Jak se bránit zapomínání: Pomůže vám chůze i křížovky
Poruchy paměti
Přibližně každý pátý člověk starší 65 let trpí mírnou kognitivní poruchou, tedy lehkým stupněm zapomínání. Tato porucha je běžná a neovlivňuje nijak výrazně normální fungování člověka, ani neomezuje jeho soběstačnost. U většiny seniorů zůstává tento stav neměnný. U některých jedinců se může i částečně zlepšit. U části postižených ale může dojít v průběhu několika let ke zhoršení až do stadia demence.
Mírná kognitivní porucha může ohlašovat nastupující nemoc mozku, ale i jiné psychické či tělesné onemocnění. Komu hrozí toto riziko, přitom nelze jednoznačně určit. Vhodné je proto důkladné vyšetření, pravidelné kontroly, dodržování zásad zdravého životního stylu se zaměřením na paměťové funkce.
Mírná kognitivní porucha
• znamená lehké zhoršení paměti (ve smyslu zvýšené zapomnětlivosti) nebo jiných mozkových funkcí (schopnost počítat, psát, komunikovat atd.), které nevede k omezení soběstačnosti člověka, ale lze prokázat podrobným vyšetřením;
• je na pomezí mezi normou a demencí;
• může ohlašovat počínající závažnou nemoc mozku (většinou Alzheimerovu nemoc).
Každý člověk s poruchou paměti, která ho znepokojuje či jinak mu „vadí“, musí být podrobně vyšetřen, aby se odhalily možné tělesné či psychické příčiny poruchy.
Co ovlivňuje problémy s pamětí
Rizikové faktory pro vznik Alzheimerovy nemoci (AN)
• vysoký věk;
• genetická predispozice (výskyt AN v rodině);
• úraz hlavy v průběhu života;
• porucha funkce štítné žlázy;
• vysoký krevní tlak;
• zvýšená hladina cholesterolu;
• cukrovka;
• nízké vzdělání;
• depresivní porucha;
• mírná kognitivní porucha.
Předpokládá se, že modifikace těchto rizikových faktorů působí preventivně proti vzniku AN, vede k oddálení nástupu příznaků a snad i mírnějšímu průběhu nemoci.
Zapomínám, co mám dělat?
Stárnutí a stáří bývá „normálně“ spojeno s určitým zhoršením paměti, se zhoršenou schopností učení se novým věcem, s potřebou klidu pro zajištění správného soustředění apod.
Obecně lze říct, že dokud poruchu paměti pociťuje jen člověk sám, v malé míře, a dokud porucha paměti nenarušuje schopnost vykonávat zaměstnání a různé aktivity, jde o „normální“ stav. Je-li však porucha paměti takového rozsahu, že člověka trápí a znemožňuje mu dělat to, co byl zvyklý, nebo že na ni znepokojeně upozorňují blízcí nebo se zhoršuje, jedná se již rozhodně o důvod k vyšetření.
1. Tělesná aktivita
Pravidelná tělesná aktivita (chůze, tanec apod.) by měla být součástí denního rozvrhu. Každý by si měl vybírat aktivity, které jsou mu blízké, baví ho a přinášejí mu radost.
2. Učení se novým věcem, aktivní činnosti
Současný trend digitálních televizí a satelitních programů nabízí řadu lákavých pokušení a nepřímo vybízí k pasivnímu životu prostého konzumenta. Je důležité vyhledávat aktivní zábavu, například navštěvovat vzdělávací přednášky a kurzy, učit se cizímu jazyku, luštit křížovky či trénovat paměť a další mozkové funkce. Preferují se aktivity prováděné ve skupině.
3. Vhodná strava
Mozek potřebuje přísun vhodných živin, tekutin, vitamínů a minerálů a zároveň je ho třeba chránit před škodlivými potravinami.
4. Pravidelné preventivní kontroly u praktického lékaře
Je důležité se jednou za rok (nebo dle potřeby) nechat vyšetřit u praktického lékaře, který zkontroluje krevní tlak, krev, moč a provede případná další vyšetření ke zjištění fungování našeho organismu. Zároveň stanoví vhodnou léčbu. Je dobré se aktivně zajímat o svůj zdravotní stav, samostatně si vyhledávat doporučení pro optimální stravu, pohybové aktivity, aktivně se ptát, co je vhodné a co ne.
5. Udržování optimálních hodnot krevního tlaku, cholesterolu a krevního cukru
Vysoký krevní tlak, zvýšená hladina cholesterolu a krevního cukru (ve vyšším věku) patří mezi civilizační onemocnění, která jsou častým příznakem a zřejmě také důsledkem nevhodného životního stylu. Je třeba nejen užívat správné léky, ale v první řadě je nutné dodržovat režimová opatření, mezi něž patří: optimální hmotnost, dostatek tělesných aktivit, vhodná strava, vyhýbání se stresu.
6. Ochrana mozku před toxickými látkami
Je třeba užívat jen léky předepsané lékařem, vyhýbat se naopak lékům na spaní, dlouhodobému užívání sedativ a nadměrnému pití alkoholu.
7. Omezení nadměrného stresu a pozitivní pohled na svět
8. Léky určené k prevenci Alzheimerovy nemoci
Existují léky pro prevenci AN? V současné době ne. Letos v létě však byly uveřejněny výsledky studie, kde se standardizovaný extrakt Ginkgo biloba EGb 761 podával lidem starším 70 let, kteří si stěžovali na poruchy paměti. Tato studie prokázala pozitivní vliv (snížení rizika vzniku demence) při jeho užívání po dobu více než 4 let. Extrakt Ginkgo biloba (EGb 761) se dále používá při demenci, při poruchách periferního prokrvení či při senzorických poruchách zapříčiněných cévní nedostatečností (závratě, ušní šelesty ap.).
11. listopadu 2010
