Jogurt, kefír, podmáslí. Proč a kdy zařadit tyto výrobky do jídelníčku? | e15.cz

Jogurt, kefír, podmáslí. Proč a kdy zařadit tyto výrobky do jídelníčku?

ZDROJ: Ženy - E15

Kristýna Kalinová

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Zakysané mléčné výrobky jsou zdraví prospěšné, obsahují probiotické bakterie a pozitivně působí na naše trávení i imunitu. Jak ale poznáte pravý jogurt? A víte, jaký je rozdíl mezi kefírovým mlékem a kefírem?

Odborníci na výživu doporučují pravidelně konzumovat funkční potraviny na bázi zakysaného mléka. Na mysli mají především zakysané nápoje a jogurty obsahující prospěšné probiotické bakterie, které osidlují tlusté střevo a příznivě tak působí na zažívací trakt, potažmo imunitu.

Když jich máme dostatečné množství, mohou chránit naši střevní sliznici. Tyto organismy zároveň zvyšují stravitelnost mléka. Kysané mléčné výrobky jsou totiž často snášeny lidmi, kteří nemohou pít klasické mléko. Je to způsobeno tím, že díky bakteriím obsahují méně mléčného cukru (laktózy), který přeměňují na kyselinu mléčnou.

Dokonce bylo zjištěno, že zatímco jogurt je v průběhu jedné hodiny stráven z 91 %, obyčejné mléko pouze z 32 %.

UŽITEČNÉ BAKTERIE

Další významnou vlastností bakterií mléčného kvašení je jejich schopnost produkovat přímo ve střevním traktu vitaminy a další důležité látky, které si lidský organismus nedokáže vyrobit sám. Jedná se o vitamin B12, kyselinu listovou, pantothenovou nebo niacin.

Kysané mléčné výrobky také umožňují zvýšené vstřebávání vápníku. Na trhu se dnes můžete setkat s jogurtovými, acidofilními, bifidogenními, smetanovými a kefírovými produkty.

Všechny se vyrábějí ze stejné základní suroviny, a to pasterovaného mléka, které je obohaceno o bakterie mléčného kvašení. Vzájemně se od sebe liší použitými mikroorganismy, tučností, ale i konzistencí.

JOGURT: BOJOVNÍK S CHŘIPKOU

Jogurt je zdrojem lehce stravitelných bílkovin a prospěšných bakteriálních kultur, které mají pozitivní vliv na naše zažívání i imunitu. Působí také jako prevence proti chřipce, nachlazení, průjmům a zabraňuje plísňovým onemocněním včetně kvasinkových infekcí. Díky vysokému obsahu vápníku navíc pomáhá i při osteoporóze.

Vybírejte ale pečlivě – ideální je bílý jogurt s živými bakteriálními kulturami. Obsahuje totiž pouze mléko, mléčnou bílkovinu a jogurtové kultury. Ačkoli legislativa umožňuje použití škrobů a želatiny, vždy je lepší k upovat ten poctivý, který není ničím zahušťován. S největší pravděpodobností totiž „zrál“ přímo v maloobchodním obalu a obsahuje tak i více bakteriálních kultur. V opačném případě se nechávají jogurty zrát ve velkých tancích a právě přelitím do kelímků zřídnou, takže je nutné je něčím zahustit.

PODMÁSLÍ: DŮLEŽITÝ ZDROJ LECITINU

Podmáslí vzniká při výrobě másla, přesto se vyznačuje nízkým obsahem tuku (nejvýše 1,5 %). Proto je vhodné pro ty, kteří chtějí zhubnout. Obsažené mléčné bílkoviny jsou velmi hodnotné – tělo z nich dokáže zpracovat až 85 %. Kromě toho obsahuje i mnoho vápníku, který pomáhá předcházet osteoporóze a zaručuje tvrdé kosti a zdravé zuby.

V podmáslí se nachází dokonce dvakrát více lecitinu než v plnotučném mléce. Lecitin je přitom důležitý přírodní antioxidant pro náš mozek, protože posiluje nervovou soustavu.

KEFÍR: PŘÍRODNÍ PROBIOTIKUM

Kefír spolu s kefírovým mlékem je kvašený nápoj připravený z mléka a kefírových zrn, která obsahují specifické mléčné bakterie a kvasinky. Tyto pro člověka příznivé mikroorganismy se v mléce rychle množí. Ve střevech pak vytvářejí nepříznivé prostředí pro rozličné infekční bakterie a viry, a tím je vytěsňují.

Kefírová zrna podporují proces zakysávání, během něhož dochází částečně i k alkoholovému kvašení. Jde ale sotva o 1 % alkoholu. Kefír podporuje trávení a je dobře stravitelný. Kefírové mléko a kefír se liší obsahem kvasinek, kdy v mléce jich je o něco méně.

Kdy je vhodné jíst zakysané mléčné výrobky častěji?

  • Jakmile vám lékař nasadí antibiotickou léčbu, která poměrně drastickým způsobem likviduje přirozenou střevní bakteriální mikroflóru. Jeden jogurt nebo jiný zakysaný výrobek denně si dávejte ještě týden po ukončení léčby.
  • Při chronických kožních potížích a sklonech ke kvasinkovým zánětům.
  • Při střevních onemocněních.
  • Na podporu snížené imunity.
  • V těhotenství a při kojení.

Článek vyšel v časopise Dieta.

Autor: Kristýna Kalinová

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video