Kadeřávek

Příbuzná kadeřávku je kapusta, ale na rozdíl od ní listy netvoří hlávku, ale rostou ve volné růžici na vysokém košťálu. Patří mezi otužilé rostliny, má rád chladnější a vyšší polohy, přezimuje i na poli a dokonce má po prvních mrazech jemnější chuť. Svůj původ má ve východním Středomoří, hodně se pěstuje v Německu, Dánsku a Anglii.

Má čtyřikrát větší obsah karotenů než brokolice, dále vitaminy skupiny B, biotin, vitamin C, draslík, vápník, hořčík, železo, fosfor. Má i značný obsah vitaminu E, který chrání buňky před volnými radikály. Biotin ocení především ženy, protože se mu přezývá vitamin krásy, stará se totiž o hezkou pleť a vlasy. Množství vitaminu A se skvěle postará o náš imunitní systém, ale i o vitalitu a dobrou náladu. Draslík zase vyplavuje z těla škodliviny, čímž posiluje srdce, ledviny a močový měchýř. Vláknina z kadeřávku přispívá k tvorbě zdravé střevní mikroflóry a navíc se vypořádá se všemi střevními potížemi.

Účinky na organismus:

- odstraňuje zácpu
- zbavuje střeva jedovatých látek
- chrání buňky před volnými radikály
- snižuje cholesterol
- posiluje sliznice v těle
- snižuje stres a zlepšuje náladu
- pomáhá při osteoporózePři nákupu by kadeřávek neměl mít žluté listy a měl by křupat. Na trhu je hlavně v listopadu a prosinci, listy lze ale také povařit a zmrazit. Konzumují se především nejjemnější listy ve středové části. Nejčastější úpravou je vaření, nehodí se ke konzumaci za syrova. Podává se s máslem jako příloha k masu, do polévek, zapéká se, obaluje se a smaží, dělají se z něj karbanátky nebo zeleninové závitky. Má trochu nahořklou příchuť, ale vyplatí se ho zařadit do jídelníčku, protože zpomaluje proces stárnutí, podporuje stavbu kostí a chrání před rakovinou.