Hormon hladu působí u obézních lidí jinak než u štíhlých

Ghrelin je poslední v linii hormonů objevených v posledních letech, které ovlivňují chuť k jídlu a návyky při jídle.

Julio Licinio, profesor psychiatrie a medicíny na Kalifornské univerzitě v Los Angeles, a jeho kolegové testovali deset dobrovolníků, kteří trávili noc v jejich laboratoři, kde jim byla podávána kontrolovaná dieta. Výzkumníci odebírali dobrovolníkům vzorky krve, v nichž mimo jiné zjišťovali hladinu ghrelinu. S překvapením zjistili obrovský vzestup hladiny ghrelinu v krvi štíhlých lidí mezi půlnocí a ránem. Byl to větší vzestup než těsně před jídlem, uvedli vědci v nejnovějším čísle Zpráv Národní akademie věd.

U obézních lidí hladina ghrelinu zůstávala stejná celou noc. „K většímu zvýšení hladiny ghrelinu u těchto lidí nedocházelo, což naznačuje, že jejich regulační systém selhává nebo není schopen reagovat na své vlastní signály,“ konstatoval Licinio ve své zprávě. „Na první pohled se toto zjištění zdá být rozporné. Očekávali byste, že krev obéznějších lidí bude obsahovat více hormonu hladu. Něco musí překonávat ghrelin u těchto lidí,“ dodal Licinio.
 
Výsledky zkoumání rovněž ukazují, že hladina hormonu u lidí s normální váhou dosahuje nejvyšší hodnoty, když tito lidé spí - a tedy nejedí. Nikdo ze štíhlých lidí se neprobudil hladový. „To odporuje stereotypu lidí s nadváhou, kteří se uprostřed noci probouzejí, aby vyplenili ledničku. Lidé v našem výzkumu spali celou noc a obě skupiny jedly jídla, která měla udržet jejich stávající váhu,“ uvedl Licinio.

Výzkumníci si také povšimli, že na rozdíl od štíhlých lidí u obézních osob hladina ghrelinu neklesala když jedli. Jiné studie zkoumají možnost souvislosti ghrelinu s výskytem cukrovky a s vysokým krevním tlakem; výzkumníci tvrdí, že jejich zjištění by tyto souvislosti mohla osvětlit.

Uvedeno ve spolupráci s www.merrylinka.cz