Hladovění začíná v hlavě | e15.cz

Hladovění začíná v hlavě

ZDROJ: Ženy - E15

Zdena Líkařová

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Myslíte si, že poruchy příjmu potravy se vyskytují téměř výhradně u dívek v pubertě? Omyl! Podle nejnovějších výzkumů se průměrný věk, kdy si žena vytvoří poruchu jedení, zvedl na pozdní třicátnice a mladší čtyřicátnice. Ano, jste to vy, vaše kamarádky a kolegyně; ženy, které by podle všeho měly být moudré a se svým tělem smířené.

Žen středního věku, které trpí poruchou příjmu potravy, nepřibývá jen ve Spojených státech, kde se výzkum prováděl, ale i v České republice. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR k největšímu nárůstu anorektiček a bulimiček v posledních pěti letech došlo u žen ve věku 35–39 let (téměř třikrát více pacientů) a ve věku 45–49 let (o padesát procent více pacientů). Tento trend vidí lékaři i při hospitalizacích. Situace je o to nebezpečnější, že na poruchy příjmu potravy se skutečně umírá. Dokonce nejvíc ze všech psychiatrických nemocí včetně depresí nebo schizofrenie!

POZOR NA TRAUMA A STRES

Proč se tento problém žen středního věku tolik dotýká? Jak to, že je před něčím takovým nechrání životní zkušenosti a určitý nadhled? Podle odborníků u žen, které si poruchu vytvoří v pozdějším věku, většinou nejde o tělesnou image, ale spíš o neschopnost vyrovnat se s nějakou zásadní životní změnou.

„U těchto žen jsou spouštěčem nejčastější stresy a traumata středního věku, jako jsou odchody dětí z domova, rozvody, náhlá úmrtí v rodině, ztráta práce a nově i výrazný strach ze stárnutí,“ říká Hana Papežová, vedoucí lékařka Centra pro léčbu poruch příjmu potravy Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Ženy si často myslí, že skrze kontrolování jídla dosáhnou kontroly nad životem jako takovým. Není proto překvapením, že nejlepšími kandidáty na poruchy jedení jsou lidé ctižádostiví. Pozitivní zprávou je, že starší ženy jsou ochotnější se léčit, a pokud se jim dostane pomoci včas, vyléčí se polovina z nich.

Základem léčby je podle Hany Papežové změna: „Chce to rozhodnout se pro změnu jídelního režimu, vztahu k sobě a požadavků na sebe. A také jde o to, najít v životě jiné hodnoty, zájmy, aktivity, které neredukují hodnocení kvality života na kvalitu zevnějšku.“ Tyto změny se však nesnažte nastartovat samy. Léčba by podle Hany Papežové vždy měla být profesionální, neboť se jedná o nemoc, která skutečně ohrožuje život.

HLEDEJTE V GENECH

Pokud patříte ke kandidátkám na anorexii nebo bulimii ve středním věku, nejspíš to už víte. „Ženy, kterým problémy hrozí, to většinou vědí, ale věnují mnoho energie tomu, aby problém zatajily,“ tvrdí Hana Papežová. „Nutkavé myšlenky na diety a zevnějšek, úzkosti spojené s jídlem a porušením diet, myšlenky na jídlo nebo zvracení či zneužívání projímadel totiž zásadně ovlivňují celý život – pracovní schopnost, koncentraci, partnerské vztahy i schopnost věnovat se druhým.“

Rizikové faktory lze podle lékařky vystopovat už v dospívání nebo v rodině. I podle amerických a britských odborníků se stále častěji ukazuje, že zárodek je v genech. Zeptejte se v rodině na detaily jakékoli poruchy vašich nejbližších. Buďte mimořádně obezřetná, když dojde na dietu nebo extrémní cvičení. Je to zvláště důležité, pokud máte vlastnosti typické pro anorektičky: perfekcionismus, nebo bulimičky: impulzivita.

SNIŽUJTE RIZIKA

Nejlepší cesta, jak předejít poruše příjmu potravy, je nenechat se ovládnout emocemi, vybudovat silné a zdravé tělo a zvládat stres. Držte se krátkých, intenzivních cvičení a pro rychlejší úlevu od stresu zkuste akupresuru – položte si čtyři prsty na spánky a minutu je krouživými pohyby masírujte. Pokud vás postihne traumatická událost, promluvte si s přáteli nebo vyhledejte pomoc psychologa. Duševní rovnováhu najdete i s jógou. A neváhejte nabídnout pomocnou ruku kamarádce, pokud u ní rozeznáte varovné příznaky. Promluvte s ní a pomozte jí vyhledat profesionální pomoc. Můžete jí zachránit život.

PĚT SITUACÍ, KDY JE TŘEBA SE BÁT

(podle odborníků Timberline Knolls Residential Treatment Center v Chicagu)

1. SYNDROM PRÁZDNÉHO HNÍZDA

Okamžik, kdy dítě odejde z domova na vysokou školu nebo se zcela osamostatní, bývá těžký pro každou ženu. Pro ženu, která se identifikuje především s rolí matky a pečovatelky, to může být situace dokonce fatální. Když děti opustí domov, může cítit, že ztrácí vlastní hodnotu a identitu. A potom, nemá-li poblíž cíl své touhy, může zaměřit pozornost na svůj vzhled, dietu a cvičení, aby zaplnila prázdnotu a vytvořila si nové Já. V hubnutí také může hledat způsob, jak získat větší pozornost manžela.

2. NEMOC NEBO SMRT RODIČŮ

Většina dospělých si uvědomuje, že s největší pravděpodobností zažije smrt rodičů. Ale vědět něco není totéž jako prožít si to. Občas není žena dostatečně připravená na takovou možnost a není schopná situaci zvládnout. Fyzické oslabení, které s sebou nesou poruchy příjmu potravy, ženě dovolí zůstat závislou na ostatních nebo jí dá falešný pocit kontroly nad vlastním životem, když už se cítí bezmocná v ostatních věcech.

3. ABNORMÁLNÍ REAKCE NA PROCES STÁRNUTÍ

Západní kultura se propadla do hédonismu a posedlost kultem mládí nabývá přízračných parametrů. Když se Hillary Clintonová, tehdy ještě ministryně zahraničních věcí v Obamově vládě, ukázala při oficiální příležitosti se splihlými vlasy, bez make-upu a v brýlích namísto čoček, vyvolala tím hysterickou odezvu médií napříč Spojenými státy. Při své posedlosti mládím totiž nejsme ochotni odpustit ženě, když vypadá na tolik let, kolik jí opravdu je. Není proto divu, že se miliony žen každý den sbíhají do ordinací plastických chirurgů a žádají tu botoxové injekce, tu hyaluronové výplně anebo kompletní facelift. Jejich úprk za mizejícím mládím bývá o to úpornější, čím víc se jejich identita a sebeúcta váže na vlastní vzhled. Součástí toho všeho je také touha po dokonalosti – a odtud je jen krůček na cestu k nemoci ohrožující život.

4. ROZVOD

I když je rozvod dobrovolný, v klidu, a dokonce přátelský, znamená velký zlom v životě každé ženy. Nejde jen o samotné odloučení od partnera a řešení s tím souvisejícího problému vzájemné závislosti. Většina žen se v takové chvíli potýká se strachem ze samoty a z toho, jak se bude její další život vyvíjet. Její sebevědomí může být v takové situaci nalomené, zvláště když přemýšlí o tom, zda zůstat bez partnera, nebo se po letech vrátit do světa randění, kde jsou muži jejího věku přitahováni mladšími ženami. V tomto období se může nepřiměřeně soustřeďovat na svůj vzhled a vyhledávat extrémní prostředky ke snížení váhy. Dieta se pak může snadno vymknout z rukou a skončit závislostí. Podobně jako rozvod často působí i nový sňatek, který je obdobím velké změny. Zejména když jde o spojení dvou rodin. V tomto novém rodinném systému může stres ženy, od níž se očekává, že bude jakýmsi svorníkem často složitých vztahů, a která se navíc chce líbit novému manželovi, vést také k poruchám příjmu potravy.

5. NEZAMĚSTNANOST

V současné ekonomické situaci je ztráta práce běžnější než schopnost zaměstnání si udržet. Přijít však o zaměstnání ve čtyřiceti může být zničující. Nezaměstnaná žena ztratila svou roli, navíc se musí vrátit na trh práce, a to ve stavu, který oprávněně vnímá jako nevýhodu: konkurence je mladá, plná života a levnější. I když žena nemůže vrátit čas, může se snažit, aby mladší vypadala. Hubnutí bývá součástí tohoto procesu a hladovění se může jevit jako jediný způsob, jak dosáhnout úspěchu. Pokud je navíc shánění práce obtížné, žena může lpět na hubnutí jako na jediné věci, v níž je opravdu dobrá. To pak vede k plnohodnotné anorexii.

POMOC NAJDETE NA:

www.anabell.cz
www.vfn.cz
www.asociaceppp.eu
anorexiebulimie.sweb.cz
www.idealni.cz

Článek vyšel v časopise Moje psychologie.

Autor: Zdena Líkařová

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video