Hrozí nám i nadále epidemie žloutenky?

 Psychologický dopad medializovaného nebezpečí žloutenkové epidemie se projevil i v rapidním nárůstu poptávky po očkovací vakcíně. Očkování proti žloutence jednoznačně převýšilo i sezónní zájem o očkování proti chřipce.

Hrozbu nakažení vnímají mnohem silněji ženy než muži. Nejčastěji se jedná o ženy v mladším středním věku od 30 do 44 let, z nichž téměř tři čtvrtiny (73 %) potvrdily, že mají obavy z onemocnění žloutenkou. Naproti tomu nejmenší strach z onemocnění projevili mladí muži mezi 15 až 29 lety.

Zatímco v loňském roce onemocnělo žloutenkou 128 obyvatel, od začátku letošního roku do 24. listopadu 2008 se dle údajů ministerstva zdravotnictví nakazilo hepatitidou typu A již 1383 lidí. Podle dostupných údajů se letošní epidemie žloutenky vyznačuje jednou zvláštností: nejvíce nemocných tentokrát není mezi dětmi, ale ve věkové skupině 25 až 34 let (viz graf 2). Tato věková skupina má pak nejvyšší podíl těch, kteří se proti žloutence dali očkovat. „Znamená to, že zde existuje korespondence mezi mírou skutečného ohrožení žloutenkou a mírou aktivizace občanů, což je velmi pozitivní zjištění a zároveň také důkaz dobré práce našich hygieniků,“ dodává autor studie Pavol Frič z GfK Praha.

Každý pátý občan naší republiky nechal sebe, nebo své děti proti žloutence očkovat. „Nejsilnějším rozhodovacím faktorem bylo vzdělání. Obecně lze konstatovat, že lidé s vyšším vzděláním se nechali očkovat významně častěji než ti, kteří mají jen základní nebo učňovskou školu,“ uvádí Pavol Frič

Očkovat se nechala necelá polovina těch, kteří vyjádřili své obavy z onemocnění

Z výše uvedených výsledků výzkumu také plyne, že ne každého občana strach ze žloutenky přiměl k očkování. Nejčastěji uváděným důvodem respondentů, kteří se očkovat nenechali, byl nedostatek času, případně nedostatek očkovacích vakcín na trhu.

Mírná většina všech respondentů (52 %) je však přesvědčena, že očkování není nutné a stačí pouze preventivní opatření, jako je mytí rukou (viz graf 3). Odmítání očkování a spoléhání se na prevenci roste s věkem respondentů a naopak klesá s výší jejich vzdělání.

Podceňujeme každodenní dodržování hygieny

Dle názoru hygieniků se letos žloutenka typu A rozšířila od bezdomovců a sociálně slabých lidí, kteří byli označeni za tu část populace, která vytváří ohniska nákazy v různých částech republiky. V tomto případě už nejsou výsledky výzkumu tak pozitivní.

Ukázalo se, že právě sociálně nejslabší části obyvatelstva každodenní hygienu podceňují častěji než movitější vrstvy. Pavol Frič k tomuto problému dodává: „Abychom minimalizovali pravděpodobnost epidemie, je velmi důležitá každodenní preventivní hygiena hlavně u těch částí obyvatelstva, kde žloutenka vytváří svá ohniska nákazy.“

Sociální faktor však není tím rozhodujícím v rámci podceňování hygieny. Důležitějším se ukázal vliv faktorů pohlaví a věku. Muži a mládež všeobecně se myjí významně méně často než ženy a ostatní věkové kategorie. Vůbec nejméně často se denně myjí mladí muži od 15 do 29 let (jen 47 % z nich si ruce myje pětkrát a vícekrát denně).

*Studie se uskutečnila na přelomu října a listopadu 2008 formou osobních rozhovorům území ČR. Soubor respondentů (N=1000) se skládal z osob starších patnácti let.

12. prosince 2008