Jak vyzrát na tropická vedra

Co je to termoregulace a jak probíhá

Stejně jako většina živých organismů, i my potřebujeme pro udržení stálého chodu biochemických a metabolických procesů vhodnou tělesnou teplotu. Aby v našem organismu všechno fungovalo správně, je zapotřebí udržovat vnitřní prostředí v rovnováze a v teplotním intervalu 35,8 – 37,4°C. Při vyšších teplotách může docházet ke srážení krevních bílkovin, při teplotách nižších se pomalu zastavují životní funkce.

Schopnost lidského organismu udržet vnitřní prostředí ve výše zmíněném rozmezí teplot se nazývá termoregulace. Informace o okolní teplotě sledují receptory, které jsou umístěny na kůži a v krvi, a podávají zprávy do termoregulačního centra. Toto centrum je uloženo v hypothalamu a na získané informace zareaguje zahřáním či ochlazením těla tak, aby došlo k navrácení teplotní rovnováhy. Výkyvy teplot uvnitř organismu jsou dále ovlivňovány různými faktory, jako například denní dobou, fyzickou námahou či konzumací potravin. Z hormonů, které mají na tělesnou teplotu také nemalý vliv, pak jmenujme například adrenalin, noradrenalin, růstový hormon či testosteron. 

Souboj těla s teplem

Lidské tělo se zahřívá v zásadě třemi možnými způsoby. Patří mezi ně tělesná aktivita, příjem potravin a sluneční paprsky. K obranným mechanismům organismu proti přehřátí pak patří zejména pocení a rozšiřování cév, tzv. vazodilatace.

Proces pocení asi není nutno dlouze představovat. Potíme se všichni a všude tam, kde jsou na povrch našeho těla vyvedeny potní žlázy. Těch máme v součtu úctyhodných 2,5 miliónu. Kolik toho vypotíme záleží kromě naší individuální termoregulace také na vlhkosti vzduchu v okolí. Čím vyšší vlhkost, tím hůře se tělo potem ochlazuje a potíme se o to víc.

Při namáhavém sportovním výkonu je pak možno vypotit až 1,5 litru potu za hodinu a přestože pocením ztrácí naše tělo vodu a soli, je pro ně ochlazení důležitější než zabránění dehydratace. Dostatečný příjem tekutin během sportu a parných dní proto asi není nutno připomínat.

Druhým způsobem, jakým tělo bojuje s vysokou teplotou okolí proti přehřátí je vazodilatace čili rozšíření cév. Projevuje se zčervenáním kůže a dochází při ní k ochlazování vlivem zrychleného proudění krve. Díky své pružnosti se mohou cévy v horku roztáhnout a v chladu stáhnout, čímž je tepelná výměna regulována.

Jak svému tělu při tropických teplotách pomoci?

Přestože nás sluníčko a žhavé teploty lákají k vodě a k opalování, měli bychom být opatrní a vystavovat se jeho paprskům jen po nezbytně dlouho dobu. Jelikož se organismus dodávanému teplu urputně brání, brzy se unaví a bez občasného ochlazení může dojít k úžehu či dokonce ke kolapsu z přehřátí.

Abychom zabránili ztrátám tekutin, ke kterým při termoregulaci dochází, je velmi důležité dodržovat pitný režim. A jak již bylo mnohokráte řečeno, nejlepším zdrojem tekutin je čistá, neperlivá voda. Pro mnohé z nás se však svou chutí může jen těžko srovnávat s barevně i chuťově lákavějšími nápoji, avšak pro naše tělo je čistá voda nejpřirozenější formou příjmu tekutin. Jakékoliv další přísady musí být metabolismem zpracovány, případně odbourány, což vede k dalšímu uvolňování tepla. Nehledě na to, že cukr v těchto nápojích obsažený sám o sobě vyvolává pocit žízně a jeho příjem je proto v parných dnech více než nežádoucí.

S příjmem cukru a jídla souvisí další doporučení. Zpracování potravy je pro organismus přirozený způsob výroby tepla, proto jej nechce v letních dnech odpočinout a nezatěžujte jej zbytečně těžkými jídly. Pokud však přece jen neodoláte lahodně propečenému steaku, pomozte svému tělu alespoň v tom směru, že si jídlo patřičně okořeníte. Pálivé koření totiž pomáhá roztahovat póry a vyvolané pocení tak účinněji tělo ochladí.

Ke zpříjemnění pobytu na uzavřených místech pak používejte v rozumné míře větráky a klimatizace, avšak pozor na velké rozdíly teplot při přechodu mezi klimatizovanými prostory a rozpálenými letními ulicemi. Nejenže může snadno dojít k nachlazení, ale vlivem tepelného šoku může náš organismus také zkolabovat. A málokomu by se asi chtělo místo u vody rybníka ležet na nemocničním lůžku.

Jak se zdá, čeká nás v příštích letech stále více letních dní s podobnými tropickým charakterem. Proto bychom se měli naučit, jak v těchto podmínkách žít a jak se v těchto dnech pro naše tělo nejhospodárněji chovat.