Kdy a jak začít dětem podávat zeleninové příkrmy
Přesto je na zvážení, zda je vhodnédětem připravovat zeleninové příkrmy již od raného věku. Odborníci se totiž shodují na tom, že pro nejmenší děti je mateřské mléko tou nejpřirozenější a nejzdravější potravou a kojené děti nepotřebují dostávat vitaminy navíc. Stačí, když se zdravá kojící maminka vhodně stravuje. Dostává-li totiž dítě výhradně mateřské mléko, má vše potřebné pro svůj vývin, nepřejí se a nemá sklon k obezitě nejen v kojeneckém, ale i v pubertálním věku.
Maminka by dítě neměla přestat kojit z lehkomyslnosti či pohodlnosti, nakonec totiž sama zjistí, že nakupování a připravování jídla, udržování lahviček v čistotě, příp. nespokojenost dítěte, jí připraví víc svízelných chvil, než zavržené kojení. A pokud ze závažných důvodů kojit nemůže, měla by se pokusit sehnat mateřské mléko pro svoje děťátko třeba prostřednictvím nejbližší banky mateřského mléka.
Zeleninu ano, ale postupně
Přikrmování dětí zeleninou by mělo nastat postupně. Většinou se osvědčilo začít mezi 4.-7.měsícem s čerstvě odšťavenou mrkvovou šťávou s kapkou kvalitního za studena lisovaného oleje a mixovanými zeleninovými polévkami z čerstvé nenadýmavé zeleniny, které se nesolí a nekoření. Je možné je přirozeně „doslazovat“ přidáním červené řepy. Tu mají děti rády v různých kombinacích.
Později je možné lžičkou podávat bramboru s červenou řepou. Červenou řepu uvaříme, oloupeme, rozstrouháme na jemném struhadle a zamícháme do bramborové kaše nebo do rozšťouchané brambory. Z listů červené řepy je možné udělat i „špenát“.
Dušená mrkev bývá také vhodná, můžeme do ní přidat čerstvou posekanou petrželovou nať a pár kapek olivového oleje. Když dítě zeleninu odmítá, nenuťme je a zkusme to znovu za týden, za měsíc. Časem se naučí potravu přijímat i lžičkou, kojení na závěr dne je však dobré zachovat, protože dítě i zklidní.
Aby se naučilo kousat
Většinou po desátém měsíci již podáváme dětem zeleninové polévky nebo dušenou zeleninu nemixovanou, v případě nutnosti větší kousky pouze rozmačkáme vidličkou. Přidáváme i čerstvé nakrájené bylinky. Zkusíme připravit salát z čerstvé nastrouhané mrkve, do které přidáváme pár kapek kvalitního oleje.
Při vybírání dětských receptů upřednostňujeme ty jednodušší, jídla snadno stravitelná, nenadýmavá. Nikdy nemícháme zeleninu s ovocem, to platí i pro šťávy a polévky. Do tvarohu či na chléb s máslem, nakrájený na kostičky, můžeme přidat pažitku, řeřichu, kopr, nastrouhanou ředkvičku, okurku, cuketu atd.
Jídlo - společně prožívaná radost
Tak jako dospělí gurmáni, i dítě by se od samého počátku mělo z příjmu potravy radovat, měla by to pro ně být vždy příjemná chvilka, ne pouze způsob, jak se zbavit hladu. Pokud o to batole a starší dítě projeví zájem, mělo by moci sledovat přípravu jídla, maminka mu může ukazovat, z jakých krásných barevných surovin dobrotu připravuje, dítě se tak na pokrm začne těšit. Při stolování má být pohoda, neměly by se při něm řešit výchovné problémy.
Dítě nemá jíst ve spěchu, nenuťme je k dojídání porcí, je-li již syté. Pokud něco jíst nechce, nepřikazujme a netrestejme. Současně ale ani neodměňujme za to, že snědlo něco, co mu právě nechutná. To by ho totiž mohlo přivést k myšlence, že jídlo je nepříjemná záležitost, když za ni může dostat odměnu.
Na závěr už zbývá snad jen podotknout, že bychom měli jídlu a krmení dětí věnovat dostatek času, vždyť přece víme, že také společně trávené chvilky u jídla pomáhají vytvářet lepší vztah mezi námi a našimi dětmi.
Autor: Marie Valasová
