Jak chránit domácnost proti plísním?

Plísně jsou houbovité útvary, obvykle viditelné jako různobarevné nárosty, lišící se podle druhu plísně - bílé, zelené, krémové, žluté, modré, černé nebo šedé apod. Jsou nenáročné jsou nenáročné na živiny, nepotřebují k růstu světlo a mají-li dostatečně vlhké prostředí, rozmnožují se velmi rychle pomocí tzv. sporů, neboli výtrusů. Dokáží se usadit na nejrůznějších materiálech, např. na nábytku, podlahových krytinách, omítkách, zdivu, sklu nebo i na potravinách.
Kromě toho, že plísně v domácnosti nevypadají zrovna esteticky a poškozují byt a nábytek, přinášejí s sebou také velká zdravotní rizika. Poradíme vám, jak můžete výskytu plísní v domácnosti zabránit.

Plísně a potraviny

Jedním z vhodných prostředí pro plísně jsou potraviny. Potravinové plísně jsou jedny z nejnebezpečnějsích, protože některé druhy plísní mohou vylučovat plísňové jedy neboli mykotoxiny u nichž hrozí riziko otravy.

Zaplísnění potravin v domácnosti můžete omezit následujícími opatřeními:

• Plánujte nákup potravin. Pokud je to možné, nekupujte velké množství potravin do zásby, zvláště takových, které se rychle kazí.

• Při nákupu zkontrolujte záruční dobu potravin a neporušenost obalu. Nekupujte potraviny nahnilé a zaplísněné

• Potraviny skladujte v čistém prostředí podle hygienických zásad a návodu výrobce, rychle se kazící potraviny uchovávejte v chladničce a stejně jako potraviny porcované a balené ve vakuu nebo v ochranné atmosřéře, po otevření co nejdříve zkonzumujte. Nepoužívejte opakovaně použité obaly na balení potravin, např. chleba.

• Potraviny ve spíži i v lednici pravidelně kontrolujte, pravidelné vynášení odpadu by mělo být samozřejmostí.

• Pokud již dojde k napadení potravin plísněmi platí zásada NEKONZUMOVAT. Jakékoli potraviny napadené plísněmi, např. kompoty, džemy, zavařeniny, pečivo aj., by měly být zlikvidovány celé, nestačí odstranit pouze viditelnou plíseň.

Plísně v bytě nebo v domě

Plísně, které se nám objevují v bytě nebo v době, nemusí být tolik nebezpečné jako potravinové plísně, přesto však mohou s sebou nést velká zdravotní rizika, prokázána je např. častější náchylnost k atstmatu, alergiím apod.

Plísním se obvykle nejvíce daří tam, kde je vlhko. Ideální vlhkost v bytě je mezi čtyřiceti a padesáti procenty. Vyšší procentuání vhlkost znamená zvýšenou pravděpodobnost vzniku plísní. Pokud máte pocit, že je u vás v bytě příliš vlhko, můžete provést měření vlhkoměrem, popř. může vám totéž měření zajistit specializovaná firma.

Při odstraňování plísní se bohužel nevyhnete použítí silné chemie, tedy fungicidních (protiplísňových) přípravků. A ani tak nemusí být úspěch zaručen, neboť plísně se mohou vracet opakovaně, někdy je dokonce nutné sáhnout až ke stavebním úpravám, obvykle obnovením izolace proti zemní vlhkosti.

Lépe je tedy plísním předcházet preventivně pomocí následujících opatření:

• Pravidelně větrejte! Dbejte na regulaci teploty v bytě.Vlkost v bytě může zvyšovat také velké množství květin, sušení prádla v bytě apod. Zvláště v létě můžete větrat přes celý den.

• Pravidelně uklízejte, používejte vhodné čistící prostředky. Je možné použít i prostředky k preventivnímu ošetření zdiva, které zabraňuní vzniku plísní, bakterií, řas i kvasinek.

• Neumisťujte nábytek těsně ke stěnám, nýbrž asi pět centimetrů od stěny - kvůli zachování proudění vzduchu kolem zdí.

• Zkontrolujte zatěsnění spár po obvodě okenních rámů a balkonových dveří. Je li to nutné, dotěsněte je polyuretanovou pěnou.

• V případě výskytu plísně na stěnách oškrábejte v místě výskytu omístku nebo tapetu, a to vždy větší plochu, než se plíseň vyskytuje. Po odstranění plísní byste měli stěnu znovu natřít vápennou malbou s přísadou protiplísňového přípravku.

Autor: Monika Kváčková