zimě neomezoval a raději než mražené nebo zavařené vždy volil čerstvé.)
* Strava by měla být: 1. Sytivá: dobré je spojit pokrmy syté s lehce stravitelnými a lehkými, např. lehkou zeleninu doplníme těžkým smaženým pokrmem. (ANO, v jídle musí být tuk, aby přišel pocit nasycenosti a abychom snížili v jídle glykemický index. Ovšem způsob úpravy jídla, což je v našem případě smažení, bych zavrhl, je to ten nejnezdravější způsob úpravy, kterým navíc třeba i zdravé tuky znehodnotí.)
2. Chutná: pokrmy mdlé chuti doplňujeme pokrmy výraznějšími, vhodně kořeníme, např. mdlý pokrm podáváme se salátem, do sladkého pečiva přidáváme nakyslé ovoce apod. (ANO, pozor ovšem na nešvar současné doby týkající se kořenicích směsí, které obsahují velké množství soli. Dříve se k dochucování daleko více používaly bylinky a o soli se téměř nikde nepíše.)
3. Vzhledná: aby si pokrmy zachovaly pěkný vzhled, barvu a tvar (barevných potravin využíváme a vzájemně je kombinujeme s méně výraznými - např. barevnou zeleninu přidáme k těstovinám či masu). ANO
4. Úměrná: a to zejména našemu rozpočtu. Kombinujeme dražší potraviny s levnějšími, využíváme sezonních trhů, nesháníme potravinové speciality. (ANO, pouze dodávám, je důležité vybrat potraviny kvalitní, bez různých technologických či chemických úprav.)
5. Pracovně jednoduchá: na přípravu pokrmů bychom neměli spotřebovat neúměrně času a námahy. Proto nepřipravujeme pokrmy, které jsou zbytečně pracné, vyžadující dlouhý čas.
(ANO, speciální a složitá jídla si dopřejte jednou začas v kvalitní restauraci.)
Celkově bych to zhodnotil asi takto: 80 % těchto tvrzení platí dodnes. Změnila se pouze doba, dostupnost určitých surovin a také způsob života a styl práce. Čemuž bychom svůj jídelníček, příjem energie a celkový životní styl měli přizpůsobit.
Autor: Petra Lamschová (Dieta)
15. dubna 2011
KAŽDÝ DEN NOVÉ SLEVY NA JEDNOM MÍSTĚ!