Hrách a kroupy – staročeské vánoční recepty

Svatoondřejským svátkem začíná Advent
K předvánočnímu času dříve patřil i půst, kdy se přísně dodržovalo, že maso nesmělo přijít na stůl, jinak podle pověry dobytek stonal celý rok. Nesmělo se ani mastit sádlem, používal se jen šmolc - přepuštěné máslo, které se přechovávalo v soudkovitých, kameninových, hnědě glazovaných hrncích se dvěma uchy. Jako postní jídlo se podávala pučálka či pálenec. A jak se pučálka dělala? Hrách se namočil na čtyřiadvacet hodina nechal důkladně nabobtnat. Pak se vložil na vymaštěný pekáč, osolil, opepřil a polil sádlem. Nechal se v troubě opéci po všech stranách, ale pozor - pekáčem se musí během pečení několikrát zatřást, aby se pučálka nepřipálila.

Pučálka
Několik hrstí hrachu namočíme do vody. Přibližně po dvou dnech vyraší z hrachu klíčky, pak vodu slijeme a hrách nasucho opražíme na plechu cca 5 minut.. Pak k němu můžeme přidat najemno nakrájené uzené maso s kořením či česnekem, nebo pučálku udělat na sladko - s medem.

Štědrovečerní hrachová polévka
150 g suchého hrachu, 1 1/2 l vody, 40 g celeru, 50 g brambor, 1 malá cibule, 20 g sádla, 20 g hladké mouky, sůl, pepř a kousek zelené petrželky
Hrách namočíme do studené vody den předem a v téže vodě jej druhý den uvaříme. Když je hrách poloměkký, přidáme očištěný, na kostičky nakrájený celer a brambory. Na sádle si připravíme cibulovou zásmažku, kterou zředíme hrachovým vývarem, vlijeme ji do hrachové polévky, dobře rozmícháme a necháme přejít varem. Před dokončením polévku osolíme, okořeníme pepřem a těsně před podáváním do ní nasypeme nadrobno nakrájenou zelenou petrželku.

Štědrý den nastal …
Než se setmělo muselo být vše poklizeno a hotovo. Hospodář se postaral o dobytek, opatřil stromek, ale hospodyně musela mít vše připraveno na stole, aby od večeře nemusela odcházet. Vařilo se prostě, z nejdostupnějších surovin - brambor, hrachu, čočky, krup. Štědrý den býval ve znamení půstu a tak k obědu bývala jen hrachová kaše. Večer však byl nejobvyklejším pokrmem tradiční kuba, který se dělal z krupek hřibů modráků, od nichž pak pokrm dostal známý přívlastek - „černý“.

Černý kuba
250 g krupek, 500 g čerstvých nebo 50 g sušených hub, 100 g másla, cibule, česnek, kmín a sůl
Krupky se uvaří doměkka s kouskem másla, solí a kmínem. Mezitím se na cibulce podusí houby (sušené se namáčejí alespoň na hodinu do studené vody). Pak se oboje smíchá dohromady, přidá utřený česnek, dosolí, omastí a zapeče v troubě.. Dříve se černý kuba jedl z jednoho pekáčku a k němu přikusovali švestky naložené nakyselo. My je samozřejmě nahradíme okurkami nebo zelným salátem.

Kočičí svatba, nebo-li po krkonošsku „Kočičí svarba“
500 g hrachu, 250 g trhaných krupek, sůl, kmín, 1 cibule, 120 g tuku, nejlépe sádla
Hrách přebereme a přes noc namočíme, druhý den jej uvaříme doměkka, ale pozor – nesmí se rozvařit. Proto je loupaný hrách nevhodný, lepší je celý, zelený. Zvlášť uvaříme přebrané a spařené kroupy s kmínem, které po uvaření propláchneme studenou vodou a promastíme rozpuštěným sádlem.. Jakmile je oboje uvařeno, přisolíme, smícháme opatrně dohromady, omastíme a navrch polijeme zpěněnou nakrájenou cibulkou.