Fakta o rakovině: Pravda nebo mýtus?

1. RAKOVINA PRSU POSTIHUJE JEN ŽENY.

Ne. Každý rok je v Česku s rakovinou prsu diagnostikováno i několik mužů, v celkovém počtu se však jedná o relativně malé číslo – průměr je zhruba 30 případů ročně, některý rok může jít o 40 diagnostikovaných případů, někdy zase „jen“ o 15.

„U mužů může být celá záležitost zákeřnější, protože často nepomyslí na to, že by mohli touto chorobou vůbec onemocnět,“ vysvětluje lékařka Miroslava Skovajsová, která se mamodiagnostice věnuje od roku 1988. Před čtyřmi lety založila centrum specializované na choroby prsu s názvem Breast Unit Prague – Mamma centrum Háje.

O problematice přednáší a píše články pro odbornou i laickou veřejnost. „Muži, které rakovina prsu postihla, jsou většinou ve středním věku, kdy se jim, stejně jako ženám, proměňuje hladina hormonů. Stejně jako se starší ženy potýkají s nárůstem testosteronu, mužům se často navyšuje hladina estrogenu.“

2. RAKOVINU PRSU ZPŮSOBUJE TAKÉ HORMONÁLNÍ ANTIKONCEPCE.

Na to nelze odpovědět jednoznačně. Jsou lékaři, kteří tvrdí, že antikoncepce nemá na vznik rakoviny absolutně žádný vliv, stejně jako ti, kteří před ní halasně varují. Problémem možná pak je, že se v médiích dostává prostoru především těmto dvěma vyhroceným polohám – a ničemu mezi tím. „Česko je jednou ze zemí v Evropě, kde je antikoncepce předepisována nejčastěji. Stojí rozhodně za úvahu, proč tomu tak je,“ podotýká Miroslava Skovajsová.

„Navíc mladým ženám je předepisována často ještě před tím, než její hlavní účinky skutečně potřebují. Často se zmiňuje také to, že je důležitá doba, po kterou žena antikoncepci bere,“ doplňuje Hana Jírovcová, která pracuje jako koordinátorka ve sdružení žen s rakovinou prsu Mamma HELP. Sama Hana Jírovcová před patnácti lety rakovinou onemocněla a vyléčila se. Dnes pomáhá ostatním pacientkám. „Riziková může být také příliš často opakovaná hormonální stimulace těch, které podstupují umělé oplodnění,“ dodává.

3. POČET NEMOCNÝCH KAŽDÝ ROK STOUPÁ.

To je pravda, počet nemocných stoupá, ale úmrtnost zároveň v posledních letech poklesla. Stalo se tak díky novým možnostem léčby a také zodpovědnosti žen, které se dnes víc než dřív věnují prevenci, jsou lépe informované, nemoc nepodceňují a provádějí samovyšetření. Právě samovyšetření je jednou z důležitých součástí prevence. Třeba Aliance žen s rakovinou prsu čas od času pořádá akce, na kterých učí, jak prsy správně vyšetřit. Používají k tomu tzv. prsní fantomy, umělé prsy.

Jedné z těchto akcí jsem se zúčastnila a připadala jsem si docela trapně. Nepotřebuju přece, abych tady prohmatávala kus plastu, člověk přece pozná, když je na něm něco špatně. Na starosti mě měla jedna z pacientek. „Kolik jste našla bulek?“ ptala se mě, když jsem skončila. „Tři.“ Bylo jich tam šest. Samovyšetření se má dělat pravidelně jednou měsíčně, a to pátý až sedmý den po menstruaci.

4. BEZDĚTNOST JE JEDNÍM Z VYSOCE RIZIKOVÝCH FAKTORŮ.

Může být, ale nemusí. „Ani dnes ještě nikdo pořádně neví, co přesně rakovinu způsobuje. Nejpravděpodobnější je možnost, že se jedná o kombinaci několika různých faktorů,“ vysvětluje doktorka Skovajsová. „Svou roli hraje genetika, životní styl… A velmi důležitý je také psychický stav. Nemoci podle mého názoru nejsou jen somatické, nebo psychické, jde vždy o kombinaci obojího. Na to se často zapomíná.“

Člověk by ale rád slyšel, že když se bude krmit jablky a nebude se paktovat s kuřáky, dožije se stovky. Chceme jednoduchý návod, jasný jako facka. Jenže nic takového není a nakonec se musíme spolehnout na uměřenost – v jídle, životním stylu, práci. S tak těžko uchopitelným vysvětlením není divu, že se ve jménu svého strachu tak rádi upínáme ke zkratkám, jako je třeba…

5. ANTIPERSPIRANTY ZPŮSOBUJÍ RAKOVINU.

Ne. Ovšem strach z nich poukazuje na jinou věc, a sice – uvědomujeme si, kolik chemie, byť jen té kosmetické, do svého těla každý den dostáváme? Ale zpátky k antiperspirantům: „Podobné obavy vycházejí z jedné anglické studie, která v nádorech objevila částečky zinku, jenž je právě i v antiperspirantech. Jenže už se tam nepsalo, že tam může být i spousta jiných látek, které prostě jen roznáší krevní oběh a nemusejí mít se vznikem rakoviny nic společného,“ vysvětluje doktorka Skovajsová.

„Relativně snadná dostupnost informací může být zároveň i pastí, jak určitě potvrdí každý, kdo se s nějakým zdravotním problémem někdy obrátil na internet,“ přidává se Hana Jírovcová. „Dnes za námi do Mamma HELP center chodí pacientky, které si projely diskuse na internetových fórech a jsou víc vyděšené než uklidněné.“

6. RAKOVINA NEBOLÍ.

Není to pravda. „Když mě začalo bolet prso, byla jsem v klidu, protože jsem si opakovala, že rakovina přece nebolí,“ líčí Hana Jírovcová. „Neměla jsem tendenci hned utíkat k doktorovi. Říkala jsem si, že to bude jen naražené nebo tak něco.“ Rostoucí nádor bolet nemusí. Ale může. Co se týče léčby, jsou pak reakce naprosto individuální. „Někomu je při chemoterapiích špatně od žaludku, někoho bolí kosti, někdo má problémy s končetinami… Některé ženy chodí při ozařování do zaměstnání, ale třeba já jsem byla tak unavená, že bych to asi nezvládla.“

K samotným zdravotním potížím se ale připočítávají i další: „Hodně klientek se neumí vyrovnat s tím, že nemají takovou výkonnost jako před léčbou anebo že musí rovnou změnit zaměstnání. Je celkem pochopitelné, že je to pro ně velká psychická zátěž. Některé z nich se při léčbě navíc starají o své malé děti nebo staré rodiče. Tyto situace jsou mnohdy tak složité, že doporučujeme návštěvu psychologa. Snažíme se pacientky vést k tomu, aby v době onkologické léčby myslely na sebe a daly tělu možnost se uzdravit a nabrat sílu.“

7. POKUD NEJSOU ZASAŽENÉ LYMFATICKÉ UZLINY, JE ŠANCE NA VYLÉČENÍ VELKÁ.

Ano. „Pokud je nádor velký maximálně dva centimetry, nejsou zasaženy lymfatické uzliny a metastázy v játrech, jsou vyhlídky na vyléčení příznivé,“ popisuje Miroslava Skovajsová. Ani v opačném případě nemusí být samozřejmě vše ztraceno, ale každopádně jde o další fakt, který mluví pro prevenci.

8. VYLÉČENÍM TO NEKONČÍ.

Ano, nekončí. Kromě pravidelných prohlídek a obezřetnějšího sledování zdravotního stavu je nutná i zvýšená péče o psychický stav. Ten může paradoxně doznat velkého propadu až po uzdravení. „Po léčbě jsem se cítila hodně špatně. Připadala jsem si bez opory. Byla jsem navyklá, že chodím často do nemocnice, k doktorům, na vyšetření… byla to pevná součást mého života. Pak to najednou vypadlo a já se cítila hrozně zmatená,“ vzpomíná Hana Jírovcová.

Právě proto se ženy z Mamma HELP, které mají vlastní zkušenost s nemocí, věnují i poradenství ohledně rekonvalescence. „Radíme klientkám, jak si mají zažádat o lázeňskou péči po nemoci, pořádáme ozdravné pobyty pro vyléčené pacientky, organizujeme pro ně v Mamma HELP centrech odpolední programy, jako je cvičení, arteterapeutické dílny a různé odborné přednášky. V našem pražském centru máme devět hodin cvičení týdně a přijde kolem pětašedesáti klientek,“ vypočítává Hana Jírovcová.

9. MAMOGRAFICKÉ VYŠETŘENÍ MŮŽE VYVOLAT VZNIK RAKOVINY PRSU.

„Ano, může, ale tato odpověď zasluhuje vysvětlení“, podotýká Lucie Súkupová, radiologická fyzička v pražském IKEM. „Z milionu žen, které by ve věku okolo padesáti pěti let podstoupily mamografické vyšetření, do deseti let vinou ozáření onemocní jen jedna jediná. Ale u dalších 3300 dokáže mamograf odhalit zhoubný nádor, který vznikl z jiných důvodů. Takže přínos tohoto vyšetření nesmírně převyšuje jeho škodlivost. Vědecké studie uvádějí, že včasným odhalením rakoviny prsu lze snížit pravděpodobnost úmrtí v důsledku tohoto onemocnění o zhruba 20%.“

10. SAMOVYŠETŘOVÁNÍ JE MOC SLOŽITÉ, TO NEZVLÁDNU.

Naopak, samovyšetřování je snadné a může pomoci odhalit rakovinu včas. Nezabere více než pět minut a zvládne ho každá žena, a dokonce i muž! Věděli jste totiž, že až třicet procent rakoviny prsu odhalí právě partner? „Samovyšetřování by se mělo provádět jednou měsíčně, nejlépe pátý až sedmý den menstruačního cyklu, kdy je hladina hormonů nejnižší a prsy jsou tak nejlépe prohmatné. U žen, které nemenstruují, by se mělo provádět každý měsíc ve stejný den. Manuál samovyšetřování najdete na www.prsakoule.cz,“ říká medička a zakladatelka neziskové organizace Loono Kateřina Vacková, která v září spustila informační kampaň s názvem Sahám si na ně každý měsíc, jejíž cílem je upozornit na důležitost samovyšetřování prsou a varlat.

Článek vyšel v časopise Moje psychologie.