Domácí hořčice na deset způsobů

První pěstování rostlin hořčice je doloženo ve starověké Číně již před třemi tisíci lety, ale v Evropě se objevila až s římskými vojsky. Podle historických záznamů pěstování hořčice podporoval slavný představitel francké říše Karel Veliký. Hořčice se postupem doby stala kořením chudých, kteří ji používali jako náhradu drahého pepře.

Brzy se jedním z tradičních míst pěstování hořčice stal Dijon, francouzské město v Burgundsku, které získalo monopol na dodnes neslavnější hořčici ve světě. Její úspěch mezi ostatními vyráběnými hořčicemi spočívá v pikantní chuti, která je docílena okyselením hořčičné pasty šťávou z nezralých vinných hroznů, zatímco jiné hořčice jsou dochucovány obyčejným nebo vinným octem.

Hořčice se v gastronomii dělí na několik druhů podle použitých surovin. Ze semínek bílé hořčice se vyrábí „obyčejná“ plnotučná hořčice. Ze směsi nahrubo mletých semen bílé a černé je výsledným produktem hořčice kremžská. Existují však i speciální hořčice sladké i ostřejší, doplněné o bylinky, koření, kečup nebo najemno nasekané plody papriček, oliv či s rajčaty. Přidáním fíků či pomerančů získává hořčice exotický nádech. Pro labužníky se vyrábí hořčice s whisky, chardonnay nebo se šampaňským.

Několik originálních receptů na domácí hořčici vám nyní nabízíme:

Domácí hořčice pokaždé jinak

Základní recept

350 gramů bílých a černých hořčičných semínek rozdrtíme, přidáme 2 dcl octa, 50 g soli, 130 g cukru a půl lžičky mletého černého pepře. Dřevěnou vařečkou mícháme tak dlouho, až se vytvoří hladká pasta.

Pikantní hořčice s medem

Potřebujeme půl hrnku semínek černé hořčice, půl hrnku medu, a tři lžíce vinného octa. Hořčici rozdrtíme na prášek, mezitím (ve vodní lázni, aby se nepřipálil) zahříváme med. A když změní barvu, přidáme hořčičný prášek a dobře mícháme. Ocet přidáváme postupně, až se vytvoří hladká pasta.

Hořčice do zásoby

Hrnek naplníme hořčičným semínkem ze dvou třetin, přidáme půlku hrnku sezamových semínek, lžičku mořské soli a jeden a půl hrnku suchého bílého vína. Směs necháme uležet 24 hodin, pak nahrubo rozmixujeme a hotovou hořčici naplníme do skleniček se šroubovacím uzávěrem. Doporučuje se nechat hořčici ještě dva týdny nechat odležet.

Hořčice s příchutí bylinek

S čerstvým estragonem Jeden a půl hrnku obyčejné (nebo základní) hořčice doplníme dvěma lžícemi jemně krájené estragonově natě. Ochucenou hořčici necháme alespoň den uležet.

S vůní tymiánu

Připravíme si jeden a půl hrnku rozdrcených žlutých hořčičných semínek, hrnek bílého vinného octa,dvě lžíce nakrájené nati tymiánu, hrnek olivového oleje a dvě lžíce cukru. Všechny přísady smícháme, necháme uležet dvanáct hodin a pak rozmixujeme dohladka. Plníme do skleniček a necháme dva týdny uležet.

Hořčice s mátou nebo rozmarýnem k rybím pochoutkám

Stejným způsobem i ve stejném poměru ingrediencí si můžeme připravit hořčici s čerstvou mátou, rozmarýnem, ale třeba i s libečkem, oreganem provensálským kořením. Hořčici s přísadou čerstvých bylinek je ale lepší nechat alespoň čtrnáct dní dozrát.

Hořčičné zálivky na saláty

Bazalková hořčice

K hrnku dijonské hořčice,přidáme lžíci nasekané bazalky, lžičku vinného octa a vše umícháme dohladka.

Koprová hořčice

Půl hrnku dijonské hořčice, dvě lžíce nasekaného kopru, lžičku vinného octa a lžičku medu smícháme na hladkou pastu.

Citrónová hořčice

Půl hrnku dijonské hořčice dochutíme lžící nastrouhané citrónové kůry a dvěma lžícemi. Mícháme až do dokonalého spojení šťávy s hořčicí.

Hořčice - chutná i léčí

„Už staří Řekové věřili, že hořčici věnoval lidem sám řecký bůh lékařství Asklépios. Dávno předtím však hořčičná semínka využívala tradiční čínská medicína, která hořčicí léčila zažívací potíže. Silice v hořčici vyvolává prokrvení zažívacího traktu, a tím podporuje trávení i látkovou výměnu.

V lidovém léčitelství se hořčičné semínko doporučuje při nechutenství, špatné funkci střev, líné činnosti žaludku a při náchylnosti k zácpě. Při delším užívání však hořčice snižuje funkci vylučování moči, proto by se jí měli vyhýbat lidé s nemocnými ledvinami. Známým léčivým prostředkem jsou hořčičné placky na bolesti kloubů a zad, ale málokdo ví, že hořčičné náplasti přiložené na hrudník výborně podporují odkašlávání při zánětu horních cest dýchacích. V současné době se hořčice z farmakologického hlediska zkoumá i jako lék s protinádorovými a antioxidačními účinky.

Hořčice v podobě husté pasty se nepodává jen jako ochucovadlo k masu, ale je i jednou ze surovin pro přípravu různých omáček, marinád a zálivek do zeleninových salátů. Hořčičné semeno se používá k přípravě sladkokyselých nálevů, polévek a dokonce i pro přípravu kořeněných perníků.