Jak dostat tělo zpět do kondice po sportování, po nemoci i po dlouhodobém stresu

1. Po nemoci

Co si budeme nalhávat: do postele se obvykle „přemluvíme“ jen při těžkých chřipkách, angínách a podobně. Kromě toho děláme vzápětí hned další chybu – sotva je nám trochu lépe, snažíme se zase nabrat tempo a chceme cosi dohánět. Ale imunita je oslabená, svaly také, klouby bolívají, energie nikde. Jak takový stav změnit, aniž bychom si uškodili?

Antibiotika na scéně

Jak vám bude, až se uzdravíte, ovlivní už to, jak se zachováte při nemoci. „Je třeba komunikovat s lékařem, a když vám předepíše antibiotika, která ani po třech dnech nezabírají, požádejte o nová. Jak vám budou vyhovovat, ukážou jednoduché výtěry z krku,“ říká Mgr. Michal Jungmann z pražské Lékárny U Fontány (www.lekarnaufontany.cz).

Co dělat poté? „Protože antibiotika narušují vaši vlastní imunitu, zapracujte už během jejich užívání na její obnově. Kupte si tzv. probiotika, jež posilují mikroflóru ve střevech, hlavním dějišti imunitních dějů,“ doporučuje lékárník s tím, že nemoci, při nichž jsou nutná antibiotika, jsou většinou zdlouhavé a vracet se po nich do pracovního i společenského života musíte pomalu. „Ideální je odpočinout si ještě týden od sportu, večírků a zátěž zvyšovat postupně. Stejně nevyhovující je také nasazování diet po nemoci. Tělo je oslabené a spíše ocení vyváženou, pestrou stravu než omezování kalorií,“ konstatuje Mgr. Jungmann.

Nemoci dýchacích cest

Teď na podzim jsou jedněmi z nejčastějších záněty průdušek a jim podobná onemocnění dýchacích cest. Sípání, mělký dech, teploty. Nic moc. A i po nemoci je člověk jako „přejetý“!

Co dělat poté? „Doporučuji nasadit některé doplňky stravy. Užitečný bude selen se zinkem, neboť mají antioxidační účinky,“ říká lékárník a pokračuje: „Tělo v tomto případě ocení také takzvané bakteriální lyzáty. Ty obsahují neškodné částečky bakterií, jež patří mezi nejčastější původce infekcí horních cest dýchacích. Bakteriální lyzáty nemohou nemoc vyvolat, dokážou však přimět imunitní systém k tvorbě protilátek na sliznici nosohltanu a dutiny ústní.“

Na chlazení a virózy

Jsou kratší, ale dokážou potrápit ztrátou energie, oslabením imunity, rýmou, kašlem… A i když po nich máte pocit, že jste zase rychle v pohodě, vaše tělo potřebuje podporu.

Co dělat poté? Na obnovení imunity můžete zapracovat z čistě domácích zdrojů. Skvělý je česnek, na nohy vás postaví také citrusy – nejen díky obsahu vitaminu C coby silného antioxidantu, ale také v sobě mají tzv. flavonoidy, opět skvělé antioxidanty. „V lékárně se ptejte po doplňcích s rakytníkem (obsahuje hodně vitaminu C), hlívou ústřičnou (obsahuje specifické betaglukany, které aktivují imunitní systém) nebo echinaceou (obsahuje polysacharidy, které podporují obranyschopnost organismu zvýšenou tvorbou a aktivitou bílých krvinek),“ vyjmenovává Mgr. Michal Jungmann.

V každém případě i po takové krátké viróze doporučuje dodržovat „týden hájení“, nespěchat se sportem ani jinou fyzickou zátěží. A pauzu si dejte i po té nejlehčí nemoci od sauny, páry a jiných wellness aktivit. Ty sice imunitu také posilují, ale je na ně čas opravdu nejdříve týden po uzdravení!

2. Po sportování

Po každém sportování je tělo trochu „mimo“. Vydalo se z energie, svaly jsou napjaté, srdce tluče jako o závod, dech je zrychlený, hladina cukru v krvi se pohnula mimo normál… Je toho zkrátka moc, co se potřebuje po pohybu dostat do klidu.

Rekreační sporty

Pokud si jdete dvakrát třikrát týdně zacvičit do fitka, patříte k těm, kteří se sportu věnují spíše rekreačně. Ale ruku na srdce: i po takovém „nenáročném“ cvičení je člověk pěkně zničený!

Co dělat poté? Tělo ocení, když věnujete čas strečinku na konci cvičení a vzápětí si zajdete do sauny, páry nebo vířivky. Svaly se uvolní, mysl zklidní. Den po sportu můžete také na masáž – v týž den to nemusí sednout každému, protože i při masáži dostanou svaly zabrat. Určitě myslete na pitný režim, protože je třeba dostat z těla odpadní látky. Do půl hodiny od podání výkonu si dejte trochu jednoduchých cukrů. Vyčerpanému organismu rychle vrátí energii. A jděte včas spát, protože ve spánku probíhají regenerační procesy nejrychleji a nejintenzivněji! Na námahu, hlavně tu fyzickou, pro den, v němž jste cvičili, zapomeňte.

(Takřka) vrcholový sport

Jestliže je pro vás sport mnohem víc než občasná zábava, bude výše uvedený strečink, wellness procedury, pitný režim a spánek jen jednou částí regeneračních procesů.

Co dělat poté? Tělo zatěžované sportem intenzivněji, tělo, od kterého se očekává zlepšování výdrže, podávání výkonů, byť při amatérských závodech, málokdy ocení to, že po tvrdé dřině spadne do totálního nicnedělání. Proto také profesionální sportovci přidávají do svého relaxačního programu tzv. kompenzační aktivity, tedy lehké pohybové aktivity zaměřené především na protahování a uvolňování namáhaných svalů. Skvělé je body and mind cvičení, chůze, a hlavně pak sportovní aktivity provozované ve vodě, která nadnáší a uvolňuje. Jen takovou péčí si zajistíte, že se tělo nepřetíží, že vám vydrží chuť se zlepšovat, vracet se k tréninkům a že vaše fyzička půjde pořád nahoru!

3. Po dlouhodobém stresu

Dlouhodobý stres ovlivňuje spoustu dějů v těle – adrenalin zrychluje tep, ohrožuje metabolismus, narušuje spánkovou hygienu, zvyšuje podrážděnost… Zjednodušeně řečeno: okrádá nás o spoustu energetických rezerv a je otázkou, jak je vhodně doplnit!

Pracovní nasazení

Někdy to tak je – jste x měsíců v pracovním stresu, dotahujete termíny a pak je najednou konec. Stres skončí ze dne na den, ale všechno se bude vracet do normálu ještě hodně dlouho!

Co dělat poté? Pokud si představujete, že po roce pracovního vypětí si dáte dva měsíce volno, budete muset své představy pozměnit. „Takové okamžité vypnutí je jen druhým extrémem. Pro tělo i psychiku je příjemnější, když nemusí řešit ani příliš mnoho stresu, ani se užírat hodně dlouhým volnem, které si lidé zvyklí na vysoké pracovní tempo ani neumějí užít,“ vysvětluje psycholožka Mgr. Kateřina Brikciová (www.osobnostnirozvoj.estranky.cz).

I proto je chyba si pracovní stres nechat před dovolenou vystupňovat a hned druhý den odletět. Než postupně „vypnete“, bude volno u konce. Dovolená je samozřejmě v pořádku, ale raději s ní chvíli počkejte, dobře si ji naplánujte a naplňte si ji nejen lenošením, ale také mírným pohybem. Do pohody se totiž musí dostat nejen duše, ale i tělo.

Životní stresy

Finanční problémy, neshody s partnerem, zdravotní potíže… To jsou další stresující faktory, které – když trvají dlouho – dokážou mít neskutečné devastující účinky. Co s tím?

Co dělat při tom? Dobré je nečekat nečinně, až tyhle trable skončí. V tomto případě to bude chtít zapojit se aktivně už v průběhu jejich trvání. „Každý takový stres nám vytváří v životě takzvané neuzavřené tvary. Takovým neuzavřeným tvarem je fakt, že už měsíc potřebujete vyměnit žárovku a pořád jste se k tomu nedostali. Nebo že vaše dítě čeká operace a vy musíte čekat, jak dopadne. Neuzavřeným tvarem je i hypotéka, kterou si vezmete a dvacet let na ni budete myslet jako na něco stresujícího,“ objasňuje psycholožka s tím, že jediným rozumným řešením a cestou ke zbavení se stresu z neuzavřených tvarů je jeden po druhém řešit a uzavírat. Není to sice cesta jednoduchá, nicméně jediná účinná. „A je nesmysl se na ni vydávat bez pomoci psychologa, kouče nebo terapeuta,“ doporučuje Mgr. Brikciová.

Co dělat poté? Univerzální návod v tomto případě dát bohužel nelze. „Co však lze, je víc zaměřit pozornost sám na sebe a začít vnímat své tělo, jeho reakce na jednotlivé podněty, všímat si, kdy a proč ho bolí hlava, kdy onemocní, všímat si i takzvaných psychosomatických souvislostí. Protože tak fungujeme: tělo dostane podnět a reaguje na něj fyziologickým projevem. I kdyby to byl jen kašel…

A se stresem je to stejné. Je nutné si tedy hlídat, jaké projevy tělo vykazuje po fyzické stránce, a naučit se včas zasáhnout a třeba se jít projít, když víte, že vám to udělá dobře. Jinak sport se dá coby stresová kompenzace doporučit pouze někomu, tomu, pro koho sport není dalším stresem, ale ví, že u něj dokonale vypne. Pro regeneraci po stresu je tedy nejnutnější znát dobře sama sebe a jako odpočinkovou aktivitu si zvolit ideálně to, co jste si během období trvání stresu slibovali, že podniknete, nebo o čem jste snili ještě před vznikem stresové situace. To jsou totiž přesně ty činnosti, které by naše tělo dělalo rádo a odpočinulo si u nich, ať už ho potkalo cokoli,“ dodává ještě psycholožka.