Domácí versus ordinační bělení zubů. Odpovědi stomatologa na vaše dotazy. | E15.cz

KoronaHelpdesk E15

Jak ekonomicky přežít koronavir

Více k tématu

Domácí versus ordinační bělení zubů. Odpovědi stomatologa na vaše dotazy.

Domácí versus ordinační bělení zubů. Odpovědi stomatologa na vaše dotazy.
ZDROJ: Ženy - E15

Ženy.cz

Krásné bílé zuby jsou dnes žádané. Málokdo má však běloskvoucí chrup od přírody, a tak si obvykle pomáháme nejrůznějšími bělícími technikami. Jak ale nejlépe bělit zuby - doma nebo u stomatologa? Jaká jsou rizika? A kdy je lépe na bělení zubů raději zapomenout? Na nejčastější čtenářské dotazy odpovídá doc. MUDr. Lenka Roubalíková, Ph.D. ze Stomatologické kliniky LF MU a FN u sv. Anny v Brně.

V čem se liší domácí od ordinačního bělení?

Domácí bělení patří mezi nejrozšířenější techniky bělení zubů. Provádí se většinou pomocí individuálně zhotovených plastových nosičů, do kterých se aplikuje bělicí gel. Pokud je tento gel na bázi nízké koncentrace peroxihydrátu močoviny (10 – 16%), je možné bělit i ve spánku. Pokud přípravek obsahuje peroxid vodíku nebo vyšší koncentraci peroxihydrátu močoviny (více než 15%), je určen pro bělení v průběhu dne – aplikační čas je zkrácen. Bělit lze i bez individuálně zhotoveného nosiče, procedura je však méně komfortní. K domácímu bělení slouží i volně prodejné přípravky, bělení zde probíhá bez kontroly zubního lékaře a nežádoucích účinků může být více. Domácí bělení probíhá obvykle 4 – 6 týdnů, dokud nedojde k dosažení žádoucího odstínu, v některých případech i déle.

Ordinační bělení se provádí v ordinaci zubního lékaře, může jej provádět zubní lékař sám nebo dentální hygienistka pod jeho dohledem. Je vhodné především pro pacienty, kteří požadují okamžitý efekt. Oproti domácímu bělení není náročné na spolupráci pacienta. Nevýhodami ordinačního bělení jsou velká časová náročnost procedury, a s tím spojená vyšší cena, bývá nižší účinnost i trvanlivost dosaženého efektu. K ordinačnímu bělení zubů se používají vysoce koncentrované bělicí gely s obsahem peroxidu vodíku či peroxihydrátu močoviny. Peroxid vodíku je až v koncentraci 38% a peroxid močoviny až 40%. (Látky s obsahem peroxidu vodíku nad 20% jsou označeny jako žíraviny). Pacient musí být v průběhu celého zákroku pod odborným dohledem, který neprodleně řeší případné komplikace. Jedno ordinační sezení trvá obvykle 30 – 60 minut a v případě potřeby se opakuje za 2 - 4 týdny. Riziko nežádoucích účinků je vyšší.

Jaká jsou rizika domácího a jaká u ordinačního bělení zubů?

Domácí bělení probíhá déle, používá se nižších koncentrací peroxidů, riziko komplikací je menší, ordinační bělení je rychlé, nezávisí tolik na spolupráci pacienta, používá se vyšších koncentrací peroxidů, efekt je méně stabilní, s vyšším rizikem komplikací. Pokud jde o konečný efekt, není mezi domácím a ordinačním bělením významný rozdíl. Domácí bělení pod kontrolou lékaře s využitím individuálního nosiče lze považovat za bezpečnou proceduru vhodně doplňující systematickou péči o hygienu dutiny ústní.

U domácího bělení zubů je reálné riziko, že když pacient nebude dodržovat doporučení zubního lékaře, výsledný efekt se nedostaví. Pokud je použit individuálně vyrobený nosič je prakticky nulové riziko podráždění dásní, u nepřesných nosičů může dojít k lehkému podráždění dásní subjektivně se projevující štípáním a pálením, které po odstranění bělicího gelu beze stopy odezní. Vždy může ale dojít ke zvýšené citlivosti zubů (na tepelné a chemické podněty) – v tom případě se bělení přeruší na 3 – 4 dny a obvykle pak již tento problém nenastane. U domácího bělení se může objevit i bolest v krku a v žaludku, které souvisí s drážděním sliznic uniklým peroxidem vodíku či glycerinem obsaženým v preparátu.

U ordinačního bělení, kde pracujeme se silnými koncentracemi peroxidů, je riziko komplikací podstatně vyšší. Citlivost dásní a zubů je větší. Unikne–li koncentrovaný peroxid na měkké tkáně, dochází k jejich poškození – postižené místo pálí a je intenzívně bílé, po odsátí gelu a opláchnutí dochází ke spontánní úpravě. Delší působení gelu na měkké tkáně může způsobit bolestivé afekce podobné aftám nebo i vředy. K aktivaci bělicího prostředku při ordinačním bělení se někdy používají speciální lampy nebo lasery. Při jejich použití se může objevit intenzivní bolest, způsobená pravděpodobně výrazným vzestupem teploty uvnitř zubu. Někdy se mohou po aktivaci světlem objevit na sklovině bílé skvrny, které ale během 24 hod vymizí. Bělicí lampy a lasery nijak nezvyšují účinnost bělení. Pokud jde o lampy s ultrafialovým světlem, je třeba vzít v úvahu obecná rizika ultrafialového záření. Domácí bělení je spojeno s menším rizikem komplikací.

Pro jaké pacienty není bělení zubů vhodné?

Bělení zubů není vhodné pro pacienty se špatnou ústní hygienou, zánětem dásní a neléčenou paradentózou (parodontitidou). Zde je zapotřebí nejdříve upravit stav hygieny a léčit onemocnění parodontu. Jinak by bylo bělení bez velkého efektu a mohlo by způsobit bolesti. K bělení také nejsou vhodné zuby s citlivými zubními krčky (bělení může stav zhoršit, proto se musí krčky nejdříve překrýt vhodnou výplní). Nedoporučuje se také bělit zuby s povrchovými pigmentacemi odstranitelnými profesionálním čištěním zubů.

Silným kuřákům není bělení zubů doporučováno z důvodu sníženého účinku a trvanlivosti. U pacientů s četnými výplněmi (plombami) může bělení způsobit neestetický efekt, protože bělicí prostředky nepůsobí na výplně. V následné době je pak třeba výplně zhotovovat znovu, aby se barevně neodlišovaly, což není vždy rozumné. Bělit nelze zbarvení způsobená amalgámem a jinými kovovými slitinami. Pro bělení je absolutně nevhodný chrup s mnoha kazy, bělení neprovádíme v období těhotenství a kojení, v případech alergie na složky výrobku a vrozené nedostatečnosti (insuficience) katalázy (akatalázie). Do věku 13, lépe 15 let je bělení zubů nevhodné, protože je velká dřeňová dutina a hrozí podráždění zubní dřeně.

Proč by měl člověk před bělením zubů absolvovat prohlídku u svého stomatologa?

Tuto prohlídku by měl zájemce o bělení absolvovat v každém případě z důvodů v podstatě již uvedených. Bělení zubů není zcela bez rizika a pouze stomatolog po důkladném vyšetření může stanovit oprávněnost takového zásahu. Především jde o rozpoznání kazů, netěsných výplní, obnažených krčků, parodontitidy a dalších stavů, které mohou být zdrojem rizik a komplikací bělení.

Autor: Ženy.cz
 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!