Do lesa si svačinu nosit nemusíte, dobroty tam rostou samy!

V lese obvykle sbíráme houby, maliny, ostružiny nebo jahody, ale málokoho napadne, že mnoho rostlin, které na procházce vidíme okolo cesty, se dá využít jako příjemné zpestření jídelníčku. Stačí se shýbnout, utrhnout a jíst, třeba jako přílohu k obložené bagetě nebo jen tak, místo nezdravé čokoládové tyčinky. Ochutnejte přírodní dary z trochu jiné stránky, ale jen pokud rostlinu opravdu bezpečně znáte!

Jedlé plody

Netýkavka žláznatá, (Impatiens glandulifera) je hojně rozšířená rostlina především v těsné blízkosti vodních toků (vodáci jistě znají její sladkou, někdy až nepříjemnou vůni). A často ji najdeme i ve vlhkých lesích. Je to jednoletá bylina dutou lodyhou, která může být vysoká až tři metry. Kvete růžovými květy, ale jedlá jsou semena, ukrytá v pukajících tobolkách, rostoucí v trsech na koncích stonků.

Při výběru tobolky ke konzumaci si vybereme jen ty největší, snadno se otevírají a obsahují nejvíce semen. Semena chutnají jako oříšky a dají se jíst jak bílé, tak černé (ty jsou již dozrálé a jsou trochu tvrdší a méně aromatické). Chuť semen je velmi dobrá a vzhledem k častému výskytu této rostliny většinou není problém najít velké množství semenných tobolek. Netýkavka kvete, a tedy i plodí od srpna do října.

Pupava bezlodyžná, (Carlina acaulis) roste na suchých loukách, pastvinách, mezích a suchých slunných stráních. Vzhledem na první pohled připomíná bodlák a její listy jsou opravdu pichlavé. Listová růžice stříbřitě zelené barvy je přitisknutá k zemi, ale jedlý je pouze jen její střed, který musíme opatrně oloupat. Chutí připomíná kedlubnu a je výborná jako zpestření svačiny, k namazanému chlebu nebo osmažená na ohníčku.

Zelenina na dosah ruky

Vytrvalé, deset až šedesát centimetrů vysoké byliny řeřišnice luční a řeřišnice hořká jsou rostliny, které mají rády vlhko, proto se s nimi nejčastěji setkáme na vlhké louce, okolo potoka nebo na mokřinách. Obě rostliny mají pikantní, mírně štiplavou chuť a obsahují vysoký obsah vitamínu C. Jsou výborné jako koření do salátů, nebo k dochucení oběda. Jíst se dá celkem jakákoliv část rostliny, včetně kořene. Roste od jara do podzimu.

Ptačinec žabinec je poměrně rozšířený plevel na vlhkých místech na zahrádce, ale i na louce či v lese na vlhké pasece. Roste velmi rychle a v přírodě se dá najít od jara do podzimu. Spleť šťavnatých, křehkých a sytě zelených výhonků s drobnými listy s nenápadně bílými kvítky jsou výborným zdrojem salátové „zeleniny“, kterou ve volné přírodě můžeme snadno získat. Využívají se celé stonky, které nadrobno nasekáme a můžeme je přidat například do pomazánky, do polévky nebo jimi posypat namazaný chléb. Nejlepší jsou mladé rostliny s mírně štiplavou chutí, starší již kvetoucí ptačinec bývá nahořklý.

Ptačincová pomazánka Na pomazánku použijeme máslo utřené do pěny, ke kterému přidáme měkký tavený sýr nebo dobrý tvaroh (pomazánkové máslo nebo rostlinný tuk). Základ mírně osolíme a vmícháme nasekanou nať ptačince. Můžeme zdobit snítkou nati nebo pomazánku postrouhat oříšky.