Domácí lékař: První pomoc a samoléčba při bolesti hlavy
Nejčastěji jde o tzv. tenzní bolesti, které se někdy nazývají „příznakem všedního dne“. Jde o důsledek psychického vypětí, stresu, únavy a vyčerpání. Zpravidla je pocit popisován jako „hlava ve svěráku“.
U tohoto typu bolestí je lepší než zobat pilulky (pozor na vznik závislosti) změna denního režimu a relaxační techniky. Občasné potíže může vyřešit tabletka s paracetamolem nebo ibuprofenem.
Migréna je v podstatě taková „neurologická alergie“ a ještě k tomu má často genetický podklad. Asi polovina postižených mívá před rozvojem kruté bolesti zvláštní pocity a vjemy, tzv. auru. Bolest je krutá, zpravidla jednostranná, provázená nevolností a někdy i zvracením.
Trvá hodiny až dny. Někdy spustí záchvat migrény charakteristický podnět (alkohol, některé sýry, čokoláda, ale třeba jen pouhá vůně či pocit). Při prvních příznacích, než dojde k rozvoji bolesti, někdy pomůže káva a kyselina acetylsalicylová (která tlumí tzv. sterilní zánět - původce migrény). Rozvinutou migrénu lze ovlivnit speciálními léky, které by měl předepsat neurolog. Při častých a těžkých migrenózních záchvatech lze užívat i preventivní léky, které četnost a tíži zmírní.
Clusterové bolesti jsou nejkrutějšími bolestmi a postižení je přirovnávají ke šlehání rozpáleným drátem. Podle nich ze svépomoci pomáhá surově řečeno jen „tlučení hlavou o zeď“. Záchvat trvá desítky minut. Léčbu musí vést neurolog. Kromě léků se někdy doporučuje inhalace kyslíku. Příčina těchto bolestí, které nejčastěji postihují obličej, není známa.
Asi ve čtvrtině případů bolestí hlavy jde o doprovodný příznak jiného onemocnění, někdy banálního (běžná infekce, rýma, nachlazení) jindy závažného (prasklá cévní výduť nebo jiné krvácení do mozku, zánět mozkových blan, nádorové onemocnění a další). Hlava také může bolet v rámci tzv. cervikokraniálního syndromu - tedy „od páteře“.
Alarmující je vždy:
- první „nová“ bolest hlavy u pacienta ve věku nad 40 let, náhle vzniklá, intenzivní bolest hlavy,
- postupně se rozvíjející atypická bolest hlavy nereagující na běžnou léčbu,
- bolest hlavy u pacienta s nádorovým onemocněním či infekcí HIV,
- porucha vědomí, spavost,
- bolest hlavy s horečkou, ztuhlostí šíje a zad, zvracením, přítomnost jakéhokoli dalšího neurologického příznaku (poruchy citlivosti nebo hybnosti, poruchy vidění apod.).
Článek vyšel v časopise Moje Zdraví
