Když chřipka útočí
Nos máte červený od neustálého smrkání, v krku vás škrábe a trápí vás zvýšená teplota. Běžně pak prohlásíte: „Zase mám chřipku.“ Jenže tak to nemusí být. Mnoho Čechů si plete příznaky nachlazení nebo dokonce angíny s chřipkou. Přitom nachlazení se objevuje běžně, několikrát za rok, angínu zase vyléčíte pomocí antibiotik, protože je způsobena bakteriální infekcí. Ale jak je to s tou chřipkou?
U KAŽDÉHO JINAK
Přestože mezi hlavní příznaky chřipky patří horečka, bolest hlavy a kloubů či svalů, únava a poté se přidružují další problémy jako kašel nebo rýma, každý vnímá a snáší chřipkové onemocnění jinak. Vždy záleží na několika faktorech. K těm nejdůležitějším patří věk, celková odolnost a imunita, a zda se k chřipce nepřidávají ještě jiná onemocnění. Záleží také na viru, který způsobuje onemocnění. Jak tedy rozeznáme chřipku od běžného nachlazení? „V prvních hodinách je prakticky nemožné odlišit nachlazení či rýmu od chřipky. Klinické obtíže se velmi podobají, takže pacienti mluví o nemocech z nachlazení jako „o chřipce“.
Pro chřipkové onemocnění je však charakteristický velmi rychlý nástup onemocnění – pacienti jsou schopni „téměř na hodinu“ určit začátek nemoci. Na rozdíl od běžného nachlazení mohou být teploty vysoké od 38 až do 40 °C. To je provázeno často zimnicí, bolestí hlavy, bolestí svalů a celkovou nevůlí s obrovskou únavou. Bývá to pocit ucpaného nosu bez rýmy a sekrece, také suchý dráždivý kašel. Pacient může být až schvácený,“ říká MUDr. Jana Vojtíšková, praktická lékařka.
JEN 1 X ZA ROK
Ačkoli mi možná budete oponovat a tvrdit, že jste letos rozhodně měli chřipku tak třikrát, odborníci tvrdí, že s největší pravděpodobností „chytnete“ chřipku jen v zimních měsících na začátku roku. Ostatní dýchací potíže budou nejspíše z oblasti nachlazení a rýmy. To potvrzuje i lékařka: „Chřipkové viry A, B způsobující pandemie (3 rozsáhlé celosvětové) a pravidelně – cca jedenkrát za 1–3 roky – epidemie v mírném klimatickém pásmu světa se vyskytují nejčastěji v chladných měsících roku. V ostatních měsících je výskyt chřipkového viru A, B v našich klimatických podmínkách výjimečný a neobvyklý.“ Během celého roku se podle MUDr. Vojtíškové vyskytuje řada sezonních virových onemocnění s respiračními projevy a velmi podobnými příznaky. „Jsou způsobena pestrou paletou viru (rhinoviry, adenoviry, koronaviry apod.). Průběh onemocnění, přestože existuje velká variabilita, bývá obvykle s lehčími klinickými příznaky než onemocnění způsobené virem chřipkovým,“ vysvětluje dále lékařka.
PREVENCE PŮL ZDRAVÍ
Proti chřipce se lze bránit důslednou prevencí. Bohužel Češi prevenci naprosto podceňují. Řada z nás tak chodí s virovým onemocněním dále do zaměstnání, jezdí MHD, a tím tak nákazu roznáší. Více k tomu dodává MUDr. Vojtíšková: „Nákaza se přenáší mezi lidmi kapénkovou infekcí. Méňe častý, ale možný, je nepřímý přenos kontaminovanými předměty. Virus chřipky může prežívat při pokojové teplote a v suchu až několik dní. V nižší teplotě a vyšší vlhkosti (podzimní, jarní měsíce) přežívá déle. Virus je nemocným člověkem vylučován 5 až 10 dní.“
Právě teď v období největší hrozby nákazy je proto potřeba zaměrit se na prevenci. Podle lékařky je jednou z nejúčinnějších forem primární prevence očkování proti chřipce. „V prevenci sekundární jsou to pak veškerá protiepidemická opatření směřující k zabránění šíření infekce. Zcela samozřejmě by měly být dodržovány hygienické zásady a izolace akutně nemocných.“ Veřejnost je, co se týče očkování, rozdělena na dva tábory, jedni očkování chtějí, druzí jej považují za zbytečné. Kde je tedy pravda? Na to asi úplně nepřijdeme, ale MUDr. Vojtíšková tvrdí: „Ano, očkování má smysl, je nejúčinnější primární prevencí chřipky. Očkování proti chřipce nás však neochrání před nachlazením ani jiným virovým onemocněním.“
„PRVNÍ PŘÍZNAKY Sami na sobě můžete poznat, zda se jedná o běžné nachlazení, nebo vás právě skolilo skutečné chřipkové onemocnění. Seznam prvních příznaků jsme našli na , kde se dočtete spoustu zajímavých informací. První příznaky většinou vymizí během tří až čtyř dnů. * chřipka má krátkou inkubační dobu (18–24 hodin) – proto zasahuje náhle a bez varování – tedy nemá žádné počáteční problémy, jako je bolest v krku, ucpaný nos, kašel nebo jiné * začíná vysokou horečkou, a to 38–40 °C * také se objevuje zimnice, třesavka a bolest hlavy * často také bolí klouby, svaly, oči, záda a nohy * všechny tyto příznaky také doprovází silná únava * někdy se také přidá nevolnost, zvracení, průjem či nechutenství“
VYLÉČÍM SE SÁM!
S lehkým průběhem chřipky si normálně zdravý člověk poradí sám, hlavní léčbou je totiž klid a odpočinek. A to nejen fyzický, ale také duševní. „Obvyklé doporučení k tělesnému klidu je v rozsahu 5–10 dní, samozřejmě s ohledem na klinický stav pacienta, neboť ústup obtíží u chřipky je pomalejší a přetrvává výrazná únava a nevýkonnost. Chřipka se léčí dle příznaků. A proto se podle praktické lékařky doporučuje podávání dostatečného množství vlažných tekutin, tělesný klid a vyšší příjem vitaminu C. „V případě vysoké teploty jsou na místě antipyretika (Aspirin, Paralen, Ibalgin), dráždivý kašel tlumíme antitusiky – vetšinou volně prodejné preparáty (Tussin, Sinecod, Stoptussin, Ditustat). Lze podávat i kombinované přípravky – např. Aspirin C. V dalších dnech lze podat preparáty usnaďnující odkašlávání (Hedelix, Mucosolvan, Ambrobene apod.).“
V případě, že obtíže neustupují během jednoho týdne, je třeba zajít k lékaři. Může totiž jít o mnohem závažnejší stav. V případě, že chřipka postihne osoby s velmi vysokým zdravotním rizikem a je pravděpodobné, že by mohla mít závažný průběh, je vhodné dle WHO (Světová zdravotnická organizace) zahájit léčbu antivirotiky (v ČR Relenza, Tamiflu).
PODCEŇOVANÉ NEBEZPEČÍ
Bežný človek si často ani neuvědomuje, že chřipka patří mezi závažná onemocnění. Hlavně tehdy, když ji „přecházíme“. A popravdě, kdo z nás to nedělá? A přitom podle MUDr. Vojtíškové patří chřipka mezi nejčastější lidské infekční onemocnění a provází ji nejen vysoká nemocnost, ale i vysoká úmrtnost. „Závažné komplikace a úmrtí postihují zejména chronicky nemocné, polymorbidní pacienty (pozn. red.: lidé, kterí trpí větším počtem závažných chorob a zdravotních komplikací) a zejména seniory.“ Proto je nutná při samoléčbě zodpovědnost, a to nejen k sobě samému, ale také ke svému okolí.
PRIMÁRNÍ A SEKUNDÁRNÍ PREVENCE:
Co se týče chřipkových onemocnění, existuje hned několik druhů prevencí. Tou primární je míněn způsob chování, doporučení a zásad – tedy vědomé a dlouhodobé chránění vlastního organismu. Sekundární prevencí je pak zabránění šírení infekce v populaci. Třeba omezení kontaktu s nemocnými, podpora racionální výživy, otužování a posilování imunity, dodržování hygienických zásad, např. časté mytí rukou, zakrývání nosu i úst při kašli a kýchání atd.
