Když nám trávení přináší trápení
Co je příčinou zažívacích potíží?
Příčiny průjmů jsou různé. Nejčastěji je průjem obranná reakce organismu na nějakou škodlivinu či infekci, která se do těla dostala cestou trávicího traktu. Naše tělo se snaží škodlivou (dráždivou) látku ve střevech „zředit“, a to sekrecí tekutiny. Dále může být průjem způsoben toxiny, jež jsou produkovány různými bakteriemi a které přímo poškozují střevní buňky. Nebo může být průjem osmotické etiologie, tzn., že obsah ve střevě je příliš osmoticky aktivní (koncentrovaný), čímž jakoby „vysává“ tekutinu ze střevní stěny, např. průjem po sladkých žvýkačkách.
Existuje proti tomuto onemocnění nějaká zaručená prevence?
Průjem není onemocnění, ale příznak onemocnění. Příčiny průjmů či přesněji řečeno průjmových onemocnění jsou tak různorodé (průjem je příznak mnoha zcela odlišných onemocnění), že na tuto otázku opravdu nelze jednoduše odpovědět. Všem je jistě známá prevence cestovatelských průjmů, tzn. bakteriální kontaminace cizími bakteriálními kmeny, zde je prevencí hygiena a ostražitost při volbě jídla.
Jak s tím souvisí cestování?
Významně. Na cestách se můžeme infikovat různými bakteriemi, které naše tělo nezná, a z toho je cestovatelský průjem, nebo se můžeme nakazit parazity či škodlivými bakteriemi z jídla či vody. I jen nám nezvyklá jídla mohou vyvolat průjem. Ale i průjem čistě ze stresu při změně prostředí či průjmy z nezvyklé stravy mohou být nezvaným spolucestovatelem.
Jak to, že při nezvyklém/exotickém jídle vznikají střevní potíže?
Exotická jídla většinou obsahují různá koření a ingredience, které neznáme, a tudíž ani naše zažívání nemá zcela jasno, co s těmito jídly dělat… Takové pokrmy mohou být jen čistě chemicky dráždivé, dále obsahovat různé alergeny či dokonce toxiny a choroboplodné zárodky (typické jsou mořské plody).
Jak se takový průjem liší třeba od střevní chřipky? Může střevní chřipka vážně ohrozit zdravotní stav?
Cestovatelský průjem je způsoben bakteriemi, střevní chřipka je virové etiologie (tzn. virového původu). Obě situace jsou nepříjemné, ale relativně bezpečné, spontánně ustupují do několika dnů.
Doporučuje se poté úprava stravy?
Ideální je pak přísná dieta (bez cukru a bez tuků) asi 5 dní, vždy však s dostatečnou hydratací.
Existují prostředky, které nám pomohou průjem vyléčit?
V první linii jsou nevstřebatelné čištěné jíly, které na sebe navážou jak viry a bakterie, tak i toxiny a dráždivé látky. Takto „zabalené“ škodliviny jsou bezpečně eliminovány z těla. Ohledně dalších protiprůjmových léků či prostředků je vždy třeba konzultace s lékařem.
Mohou mít střevní obtíže také spojitost s naší váhou?
Nízká váha (či hubnutí) může být příznakem nějaké choroby, např. zvýšená funkce štítné žlázy či nádory, a zde jistě průjem může být doprovodný příznak, ale nelze říci, že tlustí nebo naopak hubení lidé trpí průjmy častěji.
„Gastroenterolog MUDr. Marek Beneš, Klinika hepatogastroenterologie IKEM, Šílenství se šíří Evropou! V současnosti se Evropou šíří strach z nebezpečného průjmu. Lidé podléhají panice, kterou média ještě přikrmují. Zelenina a ovoce jsou nyní v hledáčku všech odborníků. Zeptali jsme se MUDr. Beneše, jak to vidí. „Situace kolem záhadné infekce enterotoxigenní Escherichia coli je stále dosti nejasná. Jedná se o bakterii E. coli, která s námi docela běžně žije i v našem tlustém střevě. Tato bakterie však má řadu speciálních podskupin, které mohou být nebezpečné, a právě jeden takový druh E. coli vyvolává tzv. ‚krvavé průjmy’. Stále není zcela jasné, kde je ohnisko nákazy touto bakterií, a protože situace připomíná tak trochu akční film, je problém přehnaně medializován, a tím se šíří panika, ačkoli není na místě. Infekce touto bakterií jistě může být nebezpečná, je však dobře zvládnutelná běžnými antibiotiky, a tak léčena. V ČR je riziko nákazy minimální, zdravotní péče je lehce dostupná, tudíž riziko vážných komplikací spojených s touto infekcí je zanedbatelné. V prevenci je nejdůležitější zcela běžná hygiena. Není proto třeba přehnaně dezinfikovat každou kedlubnu.““
Může dojít k vážnému ohrožení zdraví?
Jistě, hrozí dehydratace a ztráta důležitých iontů. Zvláště starší občané a malé děti se mohou při průjmu lehce dehydratovat, a tím si eventuálně navodit nebezpečný stav.
Jaké jsou rozdíly mezi akutním a chronickým průjmem?
Průjem trvající 14 dní lze již nazvat průjmem chronickým. Každý déletrvající průjem je příznakem potenciálně nebezpečného stavu, zvláště rakoviny tlustého střeva, a proto je třeba vždy takovou situaci konzultovat s lékařem.
Může být průjem znakem vážnějšího onemocnění? Kterého například?
Ano, například právě rakoviny tlustého střeva. Jsme zemí s nejvyšším výskytem rakoviny tlustého střeva a konečníku. Přestože v ČR již delší dobu existuje precizní program prevence, stále se nedaří snížit počet úmrtí na tuto malignitu. Apeluji tedy na tomto místě opět na všechny čtenáře nad 50 let věku, aby nepodcenili prevenci a tuto u svých obvodních lékařů žádali.
