Jak vydržet celé hubnutí?

Zhubnout je sen mnoha českých žen (i mužů, co si budeme nalhávat). Proto se denně desítky tisíc z nás pokoušejí něco udělat se svou váhou a začínají nějakou tu dietku nebo se honí do fitka, aby zvlášť teď, před jarem, udělali z kulatých „pneumatik“ pevná
bříška… Jde jim to týden, možná dva, ti největší vytrvalci vydrží třeba i měsíc a opravdu slaví nějaký ten váhový úbytek.
Pak se to ale „nějak“ zlomí. Všechno je v háji a kila zase zpátky. Takže se někde stala chyba. A můžete vzít jed na to, že selhala především špatně zvolená motivace. Protože to je právě ten motor, který vás u snahy zhubnout udrží (anebo taky ne, když si nevyberete dobře).
Jak si udržet motivaci po celé měsíce až do doby, kdy už ji nebudete potřebovat? Protože tak to v ideálním případě dopadá – najednou už nehubnete, ale žijete svůj nový, zdravý životní styl!
Nejčastější chyby
Člověk o sobě pořád pochybuje a říká si, že by na sobě měl to či ono změnit, vylepšit, předělat. Tak nějak doufá, že se pak dostaví
větší pocit sebelásky nebo že ho někdo začne mít třeba konečně rád, že někam zapadne, někde uspěje.
Ale ruku na srdce – jestliže si vyberete jako motiv pro hubnutí právě tolik oblíbené iluze o lepších vztazích (doma, v práci, kdekoli), brzy přijde deziluze. „Když je naší motivací někdo druhý, k ničemu nevede. Naše motivace nesmí záviset na jiných lidech, jen na nás samotných. Jinak se může jednoduše stát, že se nám celá motivace zhroutí. A s ní celé hubnutí,“ potvrzuje koučka Bc. Lenka Černá s tím, že nevhodně zvolenou motivací bývají i naše snahy cítit se lépe jen na určité období – před létem, na svatbu, na třídní sraz a podobně.
Krása, nebo zdraví?
Je samozřejmě fajn, že se chcete cítit sami se sebou lépe, spokojenější. Nicméně ani to není ideální hnací motor pro hubnutí. Na start ještě dejme tomu, ale že by vám to vydrželo dlouho?
Většinou si nakonec stejně nad mísou chipsů jednou večer po týdnech hladovění řeknete, že by vás lidé přece měli mít rádi takové, jací jste. Nebo že jste ve své současné velikosti oblečení prožili celý život, tak co se asi stane, když v ní zůstanete, že
ano. No… pokud netrpíte obezitou nebo výraznou nadváhou, asi vlastně nic.
V opačném případě byste měli zahodit nefunkční motivace o větší kráse a pustit do svého života vlastně tu nejsprávnější ze všech: snahu hubnout proto, abyste byli zdraví! „Žel tipuji, že jen 30 % hubnoucích si uvědomuje, že by se měli snažit zapracovat na
svém životním stylu kvůli svému vlastnímu zdraví a potenciální dlouhověkosti. Zbylých 70 % na to jde přes touhu být hezčí nebo jí
podobné. A právě ti nejčastěji ve snaze zhubnout nejsou úspěšní!“ doplňuje Bc. Lenka Černá, poměrně děsivá čísla vycházející z její
koučské praxe.
Muži vs. ženy
Můžete se také vsadit, že s jiným odhodláním přistupují k hubnutí muži a s jiným ženy. „Ženy o tom mnohem více přemýšlejí. Jsou
schopné se sebou emočně lépe pracovat. Mužipotřebují hlavně cítit, že jsou v tom, co dělají, úspěšní, a to je pro ně samotné motivací. Pro ženy je častou motivací být krásná pro muže
a okolí, vypadat lépe. Pro muže je motivací být úspěšný pro okolí.
Dva rozdílné pohledy, které obě pohlaví pronásledují již staletí…
Totiž že muž by měl být úspěšný živitel, žena krásná matka,“ konstatuje Bc. Lenka Černá s tím, že motivace se samozřejmě liší i napříč věkovým spektrem. „Čtyřicetiletá žena s mnoha neúspěšnými pokusy o zhubnutí bude mít určitě jinou motivaci než osmnáctiletá slečna se třemi kily navíc. Motivace se mění přirozeně – díky měnícím se potřebám člověka. V každém věku po něčem toužíme a podle toho si můžeme motivaci měnit.
Věřím také, že starší člověk si je více vědom hodnoty zdraví, protože již zažil nemoc nebo nepříjemné komplikace v oblasti zdraví. Pro něj bude zdraví více motivační než pro náctiletou
slečnu, která prodělala maximálně chřipku.“
Ideální motivace…existuje!
Když to sečteme a podtrhneme, vychází nám z toho fakt, že bychom se při hubnutí měli zaměřit primárně na své zdraví. Pokud jste s tím v pohodě, fajn, nicméně pro většinu z nás je takový motiv bohužel nedostačující. A s tím je potřeba pracovat. A nespokojit se jen s jednou, příliš obecnou a nehmatatelnou motivací. Prostě si pojďte říct, že odteď pro vás začíná nová etapa hubnutí – hledání
zábavných, příjemných a opravdu povzbuzujících motivací, jež vám pomohou konečně dosáhnout snu.
A s čím začít? „Já bych se sama sebe ptala, po čem vlastně toužím. Co mi může udělat maximální radost a budu se u toho radovat jako malé dítě? Doporučuji čtenářkám sepsat takzvaný Dream list neboli seznam toho, po čem v životě toužím, co jsou mé sny. Ten bych si pověsila na zeď nebo dobře viditelné místo. A postupněbych si v něm jednotlivé položky odškrtávala a plnila za to, že jsem dodržela slovo a začala ten týden třeba chodit běhat. Prostě si musíte vypracovat optimální odměnový systém, který pro každého přinese něco jiného,” nabízí koučka zajímavý a lákavý
přístup k hubnutí.
Rozumné plánování
Na vašem seznamu plném snů můžou být maličkosti – od návštěvy divadla, výletu na zámek přes návštěvu kosmetičky až po koupi vysněné drahé kabelky.
Ke každému bodu v seznamu se pak může vázat nějaký hubnoucí cíl. Byla jste si celý týden zacvičit, jak jste si předsevzala? Fajn, sobotní kino to jistí. Zvládla jste jíst zeleninu a ovoce, i když vám to dřív dělalo problémy? Zasloužíte si fantastické hýčkání u kosmetičky, na masáži a podobně! Máte za sebou prvních pět kilo?
Tak to už si zaslouží pořádnou odměnu, tedy třeba obětovat kousek rodinného rozpočtu na krásné botičky nebo tu vysněnou kabelku… Chápete, jak jednoduché a krásné to může být?
Nesmíte toho ovšem po sobě ani chtít moc a všechno dostat hned! „Primárně určitě doporučuji nastavit si menší cíle, ty velké mohou být zpočátku problém. Začněte třeba tím, že si uděláte plán na osm týdnů dopředu. Ptejte se, co můžete – bez stresu, strádání a omezování – zhubnout za ty dva měsíce? Co můžete změnit ve svém životním stylu? A podle toho si sepisujte i odměny do
Dream listu. Je nesmysl do něj napsat, že když za dva měsíce zhubnete dvacet kilo, poletíte do Karibiku. To se vám prostě nikdy
nepovede!“ varuje Bc. Lenka Černá před ukvapeností a pokračuje: „Když zvládnete první dva měsíce a všechno půjde, jak má, můžete si udělat plán na dalších šest měsíců. To už bude dlouhodobý plán. A klidně může být zase plný hmotných odměn. Jsem jejich zastáncem, náš mozek na ně prostě ,slyší´,chápe je.“
Když to drhne…
Jakkoli ovšem zapracujete na motivacích, někdy se prostě přihodí malé zaškobrtnutí. Hubnutí se na chvíli zastaví, i když děláte, co
můžete. Pak začínáte panikařit, chce se vám to vzdát, cítíte obrouvskou marnost – kde je hubnutí, když se tolik snažím? „Většinou se první skepse dostavuje po čtyřech týdnech, podle toho, zda se daří hubnout, či nikoli,“ říká Bc. Lenka Černá s tím, že v takovém momentu vám další, přidaná motivace bohužel nepomůže.
Když se to zasekne, nezabere, že za další kilo dostanete další kabelku. Je důležité zjistit, proč se to zaseklo! Je potřeba přemýšlet, jestli není nutné něco pozměnit – třeba druh pohybu nebo systém stravování. A když je z vašeho laického pohledu všechno správně, obraťte se na odborníky, ať to s vámi projdou. „I ti ovšem mohou zjistit, že vše děláte dobře. A pak je potřeba zaměřit se na psychiku. Protože se může jednoduše stát, že i když dobře jíte a cvičíte, tělo si tuk či vodu brání z psychických důvodů a prostě je nepustí. Setkávám se s tím stále častěji,“ konstatuje koučka smutnou pravdu.